Neobvyklé měřítko problému inflace. Na Googlu ji hledáme čtyřikrát častěji než dříve
Výběr redakce
Když se tempo růstu cen nachází v normálu, výraz „inflace“ zajímá jen ekonomy a pár nadšenců. Jakmile se vymkne z kloubů, stává se z ní jeden z nejvyhledávanějších termínů na internetu. Mnohonásobně se rovněž zvýšila frekvence slova inflace v diskusích na sociálních sítích, zjistili američtí vědci. Jenže ne všude je inflace vnímána stejně citlivě. Co Čechy zvedá ze židlí, nechává Turky chladnými.
Jak velký problém máte, poznáte až podle toho, jak často lidé hledají jeho význam, příčiny, souvislosti a řešení, nebo jak často o něm diskutují. Inflaci tak můžeme oficiálně prohlásit za jeden z nejpalčivějších problémů současnosti. A to nejen na základě průzkumů veřejného mínění, z nichž vyplývá, že inflace se bojí největší část populace za posledních třicet let, ale i na základě skutečného chování lidí na internetu.
Nejvíce a nejméně citlivé národy na inflaci
Při jak vysoké roční míře inflace rapidně roste vyhledávání a diskuse tématu na internetu
| Země | Hraniční míra inflace (v %) |
|---|---|
| Japonsko | 0,27 |
| Švýcarsko | 0,36 |
| Německo | 1,58 |
| Rakousko | 1,99 |
| Polsko | 2,43 |
| Česko | 2,47 |
| Slovensko | 2,60 |
| Maďarsko | 3,75 |
| Mexiko | 4,25 |
| Indonésie | 5,60 |
| Brazílie | 5,75 |
| Turecko | 11,0 |
Zdroj: Korenok, O. et al.: Inflation and Attention Thresholds
Čtěte také
Trojice vědců z amerických Virginia Commonwealth University a Middlebury College se rozhodla zjistit, jak vysoko musí inflace stoupnout, aby si získala pozornost široké veřejnosti.
Pro svůj výzkum se rozhodla použít data o frekvenci vyhledávání slova „inflace“ pomocí Googlu a také změřila četnost diskusí o inflaci na sociální síti Twitter. Vědci údaje zjišťovali pro 37 vybraných zemí světa a pro každou z nich odhadli hraniční hodnotu míry inflace, od které se frekvence vyhledávání a diskusí na sociálních sítích razantně zvedá.
Co nás zvedá ze židlí, Turky nechává chladnými
Průměrný nárůst zájmu o inflaci u vzorku 37 zemí je téměř čtyřnásobný. Průměrná míra inflace, od níž se znatelně zvyšuje frekvence vyhledávání i diskusí, se pohybuje kolem pěti procent.
A není nikterak překvapující, že se tato hraniční hodnota mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší. Zjednodušeně řečeno, co Čechy zvedá ze židlí a motivuje je k vyhledávání inflace na webu, to nechává Turky ještě zcela chladnými.
Čtěte také
„Souvisí to s konkrétní mírou inflace, která se v dané zemi dlouhodobě vyskytuje. Jinými slovy, pokud jsou Češi řadu let zvyklí na dvouprocentní inflaci, je pochopitelné, že při inflaci kolem tří, čtyř procent už žhaví internet. Naproti tomu Turecko je zvyklé na dvoucifernou inflaci, a tak se tempo růstu cen musí zvýšit výrazně více, aby to někoho vzrušilo,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Nejcitlivější jsou Japonci
Hraniční míra inflace pro českou veřejnost činí bezmála 2,5 procenta. Od této hodnoty výše se frekvence vyhledávání rapidně zvyšuje. Podobnou mez vykázaly také Spojené státy americké (2,29 procenta), Polsko (2,43), Slovensko (2,6) nebo Saúdská Arábie (2,84). Mnohem citlivější jsou na inflaci například naši západní sousedé, a to s hodnotou 1,58 procenta. Podobnou senzitivitu vykazují také Dánové a Italové (obojí 1,51), Nizozemci (1,75), Irové (1,24) nebo Portugalci (1,45).
Nejnižší hraniční hodnotu, při které se zájem o inflaci zvyšuje, američtí vědci zjistili u Japonska (0,27), které bylo následováno Švýcarskem (0,36). Naopak nejvíce mají inflaci takzvaně „na salámu“ již zmiňovaní Turci. Jejich zájem o toto téma roste až při překonání 11procentního ročního tempa růstu cenové hladiny. K výrazně tolerantnějším zemím vůči inflaci patří také Brazílie (5,75 procenta), Indonésie (5,6), Kolumbie (4,26), ale také třeba Maďarsko (3,75) nebo Island (4,61).
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
