Poslanecká sněmovna by brzy měla jednat o úpravě v novele zákona o matrikách, která řeší možnost žen zvolit si nepřechýlenou verzi svého příjmení. Byla by však příjmení jako „Novák“ či „Dvořák“ vhodná při komunikaci? Poradí si s nimi čeština? Na tyto a další otázky odpovídal v pořadu 360° Pavlíny Wolfové jazykovědec Karel Oliva.
Známý jazykovědec se na možnost nepřechylování příjmení u žen dívá dle svých slov „okem nepříliš přívětivým“. „Neodpovídá to duchu českého jazyka, hlavně komunikačním potřebám,“ řekl Oliva v pořadu 360° Pavlíny Wolfové. Nepřechýlená jména se totiž podle jeho soudu nedají dobře zasadit do věty, protože čeština na rozdíl od jiných jazyků nestaví na slovním pořádku, nýbrž na pádech, které se vyznačují pádovými koncovkami. To u nepřechýlených jmen činit nelze.
Coby příklady uvedl například bývalé poslankyně Kateřinu Jacques, Karolínu Peake či olympijskou střelkyni Kateřinu Emmons. Všechny tyto dámy však mají cizokrajné příjmení. Za horší variantu označil například ženu s nepřechýleným příjmením Novák. „Jde mi odborně o to, že se tím diskvalifikuje stavba české věty. Ta věta následně není dobře postavená,“ řekl Oliva v pořadu 360° Pavlíny Wolfové.
Podle jazykovědce je nutné rozlišovat, zda je možnost nepřechylování stále ještě věcí svobody. „Já si myslím, že by se mělo rozhodovat mezi svobodou a anarchií. Nevím, zda tu hranice svobody není překročená,“ dodal Oliva.
Poslanci by aktuálně měli jednat o možnosti žen zvolit si nepřechýlenou formu svého příjmení bez omezujících podmínek. Návrh doporučil sněmovní výbor pro veřejnou správu.
