Nová Mini umí chytit za srdce. Dálnice ani hodně zavazadel jim ale nevyhovují

Mini vypustilo na české silnice další dvě novinky. Jednu čistě spalovací, tedy pětidveřový Mini Cooper, a jeden výhradně elektrický nový model Aceman. Oba jsme si mohli otestovat na krátké trase během novinářské akce. Cooper dostál své hravosti a překvapil prostorností.

Na první jízdu z Prahy na Obořiště, kde nás čekala prezentace, na nás zbyl Mini Cooper C s přeplňovaným tříválcem o výkonu 115 kW. Kolegové z jiných redakcí si totiž rozebrali „eskové“ varianty poměrně rychle. Jejich auta nabídla výkon až 150 kW a zrychlení z nuly na sto za 6,8 sekundy. Náš testovaný kousek si v tomto ohledu dává trochu na čas – zvládne to totiž za osm sekund.

K TÉMATU: Elektrické Mini Cooper SE je zábavné a vtipně zní. Rozhodně ale není pro každého

Z pražských Butovic jsme rovnou vyrazili na dálnici, abychom zjistili, jak to jde autíčku v nápadné tyrkysové barvě při zrychlení a předjíždění. V tomto ohledu není co vytknout. Nicméně kola rovně a držení stálé rychlosti není to, co by nás na jakékoli generaci Cooperu bavilo. Takže jsme při prvním možném výjezdu sjeli a zamířili si to na klikaté silničky v okolí Karlštejna.

Tady už bylo o zábavu postaráno. Na testovací jízdu s Cooperem jsme měli štěstí, protože počasí ještě vypadalo docela dobře. A zatímco režim Core je sice komfortní, není to přirozené prostředí Miníka, proto jsme téměř okamžitě přepnuli na mód „Go-Kart“. Z auta se stala během pár sekund hračička, která dobře vykresluje zatáčky, sedí na silnici jak přibitá a kopíruje její povrch. Spotřeba se v našem případě vyšplhala na 10 litrů, což je trochu víc, než deklaruje výrobce. Na druhou stranu, ne každý motorista bude řídit jako my.

České silnice jsou plné záplat a výmolů, což se prostě nějakým způsobem dostane do kabiny. Není to ale velký hluk nebo diskomfort pro posádku. Na kvalitní svezení byste museli prostě do nějaké jiné země. Tady si s tím musíme poradit sami. Náš Miník je sice slabší jedinec, ale jízdu obstál na jedničku. Je to prostě hravé auto, ne dálniční koráb na dlouhé cesty za dovolenou.

Uvnitř stále stejný

Samo o sobě je to dost kompaktní autíčko, které sice v pětidveřové variantě narostlo o pár centimetrů, ale je to prostě nejmenší člen rodiny. Vpředu je docela dost prostoru kolem sebe a pokud se člověk nepotřebuje zrovna rozvalovat, sedne si někdo i za něj. V našem případě jsme měli přední sedadlo nastavené na výšku 182 centimetrů a sezení za námi už bylo trochu o kompromisu. Kolena se dotýkala zadní části sedadla. Ta je ale poměrně měkká, takže otlačená kůže od tvrdého plastu naštěstí nehrozí.

Horší to bude s nastupováním a vystupováním, protože zadní dveře jsou jednoduše úzké, takže akrobacie je zaručena. To ale nemění nic na tom, že se lidé běžného vzrůstu v autě svezou v pohodě i na delší trase. Jen s těmi kufry to nebude snadné, protože do zavazadlového prostoru se vejde pouze 275 litrů nákladu. Leda vyhodit zadní posádku a dát zavazadla místo nich.

Kabina je jinak v podstatě stejná jako u všech nových Miníků. To znamená žádná kaplička před řidičem, ale jen velký OLED displej uprostřed palubní desky. Tam najdete úplně všechno, včetně nastavení klimatizace nebo třeba jízdních dat a vypínání asistentů. Výhodou je určitě head-up displej, který je za příplatek v rámci paketu, ale prakticky supluje palubní budíky. Čalounění je kvalitní, nechybí tlustý sportovní volant a také zajímavé detaily například v podobě startování pomocí páčky jako v letadle.

Nový člen rodiny

Zpátky do Prahy jsme se vraceli stejnou cestou, tentokrát jsme ale seděli za volantem elektrické novinky. Mini Aceman SE na první pohled zaujme podobnými rysy jako jeho sourozenci. V nabídce stojí mezi maličkým Cooperem a největším Countrymanem. Dalo by se říci, že je to velikostně taková zlatá střední cesta. Od ostatních modelů ho poznáte například podle světel, která nejsou kulatá, ani hranatá, nýbrž lichoběžníková.

Střechu je možné mít podle konfigurátoru v barvě karoserie nebo klasicky černou. Zapuštěné kliky do dveří jsou rovněž zajímavou odlišností, stejně tak výrazné oplastování. Uvnitř to pak vypadá podobně jako v každém jiném Miníku. Je tu velký OLED displej, žádná kaplička budíků a za příplatek head-up displej. Přijde nám, že je více zapuštěný do palubní desky a tolik nevyčnívá do čelního skla.

Před ním se nachází nový prvek – nový kousek koženého pásu. Kůže je jinak v autě veganská, od té živočišné byste ji ale prakticky nepoznali. Sedačky pak mají zajímavě barevné prošívání. Odlišný je trochu středový panel a také uspořádání vnitřní části dveří. Například u Countrymanu jsme si téměř vždy museli vykloubit ruku, abychom si otevřeli dveře ven. To tady skutečně nehrozí.

Potěší prostor ve druhé řadě. Stejně jako u Coopera jsme udělali test „sedneme si za sebe?“. Tentokrát zbylo na kolena mnohem více místa – několik centimetrů. Do kufru se pak vejde ledacos do 300 litrů objemu, jen je ale nutné počítat se schováním kabelu na nabíjení.

Umí za to vzít!

Ačkoli tento elektrický kousek slibuje papírový výkon 160 kW, jeho plný potenciál jsme si v praxi nevyzkoušeli. Mohlo za to zejména počasí venku, protože čím více jsme se blížili zpět do Prahy, tím více začalo chumelit a začala se tvořit bílá tma. To nejsou zrovna optimální podmínky pro zkoušení hranic tohoto auta. Proto si detailnější jízdní dojmy necháme do tradičního redakčního testu.

Každopádně na silnici se Aceman chová příkladně. Podvozek nedokážeme tak úplně definovat jedním slovem. Je to prostě kombinace sportovnosti a komfortu, odfiltrování nerovností na asfaltu je solidní. Na dálnici sedí Miník stejně dobře jako jeho sourozenci a stejně tak umí kopírovat hladký povrch. Na okreskách už je dobré se vyhýbat větším dírám. Jako elektromobil má ale poměrně slušný odpich a je fyzicky znát vyšší akcelerace. Přitom se ale připravte na uměle vyprodukovaný zvuk připomínající start vesmírné stíhačky.

Průjezd zasněženou cestou připomene absenci pohonu na všechna čtyři kola a tedy zvýšenou pozornost za volantem. Ani varianta JCW 4x4 nedostane, není to trochu škoda? Oproti tomu potěší spotřeba. Jeli jsme nějaký kus po dálnici a pak se napojili na okresní silnice a během této asi 55kilometrové trasy jsme se spotřebou dostali na 17,7 kWh. To je podstatně méně, než se povedlo ostatním kolegům. Je tedy zřejmé, že tohle autíčko bude umět jezdit úsporně.

Jaký však může být dojezd na plnou baterii, je těžké hádat, protože jsme auto dostali z poloviny nabité a před námi kolega novinář jezdil výrazně dynamičtěji, ostatně měl proto výhodnější počasí. Výrobce udává dojezd 385 kilometrů, takže se nebude jednat vysloveně o dálkového cesťáka. Navíc dojezd závisí na velikosti baterie, která může být 38,5 nebo 49,2 kWh.

Cena už mini není

Pětidveřová varianta Cooperu se bude prodávat výhradně jako spalovák. Zatímco nový Aceman cílí na opačnou stranu barikády. Bude pouze čistě elektrický. Mini Cooper C tak startuje s cenou 698 tisíc korun, zatímco za ten výkonnější – Cooper S – si trochu připlatíte. Počítejte s 807 300 Kč, navíc si k tomu můžete pořídit další zajímavé příplatky, pak ale cena raketově roste. Jen pro zajímavost, částka námi testovaného vozu se vlivem příplatků vyšplhala na 885 668 Kč.

Podobné to je i s testovaným modelem Aceman SE. Ten začíná na 954 200 Kč, se všemi příplatky (které jsou ale skutečně nabité) jsme na finální částce 1 317 788 Kč. Je to málo? Je to hodně? To už musí posoudit každý sám. Jisté je, že Mini nikdy nebylo tuctové a ani v budoucnu se na tom nic nezmění. Je to prostě stylovka, která umí chytit za srdce!

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zákaz vjezdu – neplatí pro idioty. Podivná značka v Dolní Lomné budí emoce

Tagy:
hobby dálnice rodina silnice automobilový průmysl volný čas Praha Mini Cooper zavazadlo Obořiště produkty a služby ekonomika, obchod a finance životní styl a volný čas tovární výroba a inženýrství