Dlouho očekávaná novinka z Maranella cílí na zájemce o SUV, svými vlastnostmi a konstrukcí však tuto škatulku dalece přesahuje. Porsche, Lamborghini, Maserati, Aston Martin... Ti všichni už robustní zvýšený vůz pro čtyři až pět lidí v nabídce dávno mají, Ferrari však dosud odolávalo. Jednoduše nemělo takovou šarádu zapotřebí. Pragmatické důvody však nakonec přece jen zvítězily. Velký vůz s atmosférickým V12 bude podle všeho velmi nedostatkovým zbožím.
Ferrari zatím cválalo po silnicích a automobilových tratích, nové Purosangue to ale má aspoň na oko změnit – tento oř bude prý umět i po polňačce cestou k utajenému venkovskému sídlu. SUV se vzpínajícím koněm – co by na to asi řekl „inženýr“ Enzo Ferrari? V roce 2016 Sergio Marchionne, tehdejší a dnes už zesnulý šéf Ferrari a celého Fiatu, na otázku ohledně SUV odpověděl jednoduše: „Nejdřív byste mě museli zastřelit.“ A přece. Píšeme rok 2022 a dvanáctiválcový sporťák na vysokém podvozku se automobilovým puritánům zdá snesitelným zlem ve srovnání s nastupujícími elektrickými supersporty.
To jsou ony, tzv. suicide doors, tedy sebevražedné dveře. Mají je vozy Rolls-Royce tak proč ne Ferrari?
To jsou ony, tzv. suicide doors, tedy sebevražedné dveře. Mají je vozy Rolls-Royce tak proč ne Ferrari?
Automobilová socha
Ferrari Purosangue sice měří na délku skoro pět metrů (4 973 mm), ale mělo by se v jeho případě přesněji skutečně hovořit spíš o crossoveru než o SUV. Na výšku má totiž jen 1 589 mm, a tak se chce co nejvíce podobat běžným supersportům opouštějícím brány italské továrny.
Purosangue, což v italštině znamená „čistokrevný či plnokrevný“, vypadá jako socha, jako ohnuté bicepsy na kolečkách. Vpředu (horní partie je neomylně inspirována modelem Roma) dominují úzké diagonální linie světel pro denní svícení. Pod ním jsou decentně vypadající světlomety.
Na poměry dané kategorie je Purosangue mimořádně sošným vozem.
Peklo pod kapotou
Dostatek přívodů vzduchu vám umožní odhadnout sílu ukrytou pod kapotou. I tady platí: když si někdo může dovolit takovou V12, tak jedině Ferrari. A že to není žádný drobeček. 6,5litrový V12 s úhlem rozvětvení 65 stupňů a suchou skříní dává 724 koní, červené pole otáčkoměru začíná na 8 250 otáčkách, už od 2000 je ale k dispozici maximální točivý moment 716 Nm.
Hnací soustava je vylepšenou konstrukcí z Ferrari GTC4 Lusso v kombinaci se softwarovým ovládáním u SF90 Stradale a zadní řízenou nápravou u 812 Competizione. K tomu se přidala FAST – Ferrari Active Suspension Technology s neutralizací vychýlení kol ze svislé osy. Osmá generace systému Side Slip Angle Control zase udržuje stabilitu a přizpůsobuje se dovednostem a preferencím řidiče.
Osmistupňové dvouspojkové převodovce umístěné v uspořádání transaxle, tedy na zadní nápravě, trvá řazení 200 milisekund. Převodové stupně lze samozřejmě řadit také pomocí tuhých pádel za volantem.
Suchá čísla říkají hodně: 3,3 sekundy na sto a něco málo přes 10 sekund na dvě stě. Při nekřesťanské (rozuměj neferrariovské) hmotnosti hodně přes dvě tuny jsou to impozantní hodnoty.
To je ono. Šestapůllitrové atmosférické monstrum se dvanácti válci. Zdroj: Se svolením společnosti Ferrari
To je ono. Šestapůllitrové atmosférické monstrum se dvanácti válci. Zdroj: Se svolením společnosti Ferrari
Supersport s výhodami
Tohle auto je jako Ferrari 812 na chůdách, ale s mnoha výhodami. Například prostorem pro čtyři osoby, rozumným zavazadlovým prostorem a snadným nastupováním
Přístup do kabiny je zvláštní a připomíná vozy Rolls-Royce. I tato automobilka před pár lety vstoupila do kategorie SUV modelem Cullinan. Dveře v druhé řadě se totiž otevírají proti směru jízdy, jde tedy o takzvané „sebevražedné dveře“. Usnadní ale nastupování na zadní sedadla a starostlivým rodičům půjde lépe manipulace s dětskou autosedačkou. Tradiční námitka k tomuto typu dveří, že na parkovišti před kinem v řadě aut zaparkovaných kolmo k chodníku se dovnitř nedostanete, jde tak trochu mimo majitelovu rozlišovací schopnost.
Palubní deska je zajímavá svým přísným rozdělením mezi řidiče a spolujezdce, o které se starají dvě do výšky vystouplé „kapličky“. Jak je ze snímků patrné, Ferrari Purosangue nemá středový displej zábavního systému, místo toho mají řidič i spolujezdec každý svoji obrazovku. Protože zadní sedadla dělí pevný středový tunel s loketní opěrkou, je interiér vozu jen čtyřmístný. Materiály jsou samozřejmě špičkové a také módně recyklované.
Kufr pojme v základu solidních 473 l, navíc rozšiřitelných. Opěradla zadních sedadel lze sklopit stisknutím tlačítka. I Enzo Ferrari by na to pravděpodobně zareagoval: „Molto bene, Ferrari!"
Interiér s důsledně odděleným prostorem řidiče a spolujezdce je rovněž malým uměleckým dílem.
Je to Ferrari
Nové Purosangue se nepodobá žádnému dosavadnímu super SUV. Ono to totiž SUV opravdu není. Mnohem spíš navazuje na odkaz vícemístných, byť dvoudveřových modelů 400 a 456 z dávnější minulosti. Ostatně, s myšlenkou čtyřdveřového vozu si Enzo Ferrari ve spolupráci se studiem Pininfarina reálně pohrával už na konci svého života, doba však tehdy ještě nenazrála. Šťastlivci, kteří se Purosangem budou moct vozit, se každopádně nemusí bát, že by vzdor jeho prodejního potenciálu bylo na silnicích běžný zjevem. Ferrari ročně produkuje jen kolem 10 – 12 000 vozů a novinka by z tohoto množství neměla činit více než pětinu. Je proto pochopitelné, že už nyní italská továrna eviduje dlouhé pořadníky.
A cena? Když se na ni mluvčího firmy se vzpínajícím se koněm Alessandra Vaccariho na světové prezentaci ptali, řekl pouze: „Je to V12 Ferrari… “ Například model 812 Superfast stojí přes sedm milionů, Purosangue tuto hranici jistě prolomí – zákulisní informace hovoří o hodnotě kolem 9,5 milionu korun.