Němcům dochází trpělivost s nepracujícími migranty. Některé úřady jim podstatně snížily dávky
Německo trápí dlouhodobě nezaměstnaní, kteří pobírají různé občanské dávky. Značný podíl těchto lidí tvoří také cizinci. Někteří lokální politici se proto odhodlali k ráznému kroku. Nezaměstnaným žadatelům o azyl nařídili platově ohodnocené veřejně prospěšné práce. Ti, kteří odmítli, přišli o část pobíraných dávek, informuje deník Bild. Tyto praktiky se ovšem příliš nezamlouvají německé levici.
Naposledy k tomuto kroku přistoupil zemský rada okresu Mansfeld-Jižní Harz André Schröder. Politik zvolený za Křesťanskodemokratickou unii Německa (CDU) nařídil 64 žadatelům o azyl, aby pomohli odklízet následky povodní na řece Helme, které oblast postihly na začátku tohoto roku. Při sazbě 80 centů na hodinu si mohli k dávkám od státu přivydělat celkem dalších 64 eur (přes 1 600 korun), píše Bild.
ČTĚTE TAKÉ: Dva Afghánci osahávali školáky v rakouském bazénu. Na obvinění měli reagovat s pobavením
Většina se jich dostavila, ale 15 migrantů ze Sýrie, Afghánistánu, Mali, Albánie a Nigeru i přes opakované výzvy pracovat odmítlo. Úřady tak přistoupily k poměrně razantnímu kroku a 11 z nich nyní krátí dávky pro žadatele o azyl. Migranti, kteří odmítli pracovat, tak teď místo 460 (11 500 korun) dostanou 232 eur (5 800 korun).
Zemský rada okresu Mansfeld-Jižní Harz André Schröder (vlevo) a kancléř Olaf Scholz (vpravo) si prohlížejí následky ničivých povodní, které oblast postihly v lednu 2024 Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Zaměstnat nepracující migranty veřejně prospěšnou činností se rozhodl také další politik z CDU – zemský rada okresu Burgenland Götz Ulrich. Žadatelé o azyl mají mimo jiné odvážet dřevo z parků, sekat trávu nebo udržovat cesty. I zde už úřady ukládaly sankce za neúčast, konkrétně jich bylo 32. Dalších 22 případů je aktuálně v šetření, šesti lidem byla jako důvod neúčasti uznána nemoc.
Čtěte také
„Každý, kdo dlouhé měsíce čeká a nic nedělá, ztrácí dovednosti, které jsou nezbytné pro nástup do zaměstnání, ze kterého se odvádí částka na sociální pojištění,“ vysvětlil Ulrich pro Bild s tím, že všechny tyto povinné nabídky práce jsou spojeny i s jazykovými kurzy.
Kritika za „nucenou práci“
Tento model jako první zavedl zemský rada okresu Sála-Orla Christian Herrgott (CDU). I zde úřady žadatelům o azyl vyplácí 80 centů za hodinu práce, a to formou speciální platební karty, ze které si migranti mohou vybrat maximálně 50 eur měsíčně, aby se omezil převod peněz do zahraničí. Podle webu Berliner Zeitung se kvůli tomu snesla na Herrgotta značná kritika a padaly i slova o „nucené práci“.
Tyto praktiky se nelíbí zejména politikům ze sociální demokracie (SPD), Zelených a Levice. Podle poslance Bundestagu Martina Rosemana (SPD) by bylo lepší, kdyby místo obecně prospěšných prací zaujali pozici na obecném trhu práce. A podobně to vidí i někdejší šéf odborového svazu ver.di a současný poslanec za Zelené Frank Bsirske. „Všem uprchlíkům a tolerovaným osobám bychom v první řadě měli dát možnost chodit do práce,“ uvedl pro Bild.
Bild s odkazem na statistiky Spolkového úřadu práce v dubnu informoval, že v Německu pobírá déle než pět let sociální dávky 1,5 milionu lidí, kteří jsou práceschopní, z toho 39 procent tvoří cizinci.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Deportujme zločince a radikály do Afghánistánu a Sýrie, vyzývá Scholz. Německo už na tom pracuje
Alexandr pracuje na Primě už od roku 2013. Během té doby prošel redaktorskými a posléze editorskými pozicemi jak v televizním, tak on-line zpravodajství.
