Afghánistán je číslo jedna v produkci opia – drogy získávané ze šťávy nezralých makovic. Kolem prodeje této komodity se točí miliardy, logicky ho ale provází kontroverze. Proti opiu v minulosti brojili ortodoxní islamisté i Američané během dvacetileté války. Tálibán tak přemýšlí, jak s lány opia naložit.
Když vládl Tálibán v Afghánistánu poprvé, v roce 2000 lídr radikálního hnutí Mullah Mohammed Omar pěstování opia zakázal. Celosvětová produkce drogy se tak meziročně snížila o 65 procent. Omar totiž opium prohlásil za „neislámské“, čímž si chtěl pravděpodobně zajistit mezinárodní uznání. Sázení máku setého se začalo trestat.
S pádem Tálibánu v roce 2001 ale začalo být na opiových plantážích znovu živo. Zaschlou šťávu z nezralých makovic tentokrát začali nesnášet Američané. „Když vidím pole máků, vidím peníze za prodej opia utracené za výbušniny, samopaly a raketomety,“ komentoval rekordní produkci opia generál Dan McNeill, který v Afghánistánu velel vojskům NATO.
Američané se tak snažili s pěstováním opia zamést a přiškrtit „zlatou žílu teroristů“. To se ale nepovedlo. Americká vláda vynaložila celkem devět miliard dolarů (cca 200 miliard korun) na protinarkotickou politiku, ale bylo to k ničemu. S trvající přítomností amerických vojsk v Afghánistánu se opiu paradoxně dařilo čím dál více. Rekordním se stal rok 2017, kdy se opium pěstovalo zhruba na 330 tisících hektarech plantáží.
Co bude s opiem dál?
Teď jsou Američané pryč. Opiová velmoc spadla do klína Tálibánu. Jen dva dny po dobytí Kábulu mluvčí radikálů Zabihulláh Mudžáhid ujišťoval, že se z Afghánistánu nestane „narkostát“.
Jenže odolá Tálibán „dojné krávě“ jménem opium? Americká CNN o tom pochybuje. Podle ní pěstování máku a výroba opia zaměstnává po celém Afghánistánu téměř 600 tisíc lidí.
Pracovní trh je po převratu Tálibánu v katastrofálním stavu. Bez práce je například zhruba 150 tisíc vojáků a policistů, kteří dříve sloužili vládě. Je proto možné, že tito lidé využijí opiového byznysu k zajištění vlastní existence.