Česká pošta má kvalitně a spravedlivě nastavený systém odměňování svých zaměstnanců. Kauza řidiče z Olomouce, který se soudně domáhá stejné mzdy, jako mají jeho kolegové v Praze, ještě není uzavřená. „Cílem není nikoho obrat o peníze nebo hrát nějaké kličky. Jde o zásadní věc, která musí být důkladně dořešena,“ řekl CNN Prima NEWS generální ředitel České pošty Roman Knap. Podle něho musí být celý případ důkladně dořešen.
„Stále to řešíme s právníky. Odvolali jsme se, jsme přesvědčeni, že máme jasné argumenty k tomu, že nedošlo k chybě nebo že bychom systémovým opatřením někoho okradli,“ řekl CNN Prima NEWS generální ředitel České pošty Roman Knap. Komentoval tak případ, který se táhne od roku 2016 a jeho kořeny sahají do období ještě o několik let dříve.
O co šlo? Řidič zaměstnaný u České pošty v Olomouci se soudně domáhal doplacení mzdového rozdílu oproti svým kolegům, kteří stejnou práci vykonávají v Praze. Mzdový rozdíl v období let 2013 až 2015, k němuž se uplatňování nároku váže, měl v té době činit 3,5 tisíce korun měsíčně, za celou dobu pak 105 tisíc. Případ loni dospěl až k Nejvyššímu soudu, který dal za pravdu poštovnímu zaměstnanci.
Cílem není někoho obrat
„Jde o historickou zátěž z doby, kdy pošta prošla reorganizací. Z pohledu systémového odměňování mohu říci, že Česká pošta odměňuje spravedlivě a pro jednotlivé pracovní pozice má ten systém dopracovaný velice kvalitně. Nemůžeme si ani dovolit mít to jinak,“ dodal Knap k případu, který soudy začaly řešit přibližně dva roky před nástupem současného šéfa České pošty do funkce.
Roman Knap je přesvědčen, že jde o zásadní věc, která musí být důkladně dořešena. „Cílem není někoho obrat o peníze nebo hrát nějaké kličky. Jde o zásadní věc, která musí být důkladně dořešena. Dokud to nedoběhne do konce, nechtěl bych případ blíže komentovat, protože by to ani nebylo fér,“ uzavřel generální ředitel České pošty.
Zamítnutá ústavní stížnost
Zatím poslední soudní rozhodnutí, které se ve věci událo, je zamítnutí ústavní stížnosti z konce letošního srpna, kterou Česká pošta k Ústavnímu soudu podala v říjnu 2020. Ten konstatoval, že v předchozích rozhodnutích soudy postupovaly správně. Klíčovým argumentem České pošty přitom bylo poukázání na to, že mzda v Praze je vyšší mimo jiné i proto, že náklady na živobytí jsou v metropoli vyšší než mimo ni.
Ústavní soud ale tuto námitku rozporoval s tím, že Česká pošta nezohledňuje rozdílnost životních nákladů mezi jinými městy než jen mezi Prahou a zbytkem republiky. „Jen stěží lze přitom učinit závěr, že nezbytné životní náklady jsou výrazně vyšší pouze v Praze a přilehlém okolí, zatímco mimo Prahu jsou homogenní veličinou. Ani při porovnání Brna a Olomouce se např. náklady na pořízení bydlení zcela shodovat nebudou a mezi jinými krajskými městy bude tento rozdíl ještě podstatně výraznější,“ konstatoval Ústavní soud ve svém rozhodnutí.
Experti: Mzdy nelze nařídit úředně
Že jde skutečně o zásadní případ, a to nejen pro Českou poštu, zdůrazňuje také Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Pokud by totiž z finálního soudního rozhodnutí vyplývalo, že zaměstnancům v rámci jedné společnosti, byť na různých pobočkách, musí být vyplácena stejná mzda, výrazně by to podle ní narušilo soutěžní prostředí a způsobovalo nerovnováhu na pracovním trhu.
„Pokud by Česká pošta musela platit stejnou mzdu svým zaměstnancům v Praze i například v Suché Lozi, vedlo by to k nedostatku zaměstnanců v Praze a naopak k jejich přetlaku na venkově. Nesoulad poptávky a nabídky na těchto dvou místních trzích práce by si stejně nakonec vynutil vytvoření mzdových rozdílů. Mzdy zkrátka nelze nařizovat administrativně, pokud má trh fungovat,“ řekla CNN Prima NEWS Hedija, která se dlouhodobě zabývá výzkumem pracovního trhu a příčinami rozdílů v odměňování.
Stejný názor má také hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Kdyby lité na stejných pozicích všude měli stejné ohodnocení, nebyli bychom schopni některé pozice obsadit. Byl by to hlavně problém Prahy, kde je vyšší mzdová úroveň než jinde v České republice," uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle něho se nastavení mezd a benefitů odvíjí od podmínek na pracovním trhu v místě, kde je pracovní pozice vypsána.
