Neočkujme lidi, kteří prodělali covid. Zbyde více vakcíny pro ostatní, navrhuje Pirk

„Neměli by se očkovat lidé, kteří nemoc prokazatelně prodělali, měli by mít přirozenou imunitu. Tím by bylo více vakcíny pro ostatní. V Izraeli jsou si lidé, kteří nemoc prodělali, rovni s očkovanými. Nakažení by se tak chodili testovat, věděli by, že z toho mají profit a neskrývali by nemoc,“ vysvětlil v Partii Jan Pirk s tím, že nemoc reálně prodělalo až 4,5 milionu Čechů.

S jeho návrhem souhlasí ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Zdeněk Hostomský. „Postavit nakažené a očkované na stejnou úroveň je řešení. Vakcíny považuji za triumf medicíny, ale mělo by se to kombinovat s imunitou, lidé by měli mít stejná práva. Není lepší imunity, než si nemocí projít,“ popsal biochemik.

Proti takovému názoru se ale ohradil matematik René Levínský. Kdyby totiž očkovaní a nakažení měli výhody oproti ostatním, může podle něj vzniknout „covidový apartheid“. „Protože pro mě jako zaměstnavatele bude lepší mít zaměstnance, který nemocí prošel a bude pracovat bez testu každý třetí den. Člověk by si pak řekl, že půjde za Frantou a nakazí se, aby měl také výhody,“ podotkl ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů s tím, že do takové situace se Česko nesmí dostat.

Epidemiolog a poradce prezidenta Roman Prymula uvedl, že je někde mezi těmito dvěma názory. „Pro praxi můžeme brát nakaženého jedince jako rovného tomu, který byl naočkován. Ale nesouhlasím s tím, že bychom měli propagovat přirozenou cestu nákazy, to nás stálo přes 24 tisíc životů,“ upozornil Prymula.

Očkovací dávky by mohly mít rozestup tři měsíce

Odborníci se v pořadu shodli, že očkování je cestou ke konci pandemie. Podle Prymuly je ale potřeba nastavit systém očkování tak, aby fungoval. Navíc je podle něj řešením i odsadit od sebe dvě dávky vakcíny o tři měsíce. „Potřebujeme očkovat dávky, kterých je tu relativně málo. Snížili bychom tak počty úmrtí, ta jsou zase strašně vysoká,“ podotkl epidemiolog. Podle Hostomského je jedna dávka vakcíny kvalitní šest týdnů.

Hostomský i Prymula se shodli, že v současné době je navíc důležitější očkovat seniory a ohroženou skupinu lidí než dávat vakcínu třeba učitelům. „Pokud je vakcín nedostatek, tak mít kampaň učitelů...  nevím. Očkovat střední kategorie je zahozená příležitost,“ zhodnotil biochemik.

Epidemiolog Prymula navíc podotkl, že registrační systém je pro seniory komplikovaný. „Řada lidí je odrazena, aby se do systému přihlásila. Klíčem je jednoduchá registrace, tedy jméno, věk a pochoduje se. Praktici mi říkali, že museli lidem říct, že jim to vyplní a pak je očkují. Senioři souhlasili,“ dodal zároveň bývalý ministr zdravotnictví.

Kupme AstruZenecu od států, které jí neočkují

Prymula v pořadu zároveň doporučil, aby Česko začalo nakupovat vakcínu od AstraZenecy od států, které s jejím očkování přestali. Česko by podle něj nemělo přestat používat látku kvůli několika případům komplikací, které po jejím užití nastaly. „Vysvětlení potíží může být různé, problémy mohou například souviset s hormonální antikoncepcí či leidenskou mutací v genu,“ vysvětlil epidemiolog.

Látka podle něj není tak nebezpečná, jak se původně myslelo. „Ukázalo se, že to byla bouře ve sklenici vody, že případů s těžkými vedlejšími účinky je skutečně velmi málo,“ dodal Prymula. Hostomský upozornil, že si vakcína nezaslouží špatnou pověst, která může být dána i snahou konkurenčních firem o její diskreditaci. Doplnil, že výhody očkování AstraZenecou značně převažují nad komplikacemi.