Světový fotbalový šampionát v Kataru je od počátku plný kontroverzí. Nejen kvůli zakázanému pivu či páskám na podporu LGBTI+ komunity, ale hlavně kvůli zahraničním dělníkům, kteří zahynuli při stavbě stadionů. Odhaduje se, že jich v Kataru zemřelo až několik tisíc. A aktivisté nyní ukazují světu jejich tváře na kartičkách podobných těm, které mají hvězdní fotbalisté.
Kartičky fotbalistů zná snad každý, kdo se o zřejmě nejpopulárnější sport na světě zajímá. Řada lidí je sbírá už od dětství. Povědomí o kartičkách snad ještě více umocnily fotbalové videohry. Kartičky s Lionelem Messim, Cristianem Ronaldem a dalšími byly na dosah ruky.
MS ve fotbale 2022
V souvislosti s Katarem se však na internetu objevují zcela jiné kartičky. Patří dělníkům, kteří během několikaleté výstavby stadionů v Kataru zahynuli. „Naše dcera chtěla podpořit svoji rodinu a místo toho se k nám vrátila mrtvá,“ popisuje Dorje Tamangová, matka Phurparani Tamangové z Nepálu. Ta do Kataru dorazila za prací jako mnozí další cizinci z Asie. Měla pracovat coby uklízečka. Vstupní lékařskou prohlídkou v Kataru bez problémů prošla, po necelých dvou letech v Kataru však v pouhých 25 letech zemřela. Údajně na infarkt.
„Dorje zatím obdržela dceřinu životní pojistku v hodnotě 11 500 dolarů (267 tisíc korun, pozn. red.), ale společnost, pro kterou Phurparani pracovala v Kataru, jí zatím nic neposlala a není jisté, zda vůbec něco pošle. Stejně tak nepálská vláda,“ uvádí aktivisté z iniciativy „Cards of Qatar“, neboli Karty z Kataru.
Její příběh je jedním z mnoha. Katar si pro stavbu svých stadionů neváhal najmout takřka kohokoliv, kdo se hlásil. A že bylo zájemců z asijských zemí hodně. Kupříkladu Moniru Hossajnovi z Bangladéše se stal osudným výboj elektrického proudu. V Kataru pracoval tři roky, jeho činností bylo zejména natírání.
Día 1.
— Panenka (@RevistaPanenka) November 20, 2022
La iniciativa 'Cards of Qatar' ha servido para poner cara, nombre y apellidos a las y los migrantes fallecidos en el país desde que le fuera adjudicado el Mundial. #CardsofQatar
🔗 https://t.co/qYWzeOaqSJ pic.twitter.com/nGh8Ag7X0g
Vražda kvůli chytrému telefonu?
Bishnu Bahadur Bayalkoti z Nepálu byl za prací v Kataru už podruhé. Během práce však zahynul při dopravní nehodě společně s dalšími čtyřmi krajany. „Zemřel v práci, tak jsem doufala, že by mohli finančně podpořit rodinu člověka, který za jejich společnost zemřel. Ale oni stále nic neposlali. Jsme šokovaní a truchlíme,“ uvedla vdova po mrtvém Nepálci.
Někteří pozůstalí mají za to, že jejich blízcí v Kataru byli dokonce zavražděni. „Bylo mi řečeno, že zemřel z ‚přirozených příčin’, ale tomu nevěřím. Jak může naprosto zdravý člověk jen tak zemřít? Myslím, že byl zavražděn,“ míní vdova po Srinivasovi Narukullovi z Indie. Ta navíc tvrdí, že s jeho prací byli v Kataru tak spokojeni, že od svého nadřízeného dostal chytrý telefon. Dárek, který se mezi dělníky z Indie příliš nevidí. Vdova doplnila, že kvůli tomu na něj ostatní kolegové žárlili a dokonce došlo k potyčkám. Domnívá se, že ho zabili právě kvůli tomu.
Mrtví dělníci nejsou statistika
Za iniciativou stojí samozvaná novinářská platforma Blankspot ze Švédska. Skupina uvádí, že chce co nejvíc informovat o příbězích mrtvých dělníků, kteří zahynuli při práci na stadionech v Kataru.
„Tito dělníci nejsou jen statistika. Jsou to příběhy, které musí být vyslyšeny,“ popisují zástupci skupiny. „Od té doby, co Katar získal pořádání mistrovství světa ve fotbale, tisíce dělníků z ciziny v Kataru zemřely nebo utrpěly zranění,“ stojí na webu skupiny.
Šampionát v Kataru od počátku provázejí silné kontroverze. Samotný fakt, že malý arabský stát v Perském zálivu se zhruba 300 tisíci obyvateli získal tuto možnost, byl hořce přijímán. Takřka okamžitě se mělo za to, že Katar uplatil volící činovníky FIFA. Paradoxem bylo, že Katar v té době neměl potřebné stadiony, na kterých by se zápasy mundialu hrály. V tu chvíli do hry vstoupily tisíce zahraničních dělníků z chudých částí světa.
Kolik dělníku celkem zemřelo?
Katar oficiálně přiznal, že při výstavbě fotbalových svatostánků zahynulo během několika let „asi 450“ dělníků. S tímto číslem však operuje pouze tato země. Například Indie v roce 2014 oznámila, že 450 mrtvých dělníků s indickým pasem v Kataru napočítala jen ona, a to pouze od roku 2012.
Britský deník Guardian před časem uvedl mnohem vyšší čísla. Podle odhadů renomovaného média zemřelo od začátku výstavby v Kataru více než 6 500 pracovníků z Pákistánu, Nepálu, Indie, Bangladéše nebo Srí Lanky.
Další zdroje však uvádí, že toto číslo mohlo být reálně i vyšší a přesáhnout až 10 tisíc mrtvých. Portál Sporting News informuje, že kupřílkadu Guardian nezapočítal mrtvé z dalších národů, třeba z Filipín nebo z afrických států jako Keňa.
