Francouzští, britští a italští vědci ve třech na sobě nezávislých studiích dospěli k závěrům, že mezi pacienty s onemocněním COVID-19 je výrazně méně kuřáků, než jaký je jejich odhadovaný podíl v populaci. Francouzi plánují testovat účinky nikotinových náplastí proti koronaviru. Odborníci zdůrazňují nutnost dalšího výzkumu a varují občany, aby nikotinové doplňky ani tabákové výrobky nepovažovali za preventivní opatření.
Vědci z prestižního Pasteurova ústavu v Paříži v rámci nové studie podrobili průzkumu necelých pět stovek lidí nakažených novým koronavirem: 343 z nich bylo kvůli onemocnění COVID-19 hospitalizováno, zatímco 139 pacientů vykazovalo lehčí průběh nemoci.
Podíl kuřáků v populaci a mezi pacienty nekoresponduje
„Mezi (všemi) těmito pacienty bylo pouze pět procent kuřáků,“ sdělil francouzské agentuře AFP spoluautor studie a profesor interního lékařství Zahir Amoura. Ve francouzské populaci je přitom podle odhadů až třetinový podíl kuřáků, z čehož vyplývá, že kuřáci z testovaného vzorku měli šestkrát až sedmkrát menší pravděpodobnost nákazy.
Další ze spoluautorů studie a renomovaný neurobiolog Jean-Pierre Changeux z Pasteurova ústavu přišel s teorií, že nikotin by mohl přilínat k buněčným receptorům využívaným koronovariem, a bránit mu tak v proniknutí do buněk a jeho dalšímu šíření v těle.
Vědci plánují aplikaci nikotinových náplastí
Francouzští vědci momentálně čekají na souhlas tamních zdravotnických úřadů k provedení dalších klinických testů. Plánují aplikaci nikotinových náplastí u zdravotního personálu, aby zjistili, zda je proti koronaviru ochrání, a požádali rovněž o možnost vyzkoušení náplastí u hospitalizovaných pacientů, aby zjistili, zda z nich u nich nikotin dokáže snížit příznaky onemocnění.
K podobným závěrům jako francouzský tým dospěli i britští vědci, kteří své výsledky uveřejnili v březnovém článku na webu The British Medical Journal. S odkazem na data z Číny uvedli, že z tamního vzorku 1 099 pacientů s potvrzeným onemocněním COVID-19 činil podíl aktuálních kuřáků 12,5 procenta. Naproti tomu podíl pacientů, kteří nikdy nekouřili, dosáhl 84,3 procenta.
Podíl kuřáků starších patnácti let přitom v Číně podle agentury XINHUA v roce 2018 přesahoval 26 procent, z čehož plyne, že lidé užívající tabákové výrobky měli zhruba dvakrát menší pravděpodobnost, že se nakazí.
Menší pravděpodobnost nákazy, ale horší průběh
Na druhou stranu, když už se kuřáci novým koronavirem nakazili, byl jejich stav častěji vážnější než u ostatních. Z kuřáků s COVID-19 muselo být 12,4 procenta hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče, potřebovalo mechanickou ventilaci nebo zemřelo, zatímco u celoživotních nekuřáků podíl vážných případů dosahoval 4,7 procenta.
Obdobná zjištění podle webu Deutsche Welle evidoval i vědecký tým z italské Verony vedený profesorem klinické biochemie Giuseppem Lippim, podle něhož mají kuřáci rovněž menší pravděpodobnost než ostatní, že se nakazí onemocněním COVID-19.
Vědci zkoumali možnost pozitivních účinků nikotinu na lidské zdraví již dříve, například v souvislosti s jeho vlivem na Parkinsonovu či Alzheimerovu chorobu, přičemž u lidí se závažnými zdravotními problémy, jako je demence zjistili, že výhody nikotinu v těchto případech převažují nad negativy.
V žádném případě nepovažujte nikotin za prevenci!
Odborníci nicméně zdůrazňují, že je stále potřeba dalšího výzkumu a varují občany, aby kouření nebo nikotinové náplasti v žádném případě nepovažovali za preventivní opatření proti onemocnění COVID-19.
„Nesmíme zapomínat na škodlivé efekty nikotinu,“ uvedl jeden z nejvyšších francouzských zdravotních úředníků Jerome Salomon. Kdo nekouří, by podle něj neměl používat nikotinové náhražky, které způsobují vedlejší efekty a závislost.
Tabák je podle AFP ve Francii jedním z hlavních zabijáků, když ročně jeho přičíněním v zemi zemře kolem 75 tisíc lidí.
