Mrtví dělníci místo fotbalových ikon. Sběratelské kartičky připomínají oběti MS v Kataru

Světový fotbalový šampionát v Kataru je od počátku plný kontroverzí. Nejen kvůli zakázanému pivu či páskám na podporu LGBTI+ komunity, ale hlavně kvůli zahraničním dělníkům, kteří zahynuli při stavbě stadionů. Odhaduje se, že jich v Kataru zemřelo až několik tisíc. A aktivisté nyní ukazují světu jejich tváře na kartičkách podobných těm, které mají hvězdní fotbalisté.

Kartičky fotbalistů zná snad každý, kdo se o zřejmě nejpopulárnější sport na světě zajímá. Řada lidí je sbírá už od dětství. Povědomí o kartičkách snad ještě více umocnily fotbalové videohry. Kartičky s Lionelem Messim, Cristianem Ronaldem a dalšími byly na dosah ruky.

V souvislosti s Katarem se však na internetu objevují zcela jiné kartičky. Patří dělníkům, kteří během několikaleté výstavby stadionů v Kataru zahynuli. „Naše dcera chtěla podpořit svoji rodinu a místo toho se k nám vrátila mrtvá,“ popisuje Dorje Tamangová, matka Phurparani Tamangové z Nepálu. Ta do Kataru dorazila za prací jako mnozí další cizinci z Asie. Měla pracovat coby uklízečka. Vstupní lékařskou prohlídkou v Kataru bez problémů prošla, po necelých dvou letech v Kataru však v pouhých 25 letech zemřela. Údajně na infarkt.

„Dorje zatím obdržela dceřinu životní pojistku v hodnotě 11 500 dolarů (267 tisíc korun, pozn. red.), ale společnost, pro kterou Phurparani pracovala v Kataru, jí zatím nic neposlala a není jisté, zda vůbec něco pošle. Stejně tak nepálská vláda,“ uvádí aktivisté z iniciativy „Cards of Qatar“, neboli Karty z Kataru.

Její příběh je jedním z mnoha. Katar si pro stavbu svých stadionů neváhal najmout takřka kohokoliv, kdo se hlásil. A že bylo zájemců z asijských zemí hodně. Kupříkladu Moniru Hossajnovi z Bangladéše se stal osudným výboj elektrického proudu. V Kataru pracoval tři roky, jeho činností bylo zejména natírání.

Vražda kvůli chytrému telefonu?

Bishnu Bahadur Bayalkoti z Nepálu byl za prací v Kataru už podruhé. Během práce však zahynul při dopravní nehodě společně s dalšími čtyřmi krajany. „Zemřel v práci, tak jsem doufala, že by mohli finančně podpořit rodinu člověka, který za jejich společnost zemřel. Ale oni stále nic neposlali. Jsme šokovaní a truchlíme,“ uvedla vdova po mrtvém Nepálci.

Někteří pozůstalí mají za to, že jejich blízcí v Kataru byli dokonce zavražděni. „Bylo mi řečeno, že zemřel z ‚přirozených příčin’, ale tomu nevěřím. Jak může naprosto zdravý člověk jen tak zemřít? Myslím, že byl zavražděn,“ míní vdova po Srinivasovi Narukullovi z Indie. Ta navíc tvrdí, že s jeho prací byli v Kataru tak spokojeni, že od svého nadřízeného dostal chytrý telefon. Dárek, který se mezi dělníky z Indie příliš nevidí. Vdova doplnila, že kvůli tomu na něj ostatní kolegové žárlili a dokonce došlo k potyčkám. Domnívá se, že ho zabili právě kvůli tomu.

Mrtví dělníci nejsou statistika

Za iniciativou stojí samozvaná novinářská platforma Blankspot ze Švédska. Skupina uvádí, že chce co nejvíc informovat o příbězích mrtvých dělníků, kteří zahynuli při práci na stadionech v Kataru.

„Tito dělníci nejsou jen statistika. Jsou to příběhy, které musí být vyslyšeny,“ popisují zástupci skupiny. „Od té doby, co Katar získal pořádání mistrovství světa ve fotbale, tisíce dělníků z ciziny v Kataru zemřely nebo utrpěly zranění,“ stojí na webu skupiny.

Šampionát v Kataru od počátku provázejí silné kontroverze. Samotný fakt, že malý arabský stát v Perském zálivu se zhruba 300 tisíci obyvateli získal tuto možnost, byl hořce přijímán. Takřka okamžitě se mělo za to, že Katar uplatil volící činovníky FIFA. Paradoxem bylo, že Katar v té době neměl potřebné stadiony, na kterých by se zápasy mundialu hrály. V tu chvíli do hry vstoupily tisíce zahraničních dělníků z chudých částí světa.

Kolik dělníku celkem zemřelo?

Katar oficiálně přiznal, že při výstavbě fotbalových svatostánků zahynulo během několika let „asi 450“ dělníků. S tímto číslem však operuje pouze tato země. Například Indie v roce 2014 oznámila, že 450 mrtvých dělníků s indickým pasem v Kataru napočítala jen ona, a to pouze od roku 2012.

Britský deník Guardian před časem uvedl mnohem vyšší čísla. Podle odhadů renomovaného média zemřelo od začátku výstavby v Kataru více než 6 500 pracovníků z Pákistánu, Nepálu, Indie, Bangladéše nebo Srí Lanky.

Další zdroje však uvádí, že toto číslo mohlo být reálně i vyšší a přesáhnout až 10 tisíc mrtvých. Portál Sporting News informuje, že kupřílkadu Guardian nezapočítal mrtvé z dalších národů, třeba z Filipín nebo z afrických států jako Keňa.

Tagy: