Mezi oblečením z nové jarní kolekce leží role toaletního papíru, ale také mouka či nudle. Oděvní dům Kuhn v Německu se nechal „přehlásit“ na drogerii a obchází tak nařízení zavřených obchodů během pandemie koronaviru.
Kde běžně visí kalhoty, trika či kostýmy, se nyní nacházejí minerální vody, balení těstovin či mouky a především mnoho toaletního papíru. Ten je vidět v rodinném obchodě Kuhnů téměř všude. Pro svou neobvyklou cestu mají zástupci třetí generace oděvníků z třiadvacetitisícového města ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko ležícího 35 kilometrů jihozápadně od Würzburgu vysvětlení.
„Přece není možné, aby supermarkety směly prodávat oblečení a sportovní potřeby a ostatní obchodníci trpěli během pandemie kvůli novým pravidlům a uzavíráním provozoven, která navíc nejsou zcela pochopitelná a odůvodněná,“ řekl pro německý list Welt Johannes Kuhn, obchodní ředitel rodinného podniku, který vznikl před 54 roky.
Na otázku, jak na myšlenku přebudování módního domu na drogerii přišli, Kuhn odpověděl: „Nebylo to úplně z naší hlavy. Stejnou ideu měl před námi i obchod v Emmendingenu u Freiburgu. Proto jsme se do toho také pustili. Za 54 let fungování našeho podnikání jsme se naučili přizpůsobovat se měnícím se podmínkám trhu. V posledním roce jsme se velmi hodně naučili a stále se ještě učíme.“
Kuhnovi nenabízejí jen toaletní papír, ale také dezinfekční prostředky, stojany s nimi pro okamžité použití jsou ostatně na každém kroku, ale také respirátory FFP2 či nudle a kávu, tedy sortiment, který německé úřady povolují prodávat.
„U zastupitelstva města jsme si podali žádost na změnu, nyní jsme drogerií a prodáváme smíšený sortiment. Šedesát procent tvoří ten drogistický, 40 procent móda. Vše jsme předělali během dvou dnů,“ popsal Kuhn a vysvětlil pojmenování „Klopapier-Flagshipstore“, do češtiny volně přeloženo jako vzorový obchod s toaletním papírem: „Přiznáme, že míříme na absurditu koronavirových pravidel v maloobchodě. Vždyť my jsme zavedli takový hygienický koncept, který tady nikdy před tím nebyl.“
Supermarkety versus maloobchod
Johannes Kuhn se například pozastavil nad tím, proč by mělo být pro zhoršení infekční situace méně nebezpečné stát fronty u pokladen v supermarketech, než si koupit oblek či kalhoty v obchodě s módou. „To nedává smysl. Navíc jsme všude v našem obchodě rozmístili dezinfekční rozprašovače, hlídáme odstupy, počítáme zákazníky, přestože to v drogeriích není nutné,“ doplnil Kuhn.
Modehaus Kuhn má nyní dva týdny otevřeno. A už není sám. V severní oblasti Bádenska-Württemberska se přidávají další obchodníci, kteří jdou podobnou cestou. „Vše, co děláme, je v pořádku. Jinak bychom byli pořád na policejní stanici. Nevadí nám, že náš nápad má tady v Bad Mergentheimu následovníky. Navíc nám píše mnoho dalších, kteří chtějí vědět, jak je to možné, jak jsme toho dosáhli,“ řekl Kuhn.
Odmítl kritiku lokálních médií, že bojují nespravedlivým a nerovným přístupem: „Zdá se, že lidé nechápou, co dlouhé měsíce uzavření znamenají pro podnik, jako je náš. Vždyť máme 80 zaměstnanců, většinu z nich jsme museli přehlásit na kurzarbeit, dostali jsme do takové finanční situace, že jsme na prahu insolvence.“
Zásadní však podle Kuhna je, že německá vláda, ani ta hlavní v Berlíně a ani ta lokální ve Stuttgartu, v hlavním městě Bádenska-Württemberska, nedělá nic pro to, aby obchodníkům pomohla. „Kdyby nám politici nabídli rozumnou představu o tom, jak tuto krizi lépe zvládnout, rádi bychom ji zavedli. Ale to prostě nefunguje,“ dodal Kuhn.