Migrace je z velké části psychologický problém. Každý rok na evropské hranice dorazí přibližně 400 tisíc lidí, kteří tady chtějí zůstat, což je v poměru k půl miliardě Evropanů relativně zanedbatelné procento. V pořadu Co na to vaše peněženka to řekl končící europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). Podle Nikoly Bartůšek (Přísaha a Motoristé) však podobný přístup vyústil v problémy v Rakousku.
Migrace je podle Mikuláše Peksy hlavně psychologický problém, o němž se diskutuje hlavně kvůli sdělovacím prostředkům. „Díky médiím je to významné téma, o kterém se v politice diskutuje,“ řekl Peksa. Česká republika je podle něj pouze tranzitní zemí a počet migrantů tu je hluboce pod celoevropským průměrem. „Pokud tady máte jen několik desítek tisíc nelegálních migrantů, tak nedokážu navrhnout technické řešení, které by ten počet nějak drasticky snižovalo, protože není odkud snižovat,“ dodal Peksa.
ČTĚTE TAKÉ: Házeli nás svázané do moře, tvrdí migranti. Řecká stráž čelí obvinění ze smrti desítek lidí
Jako velký problém migraci naopak vnímá Nikola Bartůšek. „Nemyslím si, že se jedná o psychologický fenomén. Často slyšíme, že se migrací straší, ale když si vezmeme třeba Rakousko, to bylo před deseti lety také tranzitní zemí,“ řekla. Podle ní migrační pakt selhal a je třeba přijmout opatření na národní úrovni. „Můžeme zpřísnit tresty pro převaděče či osamostatnit cizineckou policii, abychom měli nad migranty větší kontrolu. Musíme si uvědomit, že lidé se v Schengenském prostoru mohou volně pohybovat a bezpečnostní rizika v Německu či Francii se automaticky týkají i Česka,“ dodala Bartůšek.
O zpřísnění trestů pro pašeráky lidí má však Peksa své pochybnosti. „Oni vědí, že jejich činnost je nelegální, že jim hrozí tresty. Problém je, že lidé jim jsou ochotni za jejich služby zaplatit a kde je poptávka, je i nabídka. Je k diskuzi, jestli by s těmito lidmi neměl pracovat přímo stát, aby pašeráci neměli volný trh,“ řekl Peksa.
Vzhledem k tomu, že evropské hranice není podle Bartůšek možné neprodyšně uzavřít, je podle ní možným řešením nastavení jasných kritérií, která umožní migrantům azyl v Evropě získat. „Na azyl má právo člověk, kterému hrozí nebezpečí nebo je z válečných oblastí. Osmdesát procent příchozích jsou však ekonomičtí migranti. Pokud jako Evropa řekneme tvrdé ne a dáme jasný signál, že budou deportováni zpátky, můžeme značně snížit počet příchozích,“ dodala Bartůšek.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Deportujme zločince a radikály do Afghánistánu a Sýrie, říká Scholz. Německo už na tom pracuje
