Praha by v důsledku nové regulace hazardních her mohla v příštích pěti letech přijít o více než jednu miliardu korun. Negativních dopadů spojených s patologickým hráčstvím se přitom nezbaví. Vyplývá to z aktuální studie Centra ekonomických a tržních analýz. Pražská radní Hana Marvanová, která současnou podobu vyhlášky prosazovala, ale závěry studie odmítá.
Už více než měsíc platí na území hlavního města Prahy zákaz technických hazardních her a ve 41 z 57 městských částí také zákaz her živých. Důvodem pro změnu regulace byla vedle škodlivosti hazardu také nutnost změnit předchozí vyhlášku kvůli kolizi se soutěžním právem. Norma totiž stanovovala přesná místa, kde herna či kasino mohly stát. Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) nyní předložilo studii, v níž vyčísluje fiskální dopady platné regulace na rozpočet hlavního města Prahy.
Velký návrat hazardu. Města řeší, jak zaplnit díry v rozpočtu způsobené koronavirem
Zatím posledním městem, které zrušilo plošný zákaz hazardních her na svém území, je Kladno. Nařízení mělo začít platit od příštího roku. Namísto nulové tolerance kladenští zastupitelé zvolili cestu regulace. Rozšíření pole působnosti pro hazard nedávno schválil také Český Krumlov. Podle odborníků se v budoucnu možná připojí další města.
V letech 2021 až 2025 by městská kasa mohla přijít až o 1,27 miliardy korun. V letošním a příštím roce nemá být výpadek příjmů ještě tak citelný, protože stávajícím provozovnám licence vyprší až v pozdějších letech. Pro roky 2021 a 2022 tak CETA ztráty vyčíslila na 26,1 a 27,5 milionu korun. V roce 2023 už to má být bezmála 70 milionů a v letech 2024 a 2025 více než 500 milionů ročně.
Marvanová: Dopady vyčíslit ještě nelze
Pražská radní Hana Marvanová (za STAN), která aktuální podobu vyhlášky regulující hazardní hry navrhovala a prosazovala, však tyto závěry odmítá. „Vyhláška platí od ledna, těžko tak někdo už nyní může vyčíslovat dopady na rozpočtové příjmy města,“ řekla CNN Prima NEWS s tím, že vyhlášku bylo třeba upravit nejen kvůli podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale i kvůli stížnostem občanů na negativní projevy fungování heren. „To jsme zkrátka ignorovat nemohli,“ dodala.
Podle Aleše Roda, ředitele výzkumu CETA, ale regulace stinnou stránku tohoto typu byznysu nevyřeší. „V oblasti rizikovosti her sledujeme významný nárůst on-line hraní, které svou atraktivitou a dostupností překonává hraní v kamenných provozovnách, jako jsou herny nebo kasina,“ uvedl Rod pro CNN Prima NEWS.
Obce znovu tolerují kasina i jiný hazard, potřebují příjmy rozpočtu, varuje Aleš Rod
Některá města v Česku zmírňují regulaci hazardu a chtějí na svých územích povolit kasina a další herní místa. Přeje doba hazardu? Chtějí si tak města zvýšit příjmy? Na tyto a další otázky odpovídal v pořadu CNN Prima NEWS Interview ředitel pro výzkum Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.
Přesun do on-line prostředí prý ještě zesílil po příchodu koronavirové pandemie. „Zatímco výnosy ze sázek vzrostly ve 3. čtvrtletí o 5,6 procenta, výnosy z on-line technických her se zvýšily o více než 117 procent,“ dodal. U on-line her navíc podle Roda došlo k odstranění transakčních nákladů plynoucích z návštěvy hazardních provozoven, což prakticky brání jakkoli omezovat přístup patologickým hráčům nebo kontrolovat obcházení regulace.
Někdo od regulace ustupuje
Také s tímto závěrem studie Hana Marvanová nesouhlasí. „Kvůli koronaviru se do on-line prostředí přesunulo prakticky všechno, co se tam přesunout mohlo. Nelze tedy nárůst výnosů internetových heren spojovat s přijetím nové vyhlášky,“ řekla. Bude ale prý sledovat, jaké účinky bude mít. „Dohodla jsem se s městskými částmi, že jim Praha bude výpadky příjmů z hazardu kompenzovat tak, aby mohly i nadále investovat třeba do sportu,“ dodala Hana Marvanová.
CETA ve své analýze zmiňuje také Kladno a Český Krumlov, což jsou města, která svůj přístup k hazardním hrám v podobě nulové tolerance přehodnocují. „Situaci zde monitorujeme, protože právě na podobných městech bude možné dobře ověřit hypotézu, že ultimátní regulace dané aktivity je považována za překonaný a nefunkční přístup. Je nutné si totiž uvědomit, že regulace nabídky nijak nepostihuje poptávku, obzvláště v situaci, kdy existuje blízký a dostupný substitut,“ uzavřel Aleš Rod.
