Existuje štěstí, a pak je tu prosperita. Jak odhalil nejnovější výzkum, mít jedno neznamená vždy mít i to druhé. Prosperita, která je hodnocena na základě řady hledisek, včetně finančního zabezpečení či smyslu života, naznačuje, že žijete dobrý život – a podle posledních dat je dokonce důležitější než individuální štěstí. Z nedávného zjištění vědců navíc vyplývá, že si v této oblasti nejhůře vedou mladí. Jak „prosperujete“ vy? Položte si dvanáct základních otázek.
O tom, že prosperita nereflektuje štěstí, se vědci přesvědčili už při porovnání výsledků dvou studií: jedna se zaměřovala na nejšťastnější země světa a druhá – Global Flourishing Study – pojednávala o státech, kde lidé nejvíce prosperují. Výsledky? Na prvních příčkách prosperity se umístily Indonésie, Mexiko a Filipíny. V případě šťastných zemí se jednalo o Finsko, Dánsko a Island.
Část prosperity je ve vaší režii
To, jak lidé vnímají svou prosperitu, vědci hodnotili za pomoci dvou otázek pro každou ze šesti oblastí: štěstí, zdraví, smysluplnost, charakter, vztahy a finanční zabezpečení. A ačkoliv budou další výzkumy ke zkoumání faktorů ovlivňujících prosperitu pokračovat, existují už nyní způsoby, jak si mohou lidé na základě aktuálního zjištění vědců sami začít hodnotit svůj vlastní život.
„Jedním z přístupů k zamyšlení nad vlastní prosperitou je jednoduše projít našich dvanáct základních otázek týkajících se blahobytu,“ sdělil Tyler VanderWeele, vedoucí studie Global Flourishing Study.
Jedná se o následující dotazy, přičemž každé dvě otázky se týkají jedné ze šesti oblastí prosperity. Svou „míru rozkvětu“ zhodnoťte na stupnici od 0 do 10, přičemž 10 je nejvíce pozitivní.
Štěstí a spokojenost se životem
- Jak jste v současné době celkově spokojeni se svým životem?
Odpověď: 0 = Vůbec nejsem spokojen/a, 10 = Zcela spokojen/a
- Jak moc se obecně cítíte šťastní nebo nešťastní?
Odpověď: 0 = Extrémně nešťastně, 10 = Extrémně šťastně
Duševní a fyzické zdraví
- Jak celkově hodnotíte své fyzické zdraví?
Odpověď: 0 = Špatné, 10 = Vynikající
- Jak byste celkově zhodnotili své duševní zdraví?
Odpověď: 0 = Špatné, 10 = Vynikající
Význam a účel
- Do jaké míry máte obecně pocit, že věci, které ve svém životě děláte, mají smysl?
Odpověď: 0 = Vůbec se nevyplatí, 10 = Zcela stojí za to
- Chápu smysl svého života.
Odpověď: 0 = Rozhodně nesouhlasím, 10 = Rozhodně souhlasím
Charakter a ctnost
- Vždy a za všech okolností jednám tak, abych podporoval dobro, a to i v obtížných a náročných situacích.
Odpověď: 0 = To o mně neplatí, 10 = Zcela mě to vystihuje
- Vždy jsem schopen vzdát se části štěstí nyní pro větší štěstí později.
Odpověď: 0 = To o mně neplatí, 10 = Zcela mě to vystihuje
Blízké sociální vztahy
- Jsem spokojený se svými přátelskými a romantickými vztahy.
Odpověď: 0 = Rozhodně nesouhlasím, 10 = Rozhodně souhlasím
- Mé vztahy jsou tak uspokojivé, jak bych si přál.
Odpověď: 0 = Rozhodně nesouhlasím, 10 = Rozhodně souhlasím
Finanční a materiální stabilita
- Jak často si děláte starosti o to, zda budete schopni pokrýt běžné měsíční životní výdaje?
Odpověď: 0 = Pořád si dělám starosti, 10 = Vůbec si starosti nedělám
- Jak často si děláte starosti o bezpečnost, jídlo nebo bydlení?
Odpověď: 0 = Pořád si dělám starosti, 10 = Vůbec si starosti nedělám
Mladší lidé čelí výzvám
Jedním z výsledků, který vyplynul nejen z nového výzkumu, ale i z předchozích zpráv o blahobytu, je skutečnost, že mladí lidé na tom nejsou ve srovnání s ostatními věkovými skupinami dobře.
„Možná jedním z nejznepokojivějších rysů získaných dat z 22 zemí je, že prosperita má tendenci se zvyšovat s věkem, tudíž nejmladší jedinci vykazují nejnižší úroveň prosperity,“ podotkl VanderWeele. Ne všude tomu tak ale je. Například v Polsku a Tanzanii dosahují mladší lidé vyšší prosperity.
„Zdá se však, že se ve velké části světa vzorce celoživotního blahobytu mění,“ zmínil VanderWeele. Podle odborného asistenta psychologie na Torontské univerzitě a vedoucího výzkumu v oblasti životní pohody obyvatelstva Felixe Cheunga informace o mladých odhalují, že „je něco špatně“.
„Existuje několik teorií o tom, proč se mladí lidé potýkají s problémy. Jedna studie například spekuluje o tom, že vyspělé země mají tendenci mít ve vzdělávacích systémech konkurenčnější prostředí pro získání lepšího zaměstnání, což může vést k většímu stresu u mladých,“ popsal Cheung.
Jedna z jeho předchozích studií zase zjistila, že Američané nevidí mnoho příležitostí pro sociální mobilitu – mají pocit, že se jejich tvrdá práce nemusí nutně vyplatit. „Je možné, že to poškozuje zejména mladší lidi, neboť se snaží přejít z univerzity nebo ze školy do své kariéry,“ doplnil Cheung.
Ekonomický rozvoj se neodráží ve vztazích
Zatímco lidé v bohatších a vyspělých zemích uváděli, že se cítí lépe finančně zabezpečeni a lépe hodnotí, jak se jim žije, v ostatních kategoriích, jako je smysluplnost nebo vztahy, se vyspělé země tak vysoko neumisťovaly.
„To vyvolává další důležité otázky ohledně toho, jak můžeme provádět ekonomický rozvoj, aniž bychom ohrozili smysl a účel, vztahy a charakter,“ zdůraznil VanderWeele a zároveň zmínil, že některé země, které vykazují nejvyšší úroveň prosperity, se na svých příčkách „objevily nečekaně“.
Pro vysvětlení: nejvyšší úrovně prosperity dosáhla Indonésie, na třetím místě se umístily Filipíny a na pátém Nigérie. Všechny tyto země se však nedostaly ani do TOP 20 zemí Světové zprávy o štěstí. Na druhé straně například Švédsko, které opanovalo čtvrté místo nejšťastnějších zemí světa, se ve zprávě o prosperitě umístilo ‚někde uprostřed', uvedli vědci.
„Proč tomu tak může být? I to je součástí toho, co musíme v následujících letech udělat, abychom se pokusili tyto výsledky pochopit a rozklíčovat,“ doplnil VanderWeele.
A to je jen začátek, avizují autoři studie
Podle Cheunga je konzistentním závěrem studie i dalších výzkumů v oblasti blahobytu zjištění, že pro dobrý život jsou klíčová lidská spojení. „Lidé, kteří se účastní náboženského nebo občanského života, mají tendenci vykazovat vyšší pohodu, stejně jako ti, kteří žijí s druhými nebo pravidelně konzumují jídlo v jejich společnosti,“ podotkl.
Některé aspekty prosperity je člověk schopen ovlivnit, jiné však nikoliv. „Konflikty, přírodní katastrofy a ekonomické potíže se mohou podepsat na blahobytu lidí, což je přirozené,“ dodal Cheung.
„Tato první zpráva je pouze začátek,“ avizovali vědci ke zveřejněné studii. Zkoumané osoby mají v plánu sledovat každý rok po dobu pěti let, aby zjistili, jak se mění úroveň prosperity, a zároveň sledovali faktory, které přispívají k dobrému životu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Úzkost může být vysilující. Její zvládnutí začíná jednoduchým krokem, říká expertka a radí
