Dítě na opiové plantáži Zdroj: Profimedia.cz
Afghánistán je číslo jedna v produkci opia – drogy získávané ze šťávy nezralých makovic. Kolem prodeje této komodity se točí miliardy, logicky ho ale provází kontroverze. Proti opiu v minulosti brojili ortodoxní islamisté i Američané během dvacetileté války. Tálibán tak přemýšlí, jak s lány opia naložit.
Když vládl Tálibán v Afghánistánu poprvé, v roce 2000 lídr radikálního hnutí Mullah Mohammed Omar pěstování opia zakázal. Celosvětová produkce drogy se tak meziročně snížila o 65 procent. Omar totiž opium prohlásil za „neislámské“, čímž si chtěl pravděpodobně zajistit mezinárodní uznání. Sázení máku setého se začalo trestat.
S pádem Tálibánu v roce 2001 ale začalo být na opiových plantážích znovu živo. Zaschlou šťávu z nezralých makovic tentokrát začali nesnášet Američané. „Když vidím pole máků, vidím peníze za prodej opia utracené za výbušniny, samopaly a raketomety,“ komentoval rekordní produkci opia generál Dan McNeill, který v Afghánistánu velel vojskům NATO.
Tálibán má na dosah 150 jaderných zbraní. Islamisté cílí na Pákistán, hrozí expert
Radikální hnutí Tálibán, které od srpna ovládá Afghánistán, by mohlo přelít svůj vliv do sousedního Pákistánu a zmocnit se tak nukleárních zbraní. Varoval před tím John Bolton, bývalý bezpečnostní poradce v administrativě amerického exprezidenta Donalda Trumpa.
Američané se tak snažili s pěstováním opia zamést a přiškrtit „zlatou žílu teroristů“. To se ale nepovedlo. Americká vláda vynaložila celkem devět miliard dolarů (cca 200 miliard korun) na protinarkotickou politiku, ale bylo to k ničemu. S trvající přítomností amerických vojsk v Afghánistánu se opiu paradoxně dařilo čím dál více. Rekordním se stal rok 2017, kdy se opium pěstovalo zhruba na 330 tisících hektarech plantáží.
Co bude s opiem dál?
Teď jsou Američané pryč. Opiová velmoc spadla do klína Tálibánu. Jen dva dny po dobytí Kábulu mluvčí radikálů Zabihulláh Mudžáhid ujišťoval, že se z Afghánistánu nestane „narkostát“.
Jenže odolá Tálibán „dojné krávě“ jménem opium? Americká CNN o tom pochybuje. Podle ní pěstování máku a výroba opia zaměstnává po celém Afghánistánu téměř 600 tisíc lidí.
Pracovní trh je po převratu Tálibánu v katastrofálním stavu. Bez práce je například zhruba 150 tisíc vojáků a policistů, kteří dříve sloužili vládě. Je proto možné, že tito lidé využijí opiového byznysu k zajištění vlastní existence.
