Řečtí zdravotníci protestují v Aténách proti povinnému očkování proti nemoci COVID-19. Zdroj: AP
Sedm tisíc zaměstnanců řeckých nemocnic nesmí dočasně vykonávat svou práci, protože se nechtějí nechat očkovat. Tamní vláda svůj postup podle všeho hodlá ještě přitvrdit. Země si podle ní nemůže dovolit další lockdown, tedy uzavření hospodářství, průmyslu, obchodu a služeb.
V Řecku, které bývalo častým cílem českých turistů, vypršela minulý týden povinná lhůta pro očkování zdravotníků. Téměř ve všech nemocnicích byl neočkovaným zaměstnancům zakázán vstup do zaměstnání a nesměli se podílet ani na jakýchkoliv operačních výkonech. Řecký ministr zdravotnictví Thanos Plevris potvrdil, že v současné době je suspendováno přibližně sedm tisíc zdravotnických pracovníků.
Pro Elizabeth Paliouraovou bylo rozhodnutí jasné. „Raději se nechám vyloučit z práce, než abych se nechala očkovat. V demokracii přece existují různé názory,“ uvedla v rozhovoru pro řeckou televizní stanici Mega. Většina jejích kolegů se nechala očkovat „s pistolí na hrudi“, popsala dále. Paliouraová, matka čtyř dětí, pracovala až do minulého týdne jako zdravotnice v aténské univerzitní nemocnici. Nyní je suspendována bez nároku na mzdu. Protože odmítá očkování.
Řecká vláda pod vedením premiéra Kyriakose Mitsotakise se rozhodla pro nepopulární opatření, kterému se Česko zatím vyhýbá. V Řecku netrvá dlouho, než padne tvrdé rozhodnutí. Povinné očkování se vztahuje nejen na zdravotnictví, ale i na armádu. Od poloviny září si budou muset neočkovaní lidé platit testy na koronavirus z vlastních prostředků. Navíc zaměstnavatelé mohou po neočkovaných pracovnících požadovat až dva testy týdně.
Jsou to především ekonomické důvody, proč Atény tak tvrdě zasahují proti neočkovaným. Podle expertů by další „uzávěra“ přinesla hospodářskou katastrofu, a proto vláda již takové opatření vyloučila. Řecko, počtem obyvatel srovnatelné s Českem, se zároveň nachází uprostřed čtvrté vlny nemoci COVID-19.
Obsazenost JIP činí 70 procent
Obsazenost jednotek intenzivní péče činí momentálně 70 procent. Většina ventilovaných pacientů, až 90 procent, buď není očkována vůbec, nebo jen částečně. Každý den přijmou nemocnice v průměru 240 nových pacientů s koronavirem.
Opozice se tedy ptá, zda je rozumné obejít se bez tisíců zdravotních sester a lékařů, i když nejsou očkováni. Ministři jsou však o své strategii přesvědčeni a dokládají to klíčovými údaji. Počet těch, kteří odmítají očkování, se dříve odhadoval na 20 procent nemocničního personálu. Pod tlakem nových opatření se podle médií mnoho z nich nechalo očkovat krátce před začátkem povinnosti vakcinace. Podle novějších odhadů je nyní ve zdravotnictví neočkovaných deset procent lidí.
Ministr zdravotnictví Plevris uvedl, že zvýšený počet očkovaných v této skupině ve dnech předcházejících termínu ukazuje, že povinné očkování zaměstnanců nemocnic funguje. Jako příklad uvedl jednu nemocnici, kde se proočkovanost údajně zvýšila ze 35 na 87 procent.
Vláda se snaží zmírnit možný nedostatek personálu v nemocnicích zákazem vybírání dovolených zaměstnanců ve státních zařízeních. Kromě toho hodlá odstartovat kampaň pro nábor nových zaměstnanců, proto zřídila on-line platformu pro žadatele.
O rozšíření povinného očkování na další skupiny ve veřejném sektoru se diskutuje. Lidé, jako je zdravotnice Elizabeth Paliouraová, se s vládními opatřeními nechtějí nebo nemohou ztotožnit a opakovaně proti nim protestují. „Pacienti, kteří k nám přicházejí, také nejsou očkovaní,“ řekla Paliouraová a vzápětí vyslala otázku směrem k ministrům: „Proč jsme teď nezaměstnaní? Jsme trestáni za to, že společnosti něco vracíme?“
