Nezaměstnanost v Česku v únoru stagnovala na míře 3,9 procenta, čímž zůstává nejvyšší od května 2021. Bez práce je přibližně 282 500 lidí. Na druhou stranu však roste počet volných pracovních míst. Jejich nabídka mírně převyšuje počet lidí bez zaměstnání. Ekonom Lukáš Kovanda CNN Prima NEWS sdělil, že celkově letos očekává vyšší míru nezaměstnanosti než loni, ale i tak by k létu měla klesat.
Údaje, které během středy zveřejnil Úřad práce ČR, ukazují, že nezaměstnaných bylo ke konci února asi 282 500. V lednu to bylo ještě o 500 lidí více. Co se mírně zlepšilo, je nabídka volných pracovních míst. V lednu totiž byla početně nižší než souhrn lidí bez práce. To se však v únoru otočilo, když počet volných míst stoupl na 283 100.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy byl takový progres, co se týče nezaměstnanosti, očekávatelný. V procentuálním vyjádření (3,9 %) však ukazatel zůstává nejvýše od května 2021. „Setrvání na poměrně vysoké úrovni se obecně čekalo, a to z důvodu probíhající zimní sezony, kdy každoročně panuje slabší poptávka po pracovnících v exteriéru,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank.
KOMENTÁŘ: Česko v roce 2023? Čeká nás období zakryté hustou mlhou, ale i rok naděje
Pro mnoho z nás končí rok, kterých zažijeme skutečně jen několik málo za život. Energetická krize, ruská agresivní válka vůči Ukrajině, nejvyšší inflace od vzniku samostatného Česka. Kdyby kdokoli něco podobného předpovídal v prosinci 2021, považovali bychom ho za blázna. To jen ilustruje, v jak nejisté době žijeme. V tomto ohledu nás nečeká o nic lepší rok 2023.
Nezaměstnanost se zvýší
Podle něj je patrné, že trh práce v ČR zažívá jisté ochlazení. Na druhou stranu doplňuje, že i tak zůstává míra nezaměstnanosti nejnižší v celé Evropské unii. Kovanda zároveň dodává, že i když počet volných míst aktuálně mírně převyšuje počet nezaměstnaných, oněch 600 míst považuje za „zanedbatelný údaj“.
ČTĚTE TAKÉ: Sníženou valorizaci Senát nejspíše schválí. Pro návrh zvedne ruku většina vládních klubů
Pro blízkou budoucnost očekává, že míra nezaměstnanosti bude po celý letošek vyšší, než byla loni. „Do léta lze očekávat její pokles k úrovni 3,6 procenta, a to díky nástupu teplejších měsíců a obnovení poptávky po práci venku – tedy v zemědělství, stavebnictví, lesnictví či třeba povrchová těžba. Ve druhé polovině roku je ovšem třeba počítat s nárůstem nad úroveň čtyř procent,“ komentoval ekonom.
Kromě toho varoval, že ČR letos bude „koketovat“ s celoročním reálným poklesem ekonomiky. „Firmy v té souvislosti musí kvůli energetické drahotě a rapidní obecné inflaci redukovat své náklady, navíc se jim mnohdy – ze stejných důvodů – zhoršují odbytové možnosti,“ sdělil redakci Kovanda.
Snížit stavy zaměstnanců ale firmy podle něj považují až za krajní možnost. „Obávají se, že by nemusely nové vhodné zaměstnance dostatečně rychle najít, až ekonomika oživí. Jenže tento přístup mohou postupně opouštět, zejména ve druhé polovině roku, a začít propouštět výrazněji a plošněji,“ popsal situaci Kovanda.
Většina nezaměstnaných může ihned začít pracovat
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) očekává v následujících měsících mírný pokles nezaměstnanosti. „Meziměsíčně (v únoru) v absolutní hodnotě klesl počet uchazečů o zaměstnání. A s nástupem jarních měsíců očekáváme každoroční rozjezd sezonních prací, především ve stavebnictví, v lesnictví nebo zemědělství,“ sdělil k aktuálním údajům. „Současně už nyní zaznamenáváme zvýšený zájem ze strany měst a obcí o pracovníky v rámci veřejně prospěšných prací,“ doplnil.
Inflace opět vzala Čechům peníze, reálná mzda klesla už popáté. Hororový rok, řekl analytik
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak páté čtvrtletí za sebou. Analytici navíc předpovídají další propad.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v únoru nadále v Ústeckém kraji s 5,8 procenta. Nad pěti procenty se držela dále ještě v Moravskoslezském kraji, kde činil podíl nezaměstnaných 5,2 procenta. Nejnižší byla naopak nezaměstnanost v Plzeňském a Zlínském kraji, kde shodně činila rovná tři procenta.
Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší stále na Karvinsku, kde dosahovala 8,4 procenta. V tomto okrese byl zároveň nejvyšší počet uchazečů o práci na jedno volné místo. Na každou volnou pozici připadalo na Karvinsku v průměru 10,6 uchazeče. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl opět v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,6 procenta lidí. Ve stejném okrese byl také nejnižší počet uchazečů na jedno volné místo, a to 0,2 uchazeče.
Z celkového počtu nezaměstnaných v Česku tvoří naprostou většinu takzvaně „dosažitelní“ uchazeči, tedy lidé schopní okamžitě nastoupit do práce. Ke konci února jich bylo asi 258 tisíc, což bylo přes 91 procent ze všech nezaměstnaných. Mírnou většinu mají mezi lidmi bez práce ženy, které tvořily v únoru zhruba 53 procent nezaměstnaných. Průměrný věk nezaměstnaných byl v únoru 43,3 roku. Meziročně mírně klesl, loni činil 43,8 roku. Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním.
Ke konci února pracovalo na území Česka podle úřadu práce 98 215 občanů Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou, kteří svou zemi opustili kvůli ruské invazi. Nejčastěji působili jako montážní dělníci, pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě nebo jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. Od vypuknutí konfliktu na Ukrajině loni na konci února dostalo práci v Česku celkem asi 205 tisíc lidí z Ukrajiny pod dočasnou ochranou, z nichž někteří se ale už vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Většinu ze zaměstnaných uprchlíků z Ukrajiny, asi tři čtvrtiny, tvořily ženy.
