Nerudová: Zrušení superhrubé mzdy nepomáhá střední třídě. Ta se radikalizuje

Ekonomka Danuše Nerudová

INTERVIEW, Danuše Nerudová - 9.9. v 12:30

Návrh na zrušení superhrubé mzdy je neuvážlivý, státní rozpočet tak každý rok přijde o 74 až 80 miliard korun. Střední třída si relativně v porovnání s ostatními zeměmi pohoršuje a radikalizuje se, ať už doleva, či doprava. Problémem není zdanění práce, ale odvody na sociální zabezpečení, řekla v pořadu CNN Prima NEWS Interview rektorka Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová.

Návrhu na zrušení superhrubé mzdy, který je podle ní poměrně neuvážlivý, vytýká Danuše Nerudová tři věci. Zaprvé státní rozpočet ročně přijde o 74 až 80 miliard korun, přičemž vláda vůbec neřeší, kde se vezmou peníze na vyrovnání tohoto propadu. Zadruhé rušíme superhrubou mzdu, aniž bychom pomohli těm, kteří to nejvíce potřebují, tedy střední třídě.

Je to nekoncepční krok, říká ekonomka Nerudová k „rouškovnému“

Vládou navrhované „rouškovné“ neboli jednorázový příspěvek pro penzisty ve výši 6 000 korun je nekoncepční. Předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová to řekla v pořadu 360° Pavlíny Wolfové. Předseda odborů Josef Středula naopak tvrdí, že se jedná o výraz slušnosti směrem ke starší generaci.

„Střední třída v tuto chvíli nese největší daňové břemeno a návrh jí nepomůže. Zrušení superhrubé mzdy přidá pár stovek lidem s nízkými příjmy, pár tisícovek střední třídě, ale desetitisíce vysokopříjmové populaci,“ uvedla. Třetí důvod je, že rozpočet každý rok přijde o výše zmíněnou částku, a „na druhé straně nemáme ambici přijít s důchodovou reformou, protože tvrdíme, že by mohla být příliš drahá“.

Ačkoliv Nerudová vítá zrušení složitého mechanismu stanovení základu daně, domnívá se, „že měl být učiněn tak, aby rozpočtové dopady nebyly tak zásadní. A pokud jsou velké, mělo by následovat ‚B‘ a mělo by se říci, jak se s nimi vyrovnáme,“ dodala.

Daňový systém má odrážet ekonomiku 21. století

Podle Nerudové je třeba přijít s koncepční změnou daňového systému, protože současný byl konstruován pro ekonomiku 20. století. „Potřebujeme, aby odrážel ekonomiku 21. století,“ sdělila s tím, že ze současného systému se kvůli nekoncepčním zásahům stává torzo. Podle ní rušíme daň z nabytí nemovitosti a superhrubou mzdu, dáváme důchodcům pět tisíc korun, ale neříkáme, kde na to vezmeme.

Nerudová se domnívá, že by se výrazně ušetřilo, kdyby v sobě daňová sazba zahrnovala odvody na sociální zabezpečení. „Nerozumím tomu, proč takto výrazně snižujeme daň. Patnáct procent je poměrně nízká sazba, za námi už je jenom Rumunsko, které jí má desetiprocentní. Problémem zdanění práce není daň samotná, ale odvody na sociální zabezpečení.“

Podle Nerudové je potřeba nastavit alespoň mírnou progresi zdanění příjmů, abychom skutečně vybudovali silnou střední třídu. „V tuto chvíli si naše střední třída od roku 2005 relativně ve srovnání s ostatními nepolepšila, což má společenské důsledky v tom, že se radikalizuje, ať už doleva, nebo doprava.“

Co si Danuše Nerudová myslí o nových pravidlech kurzarbeitu nebo o programech Antivirus? Jaký je vývoj v otázce důchodové reformy a je reálný odsun věku odchodu do důchodu? Odpovědi na tyto otázky i mnohem více můžete zhlédnout v přiloženém pořadu Interview.

Interview Pavlíny Kosové s Danuší Nerudovou si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

Tagy: