Nové Audi RS3 je živoucím pomníkem konstruktérů. I na sněhu jede jako o život

V zimních Krkonoších jsme měli možnost okusit jedno z nejžhavějších aut současného trhu. V době, kdy se podobných modelů rodí nicotné množství, posunuli v Ingolstadtu kvalitu jízdního zážitku takřka k dokonalosti.

V elektrické mánii, která intenzivně zasáhla celý koncern Volkswagen, a při vědomí blížícího se konce bájné dedsetiválcové R8 je premiéra Audi RS3 úplnou manou z nebes. V dobrém smyslu slova sprosté benzinové auto s bestiálním charakterním pětiválcem, to už se dnes moc nenosí a jsem rád, že kromě Toyoty nebo amerických značek ještě někdo s takovým iracionálním zvěrstvem přichází.

Barevný svět

Začíná to už skvělou barevností, která jakoby vypadla z oka pastelovým bohům 70. let. Zejména svinibrodsky zelená Kyalami je pohlazením po duši excentrika i milovníka mechanického krásna (dokonce bez příplatku). Hatchback je sice o pět kilo lehčí, ale konzervativní a méně praktická karoserie se stupňovitou zádí má větší kouzlo a k duchu celého modelu se skvěle hodí. V duchu si říkám, že takhle nějak vypadá geniální inženýring – auto pro radost a sport bez kompromisů, které se přesto ještě podaří podsunout pod drakonickou laťku emisní regulace.

Kdo z vás to má?

Jestli je Audi v něčem opravdu dobré, jsou to interiéry. Ten z A3 těší vedle obligátní dokonalé funkčnosti také nápaditým designem s příjemmým designovým výstřelkem v podobě barevných výdechů topení. RS3 přitom nepřetéká luxusem – třeba sedačky si musíte seřídit hezky manuálně. Nemám moc rád rozložité, ač supervýkonné supersporty. Audi RS3 sice není moc praktické, ale na točité silnice s utaženými zatáčkami jak dělané. Kompaktní velikostí padne skvěle do ruky a nevelká hmotnost už něj dělá pravého kapesního zabijáka, který na okresce prožene kdejaké Porsche.

Na okresce jako doma

RS3 je ale stále především o proklatě rychlé jízdě. Jestliže většina starších A3 tohoto označení byla na silnici zcela precizní a tak trochu chladná s nedotáčivými sklony, aktuální novinka se umí rozšoupnout mnohem víc a způsobit tak řidiči na tváři blaženě přihlouplý úsměv.

Řidič má k dispozici kromě klasických jízdních režimů, které znají majitelé každého Audi A3, hned tři speciální sportovní módy. V režimu RS Individual si může řidič auto naladit sám a specialitou jsou například i dvě různé tuhosti tlumičů. U Audi měkčí tuhost nazývají Stipplerovým módem. Nastavil jej totiž testovací jezdec Frank Stippler, který s Audi RS3 překonal rekord v kategorii kompaktních sportovních sedanů na Nürbugringu. Na hrbolatém okruhu mu totiž příliš tuhé naladění pružin nevyhovovalo, a tak zvolil měkčí, aniž by to vozu ubralo na rychlosti. Další režim RS Performance je určený speciálně na závodní okruhy. Audi RS3 v něm udržuje motor v nejvyšších možných otáčkách a stabilizace je nastavená tak, aby vůz měl při jízdě v zatáčkách pod plynem co nejmenší nedotáčivost, nebo přetáčivost.

V denním provozu nejčastěji používaný režim Comfort nabídne přesně to, co od něj čekáte, tedy pohodovou jízdu s brzkým řazením, ležérním nastavením řízení a velmi komfortním podvozkem.

Na RS3 jsou standardně montovány nízkoprofilové devatenáctky a je až neuvěřitelné, jak špatný povrch je odpružení schopno bez větších otřesů pobrat. Je to o to impozantnější, že stejným způsobem dokáže vůz fungovat i ve sportovních režimech, ve kterých je nastavení tlumičů patřičně tuhé. Druhý zázrak se jmenuje Torque Splitter (rozdělovač točivého momentu), který umí podle potřeby poslat na zadní nápravu až polovinu veškeré síly motoru a tu ještě rozdělit mezi dvě zadní kola tak, že na jedno z nich může jít až sto procent z točivého momentu, který na zadek putuje.

Bezradná převodovka

Sportovní verzi Audi A3 pohání stejně jako v předchozích generacích pětiválcový motor o objemu 2,5 litru dopovaný turbem, jehož výkon až 294 kW (400 koní) dělá z relativně lehkého auta naprostou raketu.

Pětiválce jsou kouzelné i svým nezaměnitelným zvukem, který se mi líbil už u přeplňovaných Volv T5R z 90. let, a benzinová RS3 se také rozhodně nemá za co stydět. Zvuk má i bez elektronických příkras oproti čtyřválci mnohem větší hloubku a hutnost, vedle šestiválců zase působí poněkud hruběji. V komfortním režimu zůstávají výfukové klapky uzavřené a můžete si tak užívat jen decentního vrnění, jejich otevření ucho petrolheada nakrmí nerozbornou hradbou ostrých barytonových tónů, které se obejdou i bez humpolácké střelby do výfuku.

Sedmikvalt Stronic sází jednotlivé rychlosti jako když bičem mrská, i když je pravda, že mnohem víc ve své kůži se cítí pod plným plynem, než při váhavém popojíždění kolonou. I při sportovním stylu ale převodovka v některých momentech fungovala o poznání hůře. Také v situaci, kdy jsem chtěl předjíždět, šlápl na plyn, pak si to chvíli rozmyslel, odlevil a znovu se odhodlal k předjížděcímu manévru, byla převodovka několik dlouhých desetin sekundy naprosto bezradná. Při jízdě po okreskách, která připomínala rychlostní zkoušky na rallye, jsem si raději řadil sám skvělými pádly za volantem, pak převodovka Stronic fungovala lépe.

Trakce tanku

Další highlight RS3 se jmenuje trakce. Asi jsem snad s výjimkou Subaru STi nezažil auto, se kterým by se dalo takovou jistotou letět po zasněžené silnici nesmyslnými rychlostmi, aniž by měl člověk pocit, že skončí co chvíli omotán kolem stromu u cesty. Jezdili jsme totiž z poloviny po zasněžených silnicích Krkonoš, přičemž povrch tvořil většinou těžký mokrý sníh, který občas přecházel do trakčně rovněž „příznivých” drobných kamínků.

Je pravda, že auto mělo obuté kvalitní zimní Nokiany, ale to, co dokázal sofistikovaný Quattro pohon, hlava nebrala. Akcelerace na vyloženě kluzkém povrchu byla až neuvěřitelně hbitá a člověk pod zadkem fyzicky cítil, jak pod ním v milisekundách probíhá horečné přerozdělování točivého momentu k jednotlivým kolům podle toho, jak se které zrovna cítí jistější v kramflecích. Průjezdy zatáček nebývaly u audin vrcholem řidičského blaha, v RS3 ale není po chorobné nedotáčivosti ani památky.

Auto je primárně zcela neutrální a zcela bytostně si žádá být v oblouku řízeno plynem, při kteréžto aktivitě může i nezralý šofér krásně pracovat s přenášením váhy odpředu dozadu a zpět. Už za polovinou zatáčky je možné patřičně přitopit a vůz s vypnutou nebo i jen omezenou kontrolou trakce nechat vyvést ven v ladném oblouku, aby vzápětí energicky zrychlovat k další zákrutě.

Asi nejzábavnější a přitom jistá je jízda v RS Torque Rear módu, kdy je při natočení volantu většina síly distribuována k vnějšímu zadnímu kolu, což způsobuje v podstatě takový drift zadarmo, který za vás zapnutá stabilizace v pravý okamžik včas pochytá. Při všem tom dovádění je ale dobré myslet i na to, že přece jen existují jisté fyzikální zákonitosti a když se do zatáčky v euforii přiřítíte příliš rychle, kamenný patník bude najednou nepříjemně se blížící realitou.

Otázka volby

V dnešní době, kdy se koncern Volkswagen profiluje jako čím dál větší konkurent Tesly a čím dál hlasitěji se u něj hovoří o blížícím se konci spalovacích motorů, jde navíc takřka o zjevení. Auto elektrifikací netknuté. Jeho nejsilnějšími stránkami jsou téměř dokonalé jízdní vlastnosti – zejména u testovaného příplatkového podvozku s adaptivním tlumením. Naprosto skvělý je i pětiválcový benzinový motor a nakonec i barevný design, který odhazuje uniformnost běžných Audi.

Audi RS 3 má aktuálně na českém trhu jediného přímého konkurenta, a to v karosářské variantě Sportback Mercedes třídy A v provedení AMG. Porovnání těchto aut najdete ZDE, nedivte se, že se fotky vztahují k základním verzím modelů Audi A3 a Mercedes A. V katalogu najdete i kompletní ceník Audi A3 Sportback a Audi A3 Limuzína s množstvím technických údajů.

Audi má v Česku na RS3 již stovku závazných objednávek, aniž by v něm kdokoli ze zájemců seděl. Je bohužel dost pravděpodobné, že kdo si objedná RS3 nyní, už ji asi do konce letošního roku nedostane.

Tagy: