Sněmovna na téma Ukrajina i covid
Je to logické, obhajoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci rozhodnutí vlády, že od března v Česku přestanou být PCR testy hrazené ze zdravotního pojištění. Dochází prý k tomu ve všech zemích. Podle molekulárního genetika Jana Pačese z Akademie věd ČR je to ale krok špatným směrem.
„Je logické, že když PCR testy nebudou vyžadovány pro vstup na různé akce nebo do restaurací a kamkoliv jinam, tak že je stát postupně přestane hradit. Testy se postupně přestávají hradit ve všech zemích, neděláme nic jiného,“ hájil rozhodnutí kabinetu ve středu Fiala.
Hostomský: Nechme epidemii volný průběh. Roušky ani rozestupy už nehrají žádnou roli
„Máme protilátky z předchozích infekcí, jsme očkovaní. Omikron pozvolna projde a opatření typu roušky a rozestupy v tom hrají minimální či skoro žádnou roli,“ prohlásil biochemik Zdeněk Hostomský v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Podle něj bychom měli nechat epidemii volný průběh.
V současné době mají očkovaní nárok na pět PCR testů zdarma. Vláda chce proplácení testů očkovaným i neočkovaným stopnout od března, zdarma budou jen se žádankou. Od 9. února byla zrušena po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu povinnost prokazovat se certifikátem o očkování nebo prodělání nemoci v restauracích, ubytovacích zařízeních a na hromadných akcích. Vláda zmírnění opatření rozšířila i na ostatní místa, kde bylo dosud potvrzení vyžadováno.
Podle Pačese je ale stopnutí hrazení testů krok špatným směrem. „PCR testy jsou velmi dobrým nástrojem. Pomáhají člověku chovat se zodpovědně, když třeba ví, že půjde do nějakého rizikového setkání,“ uvedl ve středu Pačes. Člověk se mohl testovat například před setkáním se seniory, aby snížil riziko, že je nenakazí.
Zároveň testování umožňuje mít větší přehled o šíření viru v populaci. „Bez toho monitoringu se neobejdeme, protože jinak budeme na podzim slepí a nebudeme vědět, jaká je situace,“ dodal. Česko prý spoléhá na to, že některé okolní státy monitorují virus velmi dobře. Ale podle něj by se mělo chovat v testování a sekvenaci podobně zodpovědně.
Další kroky státu směrem k rozvolňování protiepidemických opatření podle něj odpovídají tomu, že pandemie v Evropě opadá a blíží se jaro, kdy jsou dopady respiračních onemocnění mírnější.
V Česku se omikron chová jinak
Vlna omikronu zasáhla jako první Dánsko a skandinávské země také jako první zrušily všechna opatření. „Vypadá to, že to rozvolnění bylo (v Dánsku) příliš brzy, protože vlna pandemie neklesá tak rychle, jak by mohla. A začíná se to projevovat i na počtu úmrtí,“ uvedl. Proti Česku má ale Dánsko vysokou proočkovanost a zároveň lidé vládou nařízená opatření striktně dodržují, takže je snadno může zase zpřísnit.
V Česku se podle Pačese vlna omikronu chová trochu jinak než v jiných státech. „V Praze nastoupila dříve a dříve opadá. Ale všechny regiony na tom ještě zdaleka nejsou tak dobře a nejsou na konci,“ uvedl. Na konci ledna podle něj byli nakažení hlavně mladí, ale v nemocnicích se teprve projeví, že nákaza zasáhla později i starší populaci. „Čísla nově nakažených jsou za Českou republiku docela dobrá, ale ta větší starost je stále ještě před námi,“ dodal.
Pravděpodobnost vzniku nové varianty není příliš velká, ale u velkého množství nakažených se riziko nasčítá, myslí si Pačes. „Pacienti, kteří mají viru v sobě hodně nebo dlouhou dobu, tak jsou potenciálně větším nebezpečím,“ uvedl. Je podle něj třeba pečlivě monitorovat výskyt variant na jaře nebo v létě.
„Pokud bude na podzim varianta omikron, tak pravděpodobně budeme někde z opatrnosti nosit roušky, ale nemuselo by to mít dopad,“ uvedl. „Jestliže by zůstala varianta delta, tak by sitauce byla výrazně horší,“ dodal. V tom případě by podle něj bylo potřeba velmi pečlivě hlídat, kdo se nakazil jakou variantou. Připomněl, že delta způsobovala proti omikronu vážnější průběhy nemoci.
„Na jaře a v létě se bude rozhodovat, jak situace bude vypadat na podzim. Tam bude čas na přípravu,“ uzavřel.
