Rusové jsou rozdělení. Bojí se sankcí, prokremelská média jsou ale nadšená, říká expert

„Prokremelská média jsou nadšená. Splnil se dávný osmiletý sen obyvatel vzbouřených republik, které jsou možná na cestě k připojení k Ruské federaci. Liberálnější nebo objektivnější média jsou zdrženlivá a vypočítávají i minusy, jakými jsou hrozby sankcí nebo možná eskalace konfliktu,“ popsal Just ve vysílání CNN Prima NEWS aktuální atmosféru v Rusku.

Ruská propaganda podle něj jede dál, obavy ve společnosti a u expertů jsou však stále větší. „Mí přátelé se rozdělili na dva tábory. Část podporuje fakt, že Putin uznal separatistické republiky, nazývají to krokem k posílení bezpečnosti Ruska a splnění snu separatistů. Druhá část se obává sankcí a už vidí i další dopady,“ uvedl Just.

Zmíněné dopady zahrnují propad rublu nebo moskevské burzy, což se odráží na životní úrovni Rusů. „Společnost je rozdělená,“ zdůraznil politolog a obává se, že uznání obou republik nemusí znamenat konec. „Donbaské republiky měly v letech 2014 a 2015 jiné hranice a Rusko je bude chtít obnovit, tedy rozšířit své území. To znamená konflikt, kterého je třeba se obávat. Musíme tomu zamezit,“ zdůraznil.

Rozsáhlé jednání o tvrdých sankcích

Tvrdé reakce vůči Rusku kvůli postupu na Ukrajině na sebe po pondělním projevu Vladimira Putina nenechaly dlouho čekat. Bílý dům oznámil, že prezident USA Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech na východě Ukrajiny. O návrhu sankcí diskutují také velvyslanci členských zemí Evropské unie.

Nezávislost Doněcké a Luhanské republiky uznal Putin v pondělí a zároveň nařídil vyslání vojáků do těchto povstaleckých oblastí. Řada západních zemí, včetně České republiky, rozhodnutí odmítá jako porušení mezinárodního práva. Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová označila Putinův krok za porušení Charty OSN. „Následující hodiny a dny budou klíčové. Riziko velkého konfliktu je reálné a je třeba mu za každou cenu zabránit,“ zdůraznila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však Ukrajince ubezpečil, že žádné bezprostřední riziko nehrozí. Podle něj jsou hranice Ukrajiny dobře chráněné a zůstanou takové, jaké jsou. Zopakoval, že počítá s podporou západních zemí. Za svůj údajně příliš umírněný projev ale čelí kritice.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja pak na zasedání Bezpečností rady OSN uvedl, že Rusko nechce dopustit žádné krveprolití. Jedním dechem však dodal, že je potřeba donutit Ukrajinu, aby přestala střílet na civilisty v Doněcku a Luhansku a přestala je provokovat. Jak už bylo zmíněno, většina velvyslanců při OSN postup odsoudila a také přístup Číny, která je považována za ruského spojence, je zatím spíše zdrženlivý.