Státní duma jednomyslně ratifikovala dohody o přátelství a spolupráci s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou ve třech čteních. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí totiž podepsal výnosy uznávající nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a s jejich vůdci podepsal smlouvy, na jejichž základě nařídil ruské armádě, aby v obou povstaleckých regionech Ukrajiny zahájila „mírovou misi“.
Ruští poslanci měli podle ruské redakce BBC schválit dohody jednomyslně. Zákonodárci přitom změnili ratifikační zákony, podle nichž smlouvy vstoupí v platnost ihned po jejich zveřejnění. Ratifikovat dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou předem doporučily Dumě její příslušné výbory.
Hlavní otázkou zůstává, zda Rusko považuje za „republiky“ celé území Doněcké a Luhanské oblasti, nebo jen ty oblasti, které jsou pod kontrolou úřadů těchto samozvaných subjektů. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Rudenko uvedl, že uznání bude „v mezích, v nichž vedení LPR a DLR vykonává svou moc a jurisdikci“. Informovala o tom agentura Ria Novosti.
Agentura Interfax mezitím informovala, že ujednání v úterý jednomyslně ratifikovaly také parlamenty obou separatistických republik. Podle této agentury se očekává, že dohody vstoupí v platnost „dnem výměny ratifikačních listin“.
Konec rusko-ukrajinských diplomatických vztahů?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že od ministerstva zahraničí obdržel žádost, aby zvážil přerušení diplomatických vztahů mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Potvrdil, že ji vezme v potaz. Zároveň ale prohlásil, že nevěří, že vypukne plnohodnotná válka s Ruskem, pokud by se tak ale stalo, hlava státu by vyhlásila stanné právo.
Dále Zelenskyj s obavami poznamenal, že uznání DLR a LPR ze strany Moskvy představuje hrozbu pro bezpečnost nejen Ukrajiny, ale i dalších evropských zemí. Má strach o nezávislost sousedních zemí, tedy Moldavsko, Litvu, Lotyšsko či Estonsko. „Nikdo nechce válku. Na Ukrajině chtějí lidé jen mír,“ ujistil Zelenskyj s tím, že země ale musí být připravena na jakékoli kroky ze strany potenciálních agresorů.
Dále ukrajinská hlava státu vyzvala Západ, aby nečekal na další vyostření situace v regionu a zavedl proti Rusku sankce, a to včetně zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2. Zařízení, které spojuje Rusko a Německo, má po dně Baltu přepravovat do Německa ruský plyn s pominutím Ukrajiny a dalších tranzitních zemí. Německo již reagovalo tak, že udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 prozatím není možné. Uvedl to na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi.
