Čerstvý průzkum mnichovského Institutu pro ekonomický výzkum (Ifo) ukázal, že byznysový index měřící kondici automobilového průmyslu je v Německu na historicky nejnižší úrovni. Prolomil tak dokonce dosavadní dno z dubna 2009. Problémy našich sousedů pociťují už i české firmy, jejichž nálada klesla na historická minima.
Index měřící byznysové klima v německém automobilovém sektoru letos v dubnu propadl na hodnotu minus 85,4 z březnových minus 13,2 bodu. Nálada v jednom z klíčových odvětví největší evropské ekonomiky je tak o 2,5 bodu horší než v dubnu 2009, kdy byl vytvořen dosavadní smutný rekord.
„Ještě nikdy jsme tak špatné údaje pro toto důležité odvětví nezažili,“ uvedl Klaus Wohlrabe z Ifo, jeden z hlavních autorů průzkumu. V sektoru se během dubna také zhoršoval stav nevyřízených objednávek a zvyšovala se úroveň zásob hotové produkce. Využití výrobních kapacit kleslo na 45 procent. To je vůbec nejnižší úroveň od sjednocení Německa v říjnu 1990.
Rapidní zhoršení kondice německých výrobců aut je špatnou zprávou i pro českou ekonomiku. Podle analytiků společnosti IHS Markit se už promítlo do dubnových čísel v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Index nákupních manažerů (PMI) poklesl z březnových 41,3 na aktuálních 35,1 bodu. Jde o nejnižší hodnotu od března 2009, kdy do Česka dorazila globální hospodářská recese vyvolaná předchozí finanční krizí.
Index nákupních manažerů rekordně nízko
Dubnová data zároveň ukázala nejprudší pokles objemů výroby a nových zakázek v českém zpracovatelském sektoru od začátku sběru dat v červnu 2001. Může za to pokles poptávky, který je podle IHS Markit do jisté míry způsobený pandemií koronaviru a následnými protiepidemickými opatřeními. Ta dočasně vyřadila z provozu značnou část nejen tuzemské ekonomiky. „Omezení v České republice se pomalu uvolňují, ale firmy očekávají, že výroba bude během příštího roku klesat. Jejich důvěru podemílá nejistota z trvání karantén a postupné obnovy, i obavy z dopadu případného poklesu investic," řekla Siân Jonesová, ekonomka společnosti IHS Markit, která situaci v českém zpracovatelském průmyslu monitoruje.
Tuzemské firmy byly podle průzkumu nuceny snižující se poptávce čelit také propouštěním svých zaměstnanců. Řada podniků uvedla, že se v první řadě rozloučila s dočasnými a agenturními pracovníky. To ale nebylo jediné opatření pro udržení jejich konkurenceschopnosti. Výrobci rovněž snižovali ceny u svého zboží, přestože jim zdražovaly vstupy.
Index nákupních manažerů poklesl na rekordně nízkou úroveň také v eurozóně. V dubnu se PMI dostal na 33,4 z březnových 44,5 bodů. Je tak nejníže za celou dobu měření, které započalo v červnu 1997. Příčiny jsou obdobné jako v České republice. Index nákupních manažerů je celosvětově používaný indikátor, kterým se měří sentiment ve výrobním sektoru, potažmo v celé ekonomice. Počítá se pro více než třicet zemí a je založen na každoměsíčních průzkumech ze soukromého sektoru. Pokud jeho hodnota vyšplhá nad 50 bodů, značí zlepšení kondice průmyslu, naopak pokles pod 50 indikuje zhoršení.