Většina demokratických politiků jsou rasisté, tvrdí žena z Minneapolisu

Co o současné situaci v Minneapolisu v amerických mainstreamových médiích chybí?
Můj kamarád dal na Facebook video, které zachycuje projíždějící paramilitantní jednotku, jak zastavuje u domů, které byly označeny nápisem Black Lives Matter (hnutí za rasovou rovnost, poznámka redakce). Druhý den policie procházela ulicemi, kde bylo vícero těchto nápisů, a doslova napadala lidi, kteří byli na zahradách. Křičeli na ně: „Zalezte do svých zatracených domů!“ Když nešli, použili na ně slzný plyn nebo gumové projektily. Jeden můj kamarád byl doma, přišel policista, vykopl dveře, všechny vyděsil a zase odešel. Napadají běžné občany, protože žijí v chudém či černošském sousedství nebo podporují Black Lives Matter. Tohle v mainstreamových médiích není.

Jaké jsou argumenty policistů tohle dělat?
Říkají, že je to kvůli nočnímu zákazu vycházení v Minneapolisu. Ale vlastně si myslím, že se ani nesnaží hledat argumenty.

Jediný černoch v restauraci byl číšník

Jsou černošská a bělošská komunita v Minneapolis hodně separované, nebo lze najít mnoho mezirasových vztahů a přátelství?
V Minneapolisu jsem žila celkem šest let. Nejprve jsem si myslela, že jsme hodně promixovaní. Všichni žijeme společně, chodíme spolu ven a všechno je v pohodě. Pak jsem osm let žila v Evropě, vrátila se a uvědomila si, že jsme extrémně segregovaní. Jednou jsem jela na kole na oslavu narozenin své kamarádky, nevěděla jsem, kam přesně. Najednou jsem se ocitla v sousedství, kde byly vily za miliony dolarů, perfektní silnice a úplně pusté ulice. Bílí lidé vždy jen nasedli do svých aut a odjeli. Ani ne o tři kilometry dál byly rozpadlé domy i silnice, přelidněné ulice a nikdo bílý. Černoši, možná Hispánci a muslimové. Jela jsem dál. Na oslavě v obrovské restauraci byli všichni bílí, jediný černoch byl číšník. Segregace je obrovská v obou twin cities (Minneapolis a St. Paul, města s dvojí samosprávou, která však fungují spíše jako jedno město, poznámka redakce).

Jakto, že jste si segregaci uvědomila až později?
Protože jsem žila v bílé bublině. Na univerzitě byli černošští studenti, byli jsme tam smíšení. Ale přátelství smíšená nebyla. I když je v evropských zemích, kde jsem byla, i zde v Praze, méně lidí tmavé pleti, společnost je více smíšená. Můj kamarád z Minneapolisu mi napsal: „Město je velmi segregované. Jsou zde mezirasová přátelství, ale Afroameričan je většinou jediným Afroameričanem ve skupině přátel. Když se vezmou černý a bílý člověk, ten černý bude chodit ven s přáteli toho bílého, ne naopak. Rozhodně nepotkáte bělocha, který si vyrazil s partou černošských přátel.“

Vyhýbají se běloši černošským částem města?
Když jedete přes sever Minneapolisu, zamkněte si dveře a nezastavujte na semaforech, to říkají běloši. A vy tomu uvěříte a ani si neuvědomíte, jak vás to ovlivňuje a že je to rasistické.

Je mezi černou komunitou skutečně větší kriminalita?
Musíme si uvědomit, že kvůli systematickému rasismu jsou Afroameričané mnohem chudší. Takže kriminalita je vyšší, protože mají méně pracovních příležitostí a je pravděpodobnější, že začnou třeba dealovat drogy. Kamarád mi poslal článek o tom, že Minnesota je druhým nejhorším státem v USA, co se týče rasové nerovnosti. Šokovalo mě to. Bylo tam, že průměrný příjem černošské domácnosti je 30 tisíc dolarů ročně, kdežto pro bělošskou domácnost je to 66 tisíc. V černošské komunitě je větší kriminalita a white supermacists (termín označující osoby užívající si privilegií bílé rasy a udržující politické a socio-ekonomické struktury ve svůj prospěch, poznámka redakce) používají tento fakt proti nim. Dělají to i v případě George Floyda. Nebyl žádný důvod ho zabít. Ale oni říkají, že byl opilý a měl sebou drogy. Koho to zajímá? Policisté se častěji pohybují v černošské komunitě a hledají lidi, které by mohli zatknout. V jihovýchodním Minneapolisu, což je bohatší část města, bych klidně mohla dealovat drogy. Nic by se mi nestalo, protože bych byla běloška v bělošské části města.

Jsou lidé, kteří žijí v Minneapolisu, něčím specifičtí?
Existuje známý výraz „Minnesota nice“ (minnesotsky milý, poznámka redakce). Lidé z Minnesoty jsou na to hrdí, hlavně běloši. Tamější lidé na vás budou hodně milí, nehledě na to, jak vypadáte nebo odkud pocházíte. Ale není to upřímné. Když tam chvíli žijete, zjistíte, že je to faleš. Lidé v Minnesotě jsou také hodně levicoví. Volí demokraty od dob Nixona. Žádný jiný stát nevolí demokraty v takové míře.

Demokratičtí politici jsou z většiny rasisté

Najdeme rasisty i mezi demokraty?
Samozřejmě. Černošští Američané se shodují, že demokratické státy jsou ještě rasističtější než republikánské. Na Jihu, v republikánských částech, jsou lidé rasističtí otevřeně, a tak víte, kdo je rasista a kdo ne. Slyšela jsem tam lidi říkat, že otroctví nemělo skončit a podobně. Na Severu panuje pasivní agresivita. Ti lidé udělají Afroameričanům něco špatného spíš potají, skrytě. Řekla bych, že většina demokratických politiků jsou rasisté. Upřímně bych řekla, že Bernie Sanders je jeden z mála bílých demokratů, který rasista není. Hillary Clinton je rasistka, Joe Biden také.

Jak víte, že je Hillary Clinton rasistka?
Řekla hodně špatných věcí. Třeba něco o tom, že černoši jsou kriminálníci. Nebo nazvala mladé černošské chlapce „super predátory“, které musíme zastavit. Když se podíváte na náš politický systém jako takový, je rasistický. Spojené státy jsou rasistickou zemí a dokonce Obama… Četla jsem jeho knihy, než byl zvolený, a věřím, že to myslel vážně a chtěl něco změnit. Ale když byl v úřadě, nezměnil téměř nic.

Pokojně jsme demonstrovali, policie na nás šla s kalašnikovy

Mají Afroameričané Obamu rádi?

Myslím, že byli hodně optimističtí, Obama se ale o rasovou spravedlnost vůbec nezasazoval a stal se součástí systému do takové míry, že se mnozí cítili podvedeni nebo alespoň zklamáni. Pro černošskou komunitu udělal medvědí službu. Pomohl jim dostat se ke slovu, ale ve věcech politiky a nápravy věcí neudělal nic.

Jak se rasové problémy v USA vyvíjejí v čase? Sledujete nějaké zlepšení?

Můj černošský kamarád řekl: „Nevnímám žádné změny, hodně toho naslibovali, ale ve skutečnosti se nic nestalo.“ Já s tím souhlasím, i když jsme bílá. Zejména během posledních deseti let se to spíše zhoršilo. Když v roce 2016 zastřelili Philanda Castileho (Afroameričan, kterého legitimovala policie při jízdě autem. Přiznal se policii, že má legálně drženou zbraň, chtěl ukázat doklady, ale policista jej sedmkrát postřelil. Po třech dnech nepokojů byl policista obviněn. Později byl však propuštěn bez trestu, poznámka redakce). Účastnila jsem se tenkrát protestů, a jako vždy byly velmi pokojné. Pak se přidalo pár lidí, kteří chtěli dělat problémy, proto jsem se už neúčastnila, dívala jsem se seshora z mostu s pár dalšími lidmi. Přijela policie ve vojenských vozech s kalašnikovy. Vyvedli nás z mostu, byla tam spousta dětí. Policie začala být velice, velice agresivní. Pochodovali k nám se zbraněmi a křičeli: “Postupujte zpátky!“ Dávali lidem zbraněmi rány do obličeje. Snažili jsme se s nimi promluvit, kam nás to tlačí, že jsme neudělali nic špatného. Neodpovídali. Nevím, kolik stovek metrů nás takhle tlačili zpět. Byl to jeden z nejděsivějších momentů v mém životě, protože jsem si uvědomila, že jsem skoro jediná bílá a že když se policie naštve, může nám něco udělat. Zeptala jsem se policisty: „Prosím, mohla bych odejít?“ Ani se na mě nepodíval a řekl: „Můžete postupovat pouze zpět.“ To bylo před čtyřmi lety. Nezměnilo se nic.

Policisté zabíjejí bílé lidi neustále. Ale když to udělají, jdou do vězení

Čím to, že policie v USA je tak násilná?

Jsou takhle vytrénovaní. Ve Spojených státech má trénink velmi lokální charakter. V Minneapolisu je policejní ředitel, který podporuje Trumpa a je přesvědčený, že policie musí být agresivní. Myslí si, že jakékoliv omezování policie znamená útok na ni. Chvat, který použil Chauvin na Floyda, je v Minneapolisu oficiálně zakázaný, ale policejní šéf jej stále učil. Lidé, kteří ve Spojených státech pracovali u policie, mi říkali, že je cvičí tak, aby měli strach o své životy. Mají rčení: „Je lepší být souzen dvanácti než vynesen šesti.“

Takže policista ve Spojených státech raději půjde do vězení?

To je ten problém. Policisté nebývají odsouzeni, proto lidé protestují. Chauvin je sice obviněný, ale bude skutečně odsouzený? Možná díky protestům, které se staly mezinárodními. Philando Castile byl zavražděn policistou ve twin cities. Policista zavraždil také jednu bílou ženu. V obou případech strážník zabil nevinnou osobu. Vrah Philanda Castileho nešel do vězení. Policista, který zabil bílou ženu, byl odsouzen na dvanáct let. White supermacists to používají jako argument. Říkají, že policie zabíjí bílé lidi neustále. Ano, ale když to udělají, jdou do vězení.

Myslela jsem, že už je jasné, že Chauvin půjde do vězení.

Chauvin Floyda zavraždil v pondělí před čtrnácti dny. V úterý začaly protesty, protože se nedělo vůbec nic. Až pět dní potom, co začaly protesty, byl obviněn z vraždy a zatčen. Pořád si ale nemůžeme být jisti, jestli bude odsouzen. A i kdyby byl, celý systém je porouchaný. Proto jsou lidé tak naštvaní. Afroameričané protestují už osm let, od doby, co byl zabit Trayvon Martin (tehdy sedmnáctiletý chlapec byl fatálně postřelen na cestě ke snoubence svého otce, soudce strážníka, který vraždu spáchal, osvobodil, poznámka redakce) a nic se nezměnilo. Běloši říkají: „Ano, je to problém, něco se s tím musí udělat.“ Možná udělají něco symbolického, ale nedělají nic, aby odstranili white supermacists z policejních složek, třeba psychologickým testováním.

Bílí Američané mají pohodlné životy. Problémy nevidí

Má policie v USA větší pravomoci než v České republice?

Nevím jistě, ale myslím si, že ano. Včera jsem se ptala jednoho svého studenta, co by se stalo, kdyby byl v obchodě Rom, který vypadá, že krade. Přišla by policie a udělala by to, co udělali Georgi Floydovi? Myslím, že policie tady nemá takové pravomoci. Protestovala jsem ve Spojených státech, ve Slovinsku a v České republice. Mimo USA jsem takové násilí ze strany policie nezažila. Přemýšlím ale, jestli to není tím, že demonstrace jsou tam tak intenzivní. Zajímalo by mě, jestli by policie byla taky tak násilná, kdyby se v Česku stalo něco, co by lidi skutečně vyprovokovalo.

Jak se chovají černošští policisté v USA? Jsou také násilní?

Ano, jsou součástí systému. Když jsem byla na jednom protestu, byl tam černošský policista. Jeden z Afroameričanů v davu se ho ptal: „Co to děláte?“ Nereagoval, ale v jeho obličeji bylo patrné, že se ho to dotklo.

Zhruba jaké procento americké bílé populace se zajímá o rasovou problematiku?

Hádám, že asi dvacet nebo třicet procent populace jsou rasisté. Je to sice menšina, ale poměrně početná. Víte, Američané, hlavně ti z vyšších sociálních tříd, mají velmi pohodlné životy. Nevidí problémy, vyhýbají se jim.

Zvýšila současná situace zájem o rasovou nerovnost?

Než tohle začalo, rasová problematika opravdu zajímala třeba třicet procent bílých lidí. Teď ale vidím, že lidé, které to nikdy, nikdy nezajímalo, si mění profilové obrázky na Black Lives Matter, sdílejí příspěvky o tom, jak se policie chová a podobně. Pozitivum této příšerné situace je, že lidé se probouzejí. Myslím, že nyní to většinu bílé společnosti zajímá, bohužel je příliš pozdě.

Myslíte, že se jejich zájem udrží?

Ano, myslím, že to bude něco podobného jako to, co se stalo v Evropě před osmdesáti lety. Samozřejmě přeháním, ale situace se tehdy vyvinula velmi špatně a lidí si řekli: „Sakra, nacismus je příšerný, musíme se ho vyvarovat.“

Policie páchá násilí i na běloších, ale nikdy ne proto, že jsou bílí

Jsou mezi protestujícími nějací podporovatelé Donalda Trumpa?

To je zajímavá otázka. Jsou tam Trumpovi příznivci s nápisy All Lives Matter. Ale rozhodně ani jeden, který je na straně Black Lives Matter.

Vznikají pak konflikty mezi Black Lives Matter a lidmi, kteří prosazují All Lives Matter?

Věřím, že ano, ale z oficiálních médií se to nedozvíme. Většinu informací mám od místních.

Co si protestující myslí o tom, že Donald Trump vyhlásil Antifu za teroristickou organizaci?

Je to taktika, aby to vypadalo, že za rabováním stojí levice. Ve skutečnosti nevíme, kdo za tím stojí. Ale zdá se, že by to mohli být i provokatéři z řad white supermacists. Samozřejmě jsou to i někteří demonstranti, kteří jsou prostě naštvaní. Ale Antifa ve skutečnosti ani není organizací. Je to jen způsob, jak dostat do vězení kohokoliv, kde se vyjádří proti vládě. Prostě fašismus.

Trápí Afroameričany více policejní násilí nebo rasová nerovnost?

Je to jedno a to samé. Hodně se to překrývá, rasová nerovnost je zásadní součástí policejního násilí. Policie páchá násilí i na běloších, ale nikdy ne proto, že jsou bílí.