Po povodních v Texasu, které si vyžádaly nejméně 119 životů, se objevily konspirační teorie o původu mohutných dešťů. Tvrdí, že firma Rainmaker, která se specializuje na umělé vyvolání dešťů, přímo způsobila nebo přinejmenším k povodním vydatně přispěla. Programy na vyvolávání srážek má přitom na světě nejméně dalších 39 zemí, píše Washington Post.
Když Augustus Doricko v roce 2023 založil start-up zabývající se „oséváním mraků“, věděl, že tato technologie bude terčem nedorozumění a konspiračních teorií. Na tak obrovskou vlnu rozhořčení, která se na ni snesla po katastrofálních povodních v Texasu, ale připraven nebyl. „Bylo to nepřetržité peklo,“ řekl Doricko v rozhovoru pro Washington Post.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bouřlivé změny počasí v Česku už před 100 lety aneb Utopený cirkus i města a exotický žár
Konspirační příspěvky tvrdí, že za povodně v okrese Kerr může lidská ruka, konkrétně Doricko se svou společností Rainmaker. Řada influencerů a jiných veřejně známých osobností, včetně republikánské kongresmanky Marjorie Taylor Greeneové a bývalého poradce Donalda Trumpa Michaela Flynna, si myslí, že za ničivé povodně může právě činnost společnosti.
Podle vědců to ale není možné. Aktivita, při níž letadla rozprašují do mraků prachové částice k vyvolání deště či sněhu, je stále relativně nová a její účinky jsou příliš omezené, než aby mohly způsobit tak rozsáhlé záplavy. „Množství energie potřebné k vytvoření takové bouře je astronomické ve srovnání s tím, čeho lze dosáhnout ‚oséváním mraků‘. Mluvíme tu nanejvýš o velmi malém zvýšení přirozeného procesu,“ řekl Bob Rauber, emeritní profesor atmosférických věd na Univerzitě v Illinois v Urbana-Champaign, který se touto technologií zabýval.
Technologie, která vzbudila zájem suchem postižených států, podle něj posloužila konspirátorům jako obětní beránek.
Bílé stopy za letadly
Vše začalo poté, co 2. července jednomotorové letadlo provozované start-upem Rainmaker plnilo zakázku nad městem Runge v Texasu. Během asi 20 minut vypustilo do mraků přibližně 70 gramů jodidu stříbrného. Poté se spustil mírný déšť, který přinesl méně než půl centimetru srážek. Let byl součástí smlouvy, kterou společnost uzavřela na jaře tohoto roku se South Texas Weather Modification Association, neziskovou organizací financovanou místními vodohospodářskými úřady, za účelem doplnění vodních nádrží a zvýšení srážek nad zemědělskou půdou.
Doricko uvedl, že krátce poté meteorologové jeho společnosti zaznamenali blížící se bouřkovou frontu a operace v této oblasti odvolali. Pak udeřily bouře, čehož se chopili konspirátoři. Když začal narůstat počet mrtvých a pohřešovaných, žádali někteří z nich, aby firma přijala odpovědnost. „Rád bych viděl nějakou reakci,“ napsal Michael Flynn v příspěvku, který viděl milion lidí. Marjorie Taylor Greeneová, která loni sklidila kritiku, když naznačila, že hurikán Helene mohl být uměle vyvolán, v sobotu na síti X oznámila, že předkládá návrh zákona, který by pokusy o ovlivňování počasí klasifikoval jako trestný čin. Její příspěvek vidělo dokonce 18 milionů lidí.
„Vždy jsem předpokládal, že k něčemu takovému dojde. V podstatě pokaždé, když někde na světě došlo k extrémnímu počasí, lidé obviňovali úpravu počasí,“ povzdechl si Doricko. Podobné příspěvky se objevily na internetu například i poté, co deště loni dlouhodobě bičovaly Dubaj.
Doricko se snažil výhrůžky ignorovat a trpělivě odpovídal na otázky, aby vysvětlil možnosti „osévání mraků“. Ohradil se však proti příspěvkům, které zveřejnily fotografie exteriéru kanceláře Rainmaker s adresou. Příspěvky byly ze sociální sítě nakonec odstraněny a Doricka ani jeho zaměstnance nikdo nenapadl.
Holly Bucková, docentka pro životní prostředí a udržitelnost na Univerzitě v Buffalu, uvedla, že teorie o umělém „osévání mraků“ se zakládají na teorii, podle níž jsou bílé stopy za letadly (takzvané chemtrails) určeny ke změně počasí, nebo dokonce trávení lidí. Dodala, že tyto komunity zažívaly žně především během covidové pandemie.
Déšť jako pomocník ve válce
Úsilí o vyvrácení konspiračních teorií o geoinženýrství komplikuje skutečnost, že některé vlády se skutečně pokoušejí počasí ovlivňovat. Podle prosincové zprávy amerického Úřadu pro vládní odpovědnost (GAO) má své programy na vyvolávání srážek nejméně 39 dalších zemí.
Čína do nich od roku 2014 investovala nejméně dvě miliardy dolarů. Saúdská Arábie podle zprávy utratila jen v roce 2022 přes 250 milionů dolarů a také Spojené arabské emiráty a Indie investovaly v posledních letech prostředky v řádech milionů dolarů. Zatímco některé americké státy navrhly nebo přijaly zákony zakazující umělé vyvolávání srážek, jiné utrácejí miliony dolarů ročně, aby deště ovlivnily. V jejich čele je Utah s ročním rozpočtem na umělé zasněžování ve výši pět milionů dolarů.
Moderní osévání mraků využívá techniky, které americká vláda poprvé vyzkoušela ve 40. letech 20. století, aby zvýšila srážky. Vědci z vládních institucí pak utratili během desítek let za experimenty s mraky miliony dolarů.
V 60. letech se ministerstvo obrany tajně pokoušelo vyvolat srážky, aby vyplavilo severovietnamské zásobovací trasy – tuto kampaň odhalil v roce 1971 deník New York Times a o tři roky později ji potvrdila i americká vláda.
V jiném nechvalně známém případě piloti letectva v roce 1947 rozprášili suchý led do hurikánu, který se pohyboval nad Atlantickým oceánem, aby zjistili, zda mohou narušit jeho vznik. Místo toho se hurikán náhle otočil směrem k pevnině, zesílil, jeden člověk zemřel a škody se vyšplhaly do výše dvou milionů dolarů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak si z lesa odnést košíky plné hub? Pomohou tři jednoduché rady i speciální mapa
