Maďarské biochemičce Katalin Karikóové se dostalo v její vlasti, odkud odešla v roce 1985 do USA, takové pocty za její přínos při výzkumu vakcíny proti nemoci COVID-19, že ji v Budapešti vyobrazili na fasádu jednoho z domů. Zdroj: Profimedia.cz
Maďarská biochemička Katalin Karikóová, která stojí za vznikem vakcíny společností BioNTech/Pfizer proti koronaviru, vysvětluje, proč si nikdo nemůže být jistý, že je imunní vůči těžkému průběhu nemoci COVID-19. A nabádá k intenzivnějšímu očkování.
Kolegové a odborníci ji nazývají „matkou mRNA“. To proto, že se již přes 40 let zabývá výzkumem mRNA, tedy molekulou označovanou jako messenger RNA.
Sledujte ZÁZNAM K věci: Očekává Roman Prymula v Česku další covidovou vlnu?
Mají se Češi připravit na další covidovou vlnu? Epidemiolog Roman Prymula bude hostem v pořadu K věci. V něm se pokusí předpovědět, jak by se epidemická situace v ČR mohla dál vyvíjet. Bývalý ministr zdravotnictví rovněž víc rozvede svůj nedávný výrok, že prý mohlo kvůli koronaviru zemřít o 15 tisíc lidí méně, kdyby byla restriktivnější opatření.
Za svůj přínos a výzkum získala Karikóová již patnáctou mezinárodní cenu. V Bernu si osobně převzala Reichsteinovu medaili za výzkum mRNA, nejvyšší ocenění Švýcarské akademie farmaceutických věd. „Bez jejího desítky let trvajícího výzkumu bychom nebyli tam, kde jsme nyní, pokud jde o pandemii,“ zaznělo při jejím představovaní.
Maďarská vědkyně, která v roce 1985 odešla s manželem a dcerou do USA, přiznala, že šlo o první ceremoniál v období koronaviru, jehož se zúčastnila osobně. Po něm kandidátka na Nobelovu cenu za chemii poskytla rozhovor švýcarskému deníku 20 Minuten, z něhož nejzajímavější odpovědi vybíráme.
Je pravda, že jste se nechala naočkovat ještě před podmínečnou registrací vakcíny BioNTech/Pfizer, ještě před jejím schválením Evropskou agenturou pro léčivé přípravky?
Ano, nechala jsem se očkovat již 18. prosince loňského roku, tedy tři dny před, a 8. ledna, tedy velmi brzy. No a nyní už jsem obdržela i třetí dávku, protože momentálně hodně cestuji. Proto jsem si ji zajistila.
Na světě je však ještě mnoho lidí, kteří se nedostali ani k první dávce…
To vím, ale měli by. Říkám to jasně, že by se všichni měli nechat očkovat.
Dokážete pochopit, že někteří mají strach se nechat očkovat?
Ano. Ale zároveň je mi jasné, že my jako vědkyně a vědci jsme neudělali dost pro to, abychom veřejnosti nutnost očkování vysvětlili. Přiznám, že ta mezera mezi zasvěcenými, kteří o tom mezi sebou neustále mluví, a obyčejnými lidmi je prostě obrovská. Proto je naším úkolem a naší zodpovědností, abychom jednoduchou formou, tak aby to lidé pochopili, o vakcíně informovali. A musíme s tím začít hned.
My jako vědkyně a vědci jsme neudělali dost pro to, abychom veřejnosti nutnost očkování vysvětlili. Přiznám, že ta mezera mezi zasvěcenými, kteří o tom mezi sebou neustále mluví, a obyčejnými lidmi je prostě obrovská.
Jaká je tedy ta zásadní informace, aby se lidé nebáli?
U tohoto viru se jedná o takzvaný mRNA virus. Místo celého genomu vybereme jen malý kousek, ale celý virový genom se pak může v těle replikovat. Takže to může vyvolat jen imunitní reakci. Jde o jakousi kontrolovanou infekci.
Existují však i protichůdné teorie a zpochybňování…
Ale doopravdy věřím, že existují lidé, kteří tomu chtějí rozumět, a my bychom jim to měli vysvětlit.
Čím je hodláte vyvrátit?
Třeba příklady v rodině. Moje dcera i můj manžel se nakazili ještě předtím, než se nechali očkovat. Oba onemocněli a trpěli. Měli těžší průběhy. A to přestože jsou oba velmi sportovně založení (dcera Zsuzsanna Franciaová je dvojnásobnou olympijskou vítězkou ve veslování, pozn. red.). Infekce totiž probíhá nekontrolovaně. Může to dopadnout dobře, nebo špatně. Nikdo si nemůže být jistý, že je vůči těžkému průběhu nemoci imunní. A nedá se to předvídat.
Žádné roušky ani testy. Děti v Maďarsku vyrazily do škol zcela bez omezení
Stejně jako v Česku i v Maďarsku začal ve středu nový školní rok. Rozdíl je ale v povinných opatřeních. Zatímco u nás se musí děti například testovat a ve společných prostorách nasadit roušky, ty maďarské si mnohdy nemusí ani změřit teplotu. O případných omezeních si rozhodují samy školy.
Hodně se také rozebírá rychlost schválení vakcín, speciálně těch s mRNA. I tady si dovolíte říct, že bylo vše v pořádku?
Molekula mRNA je známá již od roku 1961 a od té doby se jí věnovalo spoustu výzkumů. V roce 1993 byla poprvé publikována studie, v níž byla mRNA použita ve vakcíně. Navíc byla tato technologie testována na lidech dávno před nemocí COVID-19. Proto jsme si loni byli docela jistí, že to bude fungovat i s vakcínou proti COVID-19.
Někteří však tvrdí, že onen mRNA virus se může v těle hromadit a být nebezpečný.
Ne, k tomu nemůže dojít, protože mRNA je tak labilní. Vím, o čem mluvím, protože se výzkumem mRNA zabývám 40 let. Zažila jsem skutečně spoustu reakcí, i protichůdných. Vždyť lidé si jednou stěžovali, že se tak rychle odbourává, a nyní přicházejí s tím, že by se měl vyvolat. Je třeba se na to dívat z vědeckého hlediska. A ano, mRNA se samozřejmě odbourá.
Mohou se třeba po sedmi letech vyskytnout nějaké pozdní účinky?
Nemyslím si to. Neexistuje nic, co by je vyvolalo, hromadilo. Jediné, co nám zůstane, budou paměťové buňky. A pokud by se virus vrátil, porazíme ho.
Měla jsem mnoho telefonátů od lidí, kteří se roky pokoušeli otěhotnět a dva týdny po očkování se jim to konečně podařilo.
Hodně žen se ptá, jestli může očkování proti nemoci COVID-19 způsobit neplodnost.
Měla jsem mnoho telefonátů od lidí, kteří se roky pokoušeli otěhotnět a dva týdny po očkování se jim to konečně podařilo.
Máte pro to vysvětlení?
Nyní to zkoumáme. Ví se, že po nějakém očkování následuje potlačení imunitního systému. Takže třeba snad pomáhá očkování tím, že snižuje imunitní systém a minimalizuje zánětlivé procesy, které jsou základem neplodnosti.
