Karel Oliva

Ani letošní předávání státních vyznamenání se neobešlo bez faux pas při představování vyznamenaných. Hradní kancléřka Jana Vohralíková přečetla neobvyklým způsobem zkratku RAF předtím, než prezident Petr Pavel předal vyznamenání za hrdinství v boji. Podle jazykovědce Karla Olivy je tento způsob výslovnosti velmi nevhodný. O trapas se minulý rok postaral i předchůdce Vohralíkové v úřadu Vratislav Mynář.

Musím pochválit pana premiéra Petra Fialu (ODS) a pana prezidenta Petra Pavla. Ti by měli jedničku s malým zamhouřením oka, protože často říkají „abysme“ misto „abychom“. Přesně tak zhodnotil lingvista Karel Oliva v pořadu 7 pádů Honzy Dědka češtinu politiků. Pochvaly se dostalo také předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09), bývalému ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) nebo přesedovi hnutí SPD Tomiu Okamurovi.

Rétorické schopnosti Miloše Zemana jsou na velice dobré úrovni, ale obsah, který jimi prezentoval, byl často nevhodný k roli prezidenta, uvedl v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS lingvista Karel Oliva. Použití vulgarismů, které si veřejnost vybaví například v rozhovoru z Lán v souvislosti s rockovou skupinou Pussy Riot, zhodnotil Oliva jako zcela nepřijatelné.

Petr Pavel dosud v tvarosloví či spisovnosti neudělal chybu, i on má však určitý neduh. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS na to upozornil jazykovědec Karel Oliva. Hodnotil také jeho protikandidáta Andreje Babiše (ANO). Expremiéra podle něj nadále limituje fakt, že český jazyk není jeho mateřštinou.

Danuše Nerudová rozdávala příliš mnoho úsměvů, i nevhodně, Andrej Babiš připomínal hrací automat a u Petra Pavla se projevila nezkušenost s mnohomluvností. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS takto zhodnotila trojici prezidentských favoritů expertka na nonverbální komunikaci Noemi Zárubová-Pfeffermannová. Spolu s dalšími experty rozebrala projevy kandidátů v jejich kampaních.

Poté, co novináři upozornili, že ve videoklipu, který má propagovat české předsednictví v Radě EU, je faktická chyba, rozhodl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN), že je třeba ji opravit. Nesprávně uvedený rok začátku druhé světové války ale není jediným přešlapem, který se při středečním slavnostním představení priorit přihodil. Objevila se totiž i gramatická chyba.

S přílivem uprchlíků roste v Česku zájem o kurzy češtiny. Hlásí se dospělí i děti. Právě pro ty ministerstvo školství připravuje speciální kurzy. Určené budou pro mateřské, základní i vysoké školy.

Všechno ruské je špatné. I tak by se dal definovat postoj podstatné části společnosti v posledních dnech. Název mění ulice, hotely, nebo dokonce i zmrzlina. Zatímco iniciátoři tím chtějí jasně vyjádřit svůj postoj, podle odborníků může jít jen o dočasnou pošetilost.

Počínaje 1. lednem 2022 si mohou Češky nechat zapsat své příjmení v mužském tvaru, tedy bez tradiční přípony -ová. Novelu zákona vloni stvrdil svým podpisem prezident Miloš Zeman. Nyní je možné si zažádat o zapsání nepřechýleného příjmení bez jakýchkoliv dalších podmínek. Některé jazykovědce ale tahle novinka podráždila. Podle nich má přechylování v češtině svou nezastupitelnou funkci.

Přes 30 tisíc Nováků nebo Novotných patří k nositelům nejčastějšího českého příjmení. Právě taková se dávala těm, co se nově přistěhovali do pradávných osad. Pak jsou tady ale jména vzácná. Jedná se o oficiální příjmení, tedy žádná sprostá slova. A jejich nositelé na svá příjmení mohou být naopak často hrdí.

Prezident Miloš Zeman kdysi patřil mezi nejlepší politické řečníky, jeho rétorická a obsahová úroveň ale klesla k vulgaritám, řekl jazykovědec a někdejší ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) Karel Oliva. Celkově býval mluvený projev politiků lepší než nyní, přitom by měli být vzorem pro společnost, dodal v pořadu Interview na CNN Prima NEWS.

Po rozhodnutí poslanců, podle kterého ženy už nemusejí v příjmení používat koncovku -ová, složili jazykovědci hlavu do dlaní. Domnívají se, že teď si lidé v mnoha případech nebudou rozumět.