Státy, které mají k dispozici vakcínu proti covidu, nabádají své občany k očkování. Stále se však najde dostatek lidí, kteří vpíchnutí látky odmítají, a důvodů má hned několik. Podle odborníka na infekční nemoci – Williama Schaffnera, jsou však neočkovaní jedinci hrozbou pro zbytek populace. „Neočkovaní lidé jsou potencionálními továrnami na varianty,“ uvedl pro web CNN.
„Neočkování lidé neohrožují pouze své zdraví. Svým rozhodnutím vakcinaci nepodstoupit ohrožují i ostatní, kteří by se od nich mohli nakazit,“ tvrdí profesor na oddělení infekčních nemocí ve Vanderbilt University Medical Center Schaffner. Jediným zdrojem nových variant koronaviru jsou totiž těla nakažených osob. „Čím více je neočkovaných lidí, tím více příležitostí pro množení viru,“ pokračoval.
Mutace delta se nebojte. Šíří se rychleji, ale nemá tak závažný průběh, říká Prymula
I když je mutace delta nakažlivější, ukazuje se, že nevyvolává tak závažný průběh nemoci, zdůraznil v pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj je logické, že rostou počty nově nakažených v Praze, ale mutace delta by Česko příliš ohrozit neměla.
Když se vir začne množit, zmutuje. Následně se může objevit varianta mutace, která je později mnohem závažnější. Obecně všechny viry mutují. I když tedy koronavirus není k mutacím nijak zvlášť náchylný, mění se a vyvíjí taky, píše web CNN. Většina změn pro virus nic neznamená, některé ho mohou dokonce oslabit. Někdy se však u viru objeví náhodná mutace, která mu poskytne výhodu: například lepší přenosnost nebo schopnost infikovat velké množství hostitelů.
Úspěch se stává variantou
Viry s výhodou následně konkurují ostatním virům, a nakonec tvoří většinu virových částic, které někoho infikují. Pokud tato nakažená osoba předá virus někomu dalšímu, bude předávat zmutovanou verzi. „Pokud je zmutovaná verze dostatečně úspěšná, stane se variantou,“ vysvětluje Schaffner. K tomu, aby se mutace staly variantou, se však musí množit. Neočkovaná osoba jim tuto možnost poskytuje. „Jakmile se ve virech objevují mutace, přetrvají ty, které viru usnadňují šíření v populaci,“ uvedl Andrew Pekosz, mikrobiolog a imunolog z Bloombergovy školy veřejného zdraví.
Ten doplnil, že pokaždé, když se viry změní, mají jinou platformu pro přidávání dalších mutací. „Nyní máme viry, které se šíří efektivněji,“ sdělil. Jakmile se však viry nešíří, nemohou mutovat. Variant covidu se objevilo po celém světě již několik. Nejznámější jsou například varianty alpha z Anglie, beta z jižní Afriky či delta z Indie. Jedna nová varianta již zachvátila velkou část světa. Minulý rok v létě se z Evropy do USA dostala mutace známá pouze pod označením D614G.
Stačí jeden člověk a jedna mutace
Díky této změně byl virus úspěšnější, lépe se množil a rozšiřoval, čímž tato verze vystřídala původní kmen viru, který se objevil poprvé v Číně. Většina novějších variant vzešla z mutace D614G. Koncem jara se pak dominantní variantou v USA stala varianta Alpha. Delta, která je ještě přenosnější, se pak může stát dominatní variantou v mnoha zemích světa. Současné vakcíny očkované lidi dostatečně chrání vůči všem dosud známým variantám. To se však může kdykoliv změnit.
Z toho důvodu se lékáři a představitelé veřejného zdravotnictví snaží lidi přesvědčit, aby se nechali očkovat. „Čím více necháme virus šířit, tím větší příležitost má k tomu, aby se změnil,“ zdůrazňovala minulý měsíc Světová zdravotnická organizace (WHO). V mnoha zemích pak dosud nejsou vakcíny proti koronaviru běžně dostupné. Podle mnohých by tak lidé měli využít příležitost, kterou jim státy nabízí a očkování podstoupit. Neočkovaní totiž dávají viru šanci nejen k šíření, ale i ke změně. „Stačí jedna mutace u jednoho člověka,“ podotkl imunolog Philip Landrigan z Bostonské univerzity.