Němci berou útokem prodejny s pevnými palivy
Němci berou útokem prodejny s pevnými palivy. Kvůli extrémním cenám plynu je zájem hlavně o uhlí. Německá vláda se také připravuje na možné problémy v souvislosti s návratem k jádru.
Venku sice panují supertropy, ale Německo už začíná pociťovat uhelnou horečku. Koupit uhlí nebo dřevo je pro majitele rodinných domků nebo bytů prakticky neřešitelný úkol. „Zaznamenáváme takový nápor nových zákazníků, jaký jsme u pevných paliv ještě neviděli. Každý, kdo má doma plynový kotel, ale i sporák, chce teď uhlí,“ popsal berlínský dodavatel uhlí Frithjof Engelke.
Zájem o uhlí mají hlavně starší lidé, jejichž byty a domy neprošly modernizací. V briketárně pracují na tři směny, přesto nedokážou všem zájemcům vyhovět. „Uhlí kupuji poprvé po mnoha letech. Dosud jsem topil plynem a do kamen jsem používal jen dřevo. Ale s rostoucími cenami plynu bych chtěl mít v noci teplo, které déle vydrží, tedy uhlí,“ sdělil zákazník Jean Blum.
Uhlí zažívá v Německu velký návrat v celé ekonomice. Prodloužení životnosti nebo znovuotevření uhelných elektráren ale nemusí být bez problémů. Hlavně tam, kde spalují černé uhlí, které musí Německo dovážet. „Vidíme, že je problém jeho dovážení po Rýnu, protože není dostatek vody,“ popsal Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky.
Prodloužení životnosti u posledních tří jaderných elektráren, které zůstaly ještě v provozu, musí schválit německá vláda a parlament. Pokud to bude jen na několik měsíců, palivo vystačí. Pokud by to měly být roky, je situace složitější. Na nákup nového paliva je totiž třeba licence.
„Hlavně by to musely posoudit dozorové orgány. U nás Státní úřad pro jadernou bezpečnost musí dost intenzivně posuzovat přechod paliva od Rosatomu k Westinghausu a podobně,“ řekl Wagner.
