Nejvyšší kontrolní úřad Zdroj: Profimedia.cz
Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za roky 2020 a 2021.
„NKÚ došel k závěru, že část peněžních prostředků státního rozpočtu a EU určených na podporu zaměstnanosti byla vynaložena neúčelně. Podle kontrolorů porušily MPSV a ÚP ČR povinnosti stanovené právními předpisy EU a ČR a obě instituce nesledovaly a nevyhodnocovaly dopady programu Antivirus,“ uvedli kontroloři v pondělí zveřejněné zprávě.
ČTĚTE TAKÉ: Na ministerstvech chceme experty, řekl Fiala z SPD. Na resort financí navrhl Ševčíka
V krizi jako s covidem je lepší pomoci i tomu, kdo podporu nepotřebuje než nechat krachovat firmy. Antivirus zachránil ekonomiku, uvedla exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM). Program byl úspěšný i podle místopředsedy ANO a Sněmovny Karla Havlíčka. Díky němu nerostla nezaměstnanost. Pokud to někdo kritizuje, byl při pandemii na jiné planetě, uvedl.
Podporu z programu Antivirus, celkově 51,2 miliardy korun, obdrželo téměř 71 tisíc firem a jejich 1,2 milionu zaměstnanců. Podle NKÚ 9,8 miliardy korun čerpaly podniky z odvětví, kde produkce neklesla. Mezi nimi byly například i firmy zabývající se informačními technologiemi. V odvětví přitom v roce 2021 vzrostla produkce oproti roku 2019 o 17,5 procenta a počet zaměstnanců o 9,5 procenta. Podpora z programu 48,1 milionu korun zamířila i do obchodního řetězce, který v době pandemie expandoval a nepřetržitě nabíral nové zaměstnance.
Kontroloři dále zjistili, že režim A Plus programu Antivirus připravilo MPSV v rozporu se stanovenou zásadou, podle níž měly být náklady na udržení pracovních míst sdíleny mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem. V tomto režimu stát poskytl zaměstnavatelům příspěvky na náhrady mezd ve stoprocentní výši a vyplatil jim celkem 21,1 miliardy korun. Pokud by byla respektována zásada částečné kompenzace, snížil by se objem státem poskytnutých příspěvků na 16,7 miliardy korun.
Poskytování příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus prověřoval NKÚ u 31 zaměstnavatelů a jejich 47 871 zaměstnanců. Kontroloři zjistili, že 3 363 lidí vedl následně Úřad práce v evidenci uchazečů o zaměstnání. „Podpora v celkové výši 58,2 milionu korun tak nevedla k zachování jejich pozic,“ uvedl NKÚ. Kontroloři rovněž upozornili, že deset z 31 kontrolovaných firem čerpalo od státu podporu 1,9 miliardy korun na udržení pracovních míst, ačkoliv v letech 2020 a 2021 vyplácely podíly na zisku. Dodali, že neslučitelnost čerpání podpory a vyplácení dividend zakotvilo MPSV do zákona o zaměstnanosti s účinností od července 2021.
Kontrolou prošla i ČSSZ
Kromě programu Antivirus kontroloři prověřili čerpání 2,2 miliardy korun na tři projekty operačního programu „Zaměstnanost 2014−2020“ (OPZ). U těchto projektů zjistili, že část prostředků byla vynaložena neúčelně, neboť pomoc přispěla k řešení problémů jen v omezeném rozsahu.
NKÚ kontroloval také u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácení krizového ošetřovného. Kontrola nezjistila nedostatky v dodržování pravidel. Kontroloři ale konstatovali, že nastavené podmínky poskytování ošetřovného vedly na jaře 2020 k vysoké administrativní zátěži škol a žadatelů o krizové ošetřovné.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Exministr financí Vlastimil Tlustý komentuje kroky současného kabinetu v ekonomické sféře
