Delta mutace nabírá na síle. Nakolik je nebezpečná a jaké jsou příznaky?

Co víme o delta mutaci?

Delta mutace (B.1.671.2), dříve známá jako indická, byla poprvé zjištěna v říjnu 2020 v indickém státě Maháráštra. Od té doby se zmutovaný virus rozšířil nejen po celé zemi, ale i po celém světě.

V květnu Světová zdravotnická organizace (WHO) označila typ Delta za „velmi znepokojující“. Varianty Alfa (také britská), Beta (jihoafrická) a Gamma (brazilská) byly rovněž dříve označeny za znepokojivé. Delta má ovšem hned několik dalších mutací. A to, jak právě na ně reaguje lidské tělo, stále není zcela známo.

Kromě Delty existuje také varianta Delta plus. Je ještě infekčnější a odolnější vůči současným vakcínám proti koronaviru, říká Deepti Gurdasaniová, epidemioložka veřejné výzkumné univerzity ve Spojeném království Queen Mary. Delta plus však prozatím není tolik rozšířena.

Je Delta mutace nakažlivější?

Maria Van Kerkhoveová, jedna z čelních činitelek WHO, na svém Twitteru uvedla, že Delta varianta je nakažlivější než Alfa i divoký typ, tedy původní typ koronaviru. Nárůst počtu nově nakažených v zemích celého světa také naznačuje, že tento druh je vysoce infekční. V období od 2. do 9. června vyskočil počet nakažených například ve Velké Británii o 30 tisíc lidí. Současně bylo zaznamenáno, že více než 90 procent nově nakažených má právě variantu Delta, jak uvádí údaje britské veřejné zdravotní služby (PHE). Podle jiné studie PHE se v případě nákazy Deltou zvyšuje pravděpodobnost infekce v domácnosti o 64 procent ve srovnání například s britskou Alfa verzí COVID-19.

⚠️ Nová studie od WHO porovnává rychlost šíření variant viru SARS-CoV-2 ⚠️

Oproti původnímu viru se šíří:

🇬🇧 alfa (B.1.1.7) o 29 % rychleji

🇿🇦 beta (B.1.351) o 25 % rychleji

🇧🇷 gama (P.1) o 38 % rychleji

🇮🇳 delta (B.1.671.2) o 97 % rychleji
(tedy téměř 2x rychleji) https://t.co/sr6MDTdUI0

— Iniciativa Sníh (@SnihIniciativa) June 18, 2021

Gurdasaniová to potvrzuje: „V Indii jsme zjistili, že varianta Delta se šíří rychleji než varianta Alfa, která byla původně objevena ve Velké Británii.‘‘ Podle epidemioložky je pravděpodobnost nákazy Deltou třikrát vyšší než nezmutovaným typem koronaviru. Děti a zvířata se navíc touto variantou nakazí mnohem snáze a trpí mnohem déle, než ty, které chytily britskou mutaci.

Jaké jsou příznaky?

První výsledky výzkumů ze Spojeného království ukázaly, že příznaky se liší od příznaků jiných variant koronaviru. Po nákaze tímto druhem si Britové stěžovali na:

• velmi specifickou bolest hlavy
• bolest v krku
• rýmu
• horečky
• v některých případech kašel

„U mladých lidí se může projevit pouze jako silná rýma,“ vysvětluje Tim Spector, epidemiolog a autor studie Zoe Covid Symptom. V důsledku toho existuje riziko, že nemocní nepřikládají nemoci příliš velký význam a dál infikují ostatní.

Děkan fakulty veřejného zdraví z americké Brown University Ashish Jha navíc uvedl, že varianta Delta je „tou nejnakažlivější variantou, jakou jsme dosud viděli“.

Nakolik je Delta rozšířena?

Podle WHO byla Delta mutace prozatím zaznamenána v 85 zemích, včetně České republiky, a dále se šíří závratným tempem po celém světě. Velká část hlášení o infekcích tímto typem koronaviru pochází z Velké Británie – do 22. června zde bylo zjištěno více než 52 tisíc případů. Za ním následuje Indie, USA a Německo. Delta se v posledních dnech rozprostřela zejména v Rusku – podle moskevských úřadů je 90 procent nově nakažených v metropoli právě kvůli tomuto typu koronaviru.

Znepokojivá je situace mimo jiné v Izraeli, i přesto, že tato země patří k nejrychleji očkujícím. Británie o měsíc odložila kvůli obavám z Delty ukončení posledních protiepidemických restrikcí, nové datum je 19. července. Země v sobotu 26. června oznámila, že za poslední den přibylo 18 270 nových případů nákazy COVID-19, což je nejvíce od 5. února. Zemřelo 23 lidí.

Mutace Delta se také rychle šíří v Německu. Tam aktuálně představuje přes 15 procent případů. Ještě před týdnem to bylo šest procent. V Česku se počet potvrzených případů pohybuje kolem stovky. Počet případů této mutace se za týden zhruba ztrojnásobil.

Příslušné informace jsou zveřejněny na platformě GISAID. Doposud nebylo možné vědecky potvrdit, že Delta varianta je odpovědná za vlnu úmrtí, která se na jaře Indií přehnala. Faktem však zůstává, že Indie se stala jednou z nejvíce koronavirem postižených zemí – během pandemie bylo hlášeno téměř 30 milionů infekcí.

Jaké vakcíny jsou nejúčinnější?

• BioNTech/Pfizer: Ochrana 94 procent po první dávce, 96 procent po druhé dávce
• AstraZeneca: Ochrana 71 procent po první dávce, 92 procent po druhé
• Moderna: Neudává procenta, ale předpokládá se, že se ochrana bude pohybovat na úrovni Pfizeru

Vakcína BioNTech/Pfizer poskytuje ochranu před vážným průběhem 94 procent po první dávce a až 96 procent po druhé. V případě vakcíny AstraZeneca se hovoří o účinnosti 71 procent po první dávce a 92 procent po druhé.

Britská studie dospěla k závěru, že pokud se vyskytne Delta infekce u již očkovaného, příznaky se nemusí objevit vůbec. U přípravku BioNTech/Pfizer je pravděpodobnost absence příznaků 36 procent po první dávce a 88 procent po druhé. U AstraZenecy se pravděpodobnost pohybuje kolem 30 procent po první vakcinaci a 67 procent po druhé dávce.

Ředitel Výzkumného ústavu epidemiologie a mikrobiologie Gamaleya Alexander Gintsburg již dříve agentuře Interfax řekl, že laboratorní testy prokázaly vysokou účinnost vakcíny Sputnik V proti variantě Delta.

Vzhledem k tomu, že v případě společnosti Moderna jde o mRNA vakcínu stejně jako u Pfizeru, předpokládá se, že ochrana obou vakcín proti mutaci Delta bude na stejné úrovni, tedy přes 90 % už u první dávky.

22. června Gintsburg ale upřesnil, že paměťové buňky, které se tvoří po očkování vakcínou Sputnik V, nemohou plně chránit člověka před infekcí „indickým“ kmenem koronaviru. Je nutná vysoká hladina protilátek, které lze dosáhnout přeočkováním složkou Sputnik Light po šesti měsících.

Tyto výsledky raného výzkumu ukazují, že Delta varianta je mnohem odolnější vůči vakcínám než mutace jiné, ale správné podání vakcín poskytuje spolehlivou ochranu i proti této variantě.

Nakolik je Delta smrtelná?

Existuje jen málo vědeckých důkazů o tom, zda je Delta mutace skutečně smrtelnější než jiné mutace koronaviru. Jedna věc je však jistá: podle PHE zemřeli ve Velké Británii i ti lidé, kteří již proti koronaviru očkováni byli, a to v důsledku právě této infekce. Sedm lidí zemřelo do 21 dnů od prvního očkování, dalších 12 asi dva týdny po druhé dávce vakcíny.

Ve srovnání s Alfa variantou je pravděpodobnější, že Delta bude mít na svědomí mnohem více hospitalizovaných pacientů. Ve Velké Británii vzrostl počet hospitalizací v posledních týdnech raketově, do nemocnic bylo mezi 7. a 13. červnem převezeno více než 1 300 případů COVID-19. To je o 43 procent více, než o týden dříve.

Je také důležité mít na paměti, že v případě úmrtí může hrát roli několik faktorů najednou, včetně přítomnosti jiných onemocnění. „Potřebujeme více informací, abychom zjistili, zda je příčina skutečně pouze na bázi Delta mutace, nebo zda se jedná o kombinaci několika faktorů,“ říká Kerkhoveová. Vyšší počet úmrtí může být i důsledkem toho, že zdravotnický personál je přepracovaný a nemocniční zařízení přetížená, takže pacientům nemusí být poskytnuta okamžitá péče.

Jak se ochránit před nákazou?

Jde o známá pravidla 3R – ruce, roušky, rozestupy. Dále pravidelné větrání prostor. Potvrdil to Institut Roberta Kocha. Očkování poskytuje spolehlivou ochranu, i když v případě Delty je účinnost některých vakcín mírně nižší.

Kromě toho je třeba se vyvarovat cestování do oblastí, kde se tyto mutace koronaviru šíří. Bylo to právě cestování, které přispělo k šíření viru a jeho odrůd už od samého počátku pandemie. Abychom tomu čelili, jsou nutná rozsáhlá karanténní opatření, dodává Gurdasaniová.

Today, @WHO announces new, easy-to-say labels for #SARSCoV2 Variants of Concern (VOCs) & Interest (VOIs)

They will not replace existing scientific names, but are aimed to help in public discussion of VOI/VOC

Read more here (will be live soon):
https://t.co/VNvjJn8Xcv#COVID19 pic.twitter.com/L9YOfxmKW7

— Maria Van Kerkhove (@mvankerkhove) May 31, 2021

Přehled dalších mutací

Alfa varianta (britská mutace B.1.1.7): Úplně nová mutace covidu se objevila jako první ve Velké Británii. Země kvůli tomu zavedla přísnější opatření a řada zemí omezila se Spojeným královstvím jakékoli možnosti cestování. Proto byla dříve označována za mutaci britskou (B.1.1.7).

Beta varianta (jihoafrická mutace E484K): Jihoafrická mutace a její nebezpečí spočívá především v tom, že je schopná obejít imunitní obranu těla. Člověk se jí tedy může nakazit, přestože nemoc v nedávné době prodělal a měl by mít protilátky. Stejně tak jsou zaznamenány i případy, kdy byla jihoafrická mutace zjištěna u lidí, kteří byli naočkováni.

Gama varianta (brazilská mutace P.1): Mutace nese jméno největší země Jižní Ameriky i přesto, že prvně byla detekována v japonském Tokiu, byť u čtveřice brazilských turistů. Svět se o ní více dozvěděl poté, co došlo k rapidnímu nárůstu hospitalizací v brazilském městě Manaus, kde se varianta P.1 silně rozmohla.

Delta-plus (AY.1): Indické ministerstvo zdravotnictví vydalo varování před novou variantou koronaviru „Delta-plus“ v polovině června. Ta vykazuje vyšší míru nakažlivosti. Podle předního indického virologa se může vyhnout jak imunitě získané očkováním, tak té po prodělání nemoci. Delta plus (nazývaná rovněž AY.1 nebo B.1.617.2.1) je modifikací indické varianty Delta (označované také jako B.1.617.2). Zdravotnické úřady v Anglii začátkem června informovaly o prvních pěti případech, které se v zemi objevily koncem dubna. Mělo jít o jedince, kteří přicestovali z Nepálu a Turecka nebo tudy projížděli.