Tuzemským městům a obcím extrémně nízké úrokové sazby fakticky hrají do karet. Mohou si levně půjčovat na nutné investice. Zdroj: Profimedia.cz
Zatímco vláda hospodaří se schodkem, města a obce drží své rozpočty v přebytku. Rovněž zadlužení je na přijatelné úrovni. Podle odborníků by tak mohly využít příznivé situace na finančním trhu a půjčit si levné peníze na potřebné investice. Některé samosprávy ale raději drží volné peníze v pohotovosti, jiné se je snaží zhodnocovat.
Města a obce disponovaly ke konci loňského listopadu více než 187 miliardami korun na bankovních účtech a hospodařily s přebytkem převyšujícím 19 miliard. Jejich zadluženost se od roku 2016 pohybuje kolem 70 miliard korun. Vyplývá to z údajů na webové stránce ministerstva financí. Vzhledem k vývoji příjmů a výdajů obecních rozpočtů lze předpokládat, že v podobném stavu obce a města uzavřou svá hospodaření za celý loňský rok.
To ale neznamená, že se každé tuzemské město nebo obec topí v penězích. Naopak, ve finanční pozici jednotlivých samospráv panují poměrně velké rozdíly. Stejně tak nelze říci, že čím více volných peněz na bankovním účtu město či obec má, tím lépe. „Vždy je třeba snažit se objem volných peněz balancovat s ohledem na potřeby financování. Pokud si jich města na bankovním účtu nechávají příliš, přicházejí o úroky z výnosnějších aktiv. Pokud by naopak každou přebytečnou korunu investovala, riskovala by, že v případě neočekávané události budou bez peněz. To je ale obecný princip zacházení s peněžními prostředky,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Preferujeme nevázanost
Potřeba mít volné prostředky neustále k dispozici je případ Olomouce. „Náš měsíční obrat činí kolem 250 milionů korun a naše volné prostředky jsou kolem 300 milionů. Nemůžeme si tedy dovolit peníze investovat do produktů s výraznou vázaností nebo obtížnější likviditou. Využíváme nejvýše termínované vklady,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Otakar Bačák, náměstek olomouckého primátora. Olomouc podle něho disponuje celkovým finančním majetkem v objemu necelých dvou miliard korun, z čehož 70 procent tvoří výhradně majetkové podíly ve společnostech, kde má město stoprocentní nebo podstatný podíl.
V podobné situaci je také moravská metropole Brno. „S ohledem na finanční situaci města a požadavky na okamžitou likviditu jsou prostředky alokovány výhradně na běžných účtech, případně účtech depozitních nebo termínovaných,“ sdělil CNN Prima NEWS Filip Poňuchálek, tiskový mluvčí magistrátu města Brna. Brno má podle něho takto alokováno přibližně jednu miliardu korun, což je necelá čtvrtina z krátkodobého finančního majetku města.
Praze je úrokově blaze
Hlavní město Praha v loňském roce počítalo s příjmy z úroků a realizace finančního majetku v objemu přes 730 milionů korun. To představuje zhruba polovinu z celkového objemu nedaňových příjmů. S finančním majetkem (a nejen s finančním) ale hospodaří také jednotlivé městské části. Například Praha 2 uvádí, že své finanční prostředky získané prodejem domů a bytů v loňském roce zhodnotila o 70 milionů korun.
„Rozhodli jsme se pro aktivní správu peněz, protože zhodnocení na bankovních účtech je velmi nízké. Na základě rozhodnutí zastupitelstva jsme peníze uložili u vybraných bankovních domů a investičních společností. Veškeré investice v celkové výši 1,75 miliardy korun jsou konzervativní a bezpečné a v případě potřeby městské části Praha 2 také rychle likvidní,“ uvedl pro CNN Prima NEWS místostarosta Prahy 2 Jan Korseska (ODS). Vedle toho Praha 2 využívá také termínované vklady a spořicí účty. Čistý výnos finančního portfolia Prahy 2 je prý očekáván ve výši 2,27 procenta. Získané peníze chce Praha 2 podle Korsesky použít na financování například jeslí, škol nebo školek.
Půjčit si lacino
Právě konzervativní přístup ke správě volných veřejných prostředků zdůrazňuje hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Bylo by krajně nezodpovědné, kdyby se je úředníci pokoušeli zhodnocovat prostřednictvím rizikových obchodů na kapitálovém trhu. Obloukem by se měli vyhnout burze, zlatu nebo kryptoměnám,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Křeček také přiznává, že v současné době extrémně nízkých úrokových sazeb je obtížné najít aktivum, které by bylo dostatečně konzervativní, likvidní a zároveň výnosné. „Dříve tuto roli plnily bezpečné dluhopisy, ale výnosy jsou u nich dnes tak nízké, že je zbytečné se tímto trhem zabývat,“ řekl.
To ale neznamená, že by nízké úrokové sazby nebyly v zájmu samospráv. „Pro zadlužená města jsou jistě výhodou. Současná doba přeje dlužníkům, proto bych doporučil neodkládat investice ve městech a klidně si na dobře promyšlené produkty půjčit. V bytové výstavbě a dopravních komunikacích máme obrovský skrytý dluh,“ dodal Štěpán Křeček. „Ano, velmi zjednodušeně lze konstatovat, že aktuálně jsou pro nás úrokové sazby blízké nule příznivé,“ potvrdil Křečkovu tezi mluvčí brněnského magistrátu Poňuchálek.
