Lékařka radí: Kolik a jakých tekutin máme vypít, abychom se vyhnuli nadváze?

Paní doktorko, kolik lidí přibližně v Česku trpí obezitou?
Obezita patří mezi civilizační choroby a má charakter pandemie a nevyhnula se ani České republice. V současné době u nás trpí obezitou 30 procent mužů a 40 procent žen ve věku 34–⁠74 let. Bohužel nadváha i obezita má stále vzestupný trend – a to i v kategorii dětí a mladistvých.

Můžete upřesnit, jaký je přesně rozdíl mezi nadváhou a obezitou?
Nadváha je mezistupeň mezi normální hmotností a obezitou – takový „předskokan“ obezity a varování, že bychom se měli nad sebou zamyslet, dokud je čas.

Někdy může být těžké odlišit, kdy je naše váha ještě „normální“ a kdy už se jedná o nadváhu. Možná ženy toto více řeší, ale jak to vlastně poznat?
Jednak při pohledu do zrcadla a také podle toho, jak se cítíme v dané váze. Jinak lze ideální hmotnost spočítat na základě Brockova indexu. Nejčastěji se na zhodnocení stupně nadváhy a obezity používá BMI. Nadváha je 25–⁠29,9 a obezita nad 30 BMI. Je to však pouze hrubě orientační hodnota, neboť nepracuje s věkem, pohlavím ani konstitucí osoby.

Pokud se člověk s nadváhou snaží zhubnout, může to zvládnout bez pomoci?
Může, vánoční a dovolenková kila 5–6 kg dokáže zhubnou každý, když se odhodlá. Pokud však jde o 10 kg a více, už je to těžší.

U větší hmotnosti je lepší vyhledat pomoc odborníka a hubnout pod dohledem. Je důležité, aby úbytku váhy předcházela potřebná vyšetření.

Pokud člověk trpí obezitou, tam už se bez odborné pomoci neobejde?
Ano, u větší hmotnosti je lepší redukovat váhu pod lékařským dohledem. Je totiž důležité, aby úbytku váhy předcházelo interní vyšetření včetně odběru krve, vyšetření moči, EKG, změření obsahu tuku v těle, a pokud je to možné, tak i změření bazálního metabolismu metodou indirektní kalorimetrie. Poté by měl být stanoven léčebný plán a dietní plán. Mnohdy je potřeba upravit dávky užívaných léků. Málo obézních osob je zcela zdravých – většinou potřebují vyřešit i zdravotní komplikace plynoucí z obezity a hubnutí pod lékařským dohledem je pro ně potřeba.

K redukci váhy patří také pitný režim. A právě to bývá často kámen úrazu. Kolik bychom toho tedy měli denně vypít?
Můžeme si to spočítat tak, že denně bychom měli vypít 25–⁠30 ml/kg hmotnosti na den, v horku, při pocení a fyzické zátěži by to mělo být ještě více kvůli ztrátám při pocení. Při hubnutí se obvykle doporučuje 2,5–⁠3 litry/den, ale okolo dvou litrů je dostačujících. Vhodné jsou slabě a středně mineralizované vody, které slouží nejen jako zdroj tekutiny, ale i jako zdroj minerálů – hořčíku, vápníku a draslíku, což je obsaženo v přírodních minerálkách. Dále doporučujeme také neslazené minerálky ochucené přírodními esencemi a samozřejmě kohoutkovou vodu.

Jak je tomu u čaje a kávy? Tyto tekutiny se také počítají, nebo bychom je měli spíše nahradit něčím „zdravějším“?
Káva a silný černý a zelený čaj mají močopudný efekt. Místo kávy můžeme použít kávovinové směsi (např. Parakáva) a čaje z čajovníku indického lze nahradit ovocnými, bylinkovými nebo rooibos čaji. Anebo stačí zvýšit konzumaci vody.

Čím dál více dětí je obézních. Odborníci viní pandemii, rodiče, školy i stát

Životní styl

V Česku přibývá dětí s nadváhou a obezita se v tuzemsku stává velmi častým problémem. Podle odborníků za to nemůže jen pandemie koronaviru, ale také rodiče, školy či stát. Lékaři tvrdí, že pokud se děti nezačnou více hýbat, mohou se už v nízkém věku potýkat se zdravotními problémy, a to včetně těch psychických.

Jsou při sportu vhodné iontové nápoje, nebo raději čistá voda?
Iontové nápoje jsou vhodné v horku, při velké fyzické zátěži, při namáhavém sportu a při větším pocení. Za běžných podmínek je lepší pít slabě a středně mineralizované minerálky.

Máte nějakou radu pro rodiče malých dětí, které odmítají pít vodu? Lze ji nahradit například ředěnou ovocnou šťávou?
Naředěná ovocná šťáva není špatná, ale může u citlivých osob překyselovat žaludek, dráždit k častějšímu močení, zvyšovat krevní cukr a při větší konzumaci i podporovat vznik obezity. Tedy i ovocné šťávy je potřeba pít přiměřeně.

Kolik by toho děti měly za den vypít?
U dětí je potřeba vody větší. U kojenců do 5 kg je doporučený příjem tekutin 150 ml/kg, u dětí do 10 kg je to 100ml/kg a u větších dětí 60ml/kg.

Jaké jsou nejčastější „dietní“ chyby, kterých se většina lidí dopouští?
Obvykle jde spíše o chybné složení jídla, nikoliv o velké objemy. Za největší chybu považuji čtení ženských časopisů s doporučeními diet s množstvím müsli, cornflaků, ovoce, pečiva z alternativních produktů (mandlová mouka, rýžová mouka apod.). Dále ne každý „light“ produkt je opravdu vhodný a nápisy jako „o 20 procent méně tuku“ či „bez cukru“ nás jednak neuspokojují, jednak nutně neznamenají, že je daná potravina vhodná na redukci hmotnosti.

Vždy musí být v rovnováze příjem a výdej energie. Jedině tak je možné si váhu udržet.

Pro mnoho lidí je vůbec nejtěžší si váhu udržet. I když se jim podaří zhubnout, brzy se dostaví takzvaný jojo efekt. Co proti tomu dělat?
Vždy musí být v rovnováze příjem a výdej energie – pokud sníme více, než kolik zvládneme vydat, přebytečná energie se uloží do zásobní energie, do tuku. Je také důležité, aby jídlo bylo vhodně vyvážené, aby nedošlo k nedostatku důležitých živin, a proto je nutné dopočítat doporučené dávky potravy vhodné pro danou osobu dle doporučené denní dávky.

Jak moc významnou roli hraje při udržení váhy sport?
Sport může pomoci korigovat drobné dietní chyby a nevelké překročení přijatého množství energie, ale velké přesáhnutí diety tím nesrovnáme. To bychom se umlátili v tělocvičně. Jen pro představu – abychom spálili jeden kopeček zmrzliny, museli bychom 41 minut cvičit aerobic nebo běžet 20 minut rychlostí 10 km za hodinu.

Je obezita nebo nadváha dědičná?
Dědí se predispozice, tak jako u spousty jiných onemocnění, a samozřejmě přejímáme mnohdy nevhodné rodinné stravovací návyky. Ale vždy je to o jídelní kázni pacienta a každý může mít normální hmotnost, i když se někdo musí více snažit.

Jaké nemoci hrozí lidem s nadváhou a zejména pak obezitou?
Nadváha a obezita vedou k četným zdravotním komplikacím a jejich tíže přímo úměrně závisí na výši hmotnosti a predispozicích. Ke komplikacím nadváhy patří vysoký krevní tlak, zvýšené tuky v krvi, diabetes 2. typu, dna, ztukovatění jater – což se shrnuje pod označení „polymetabolický syndrom“. Dochází k přetížení pohybového aparátu a vzniku artrózy nosných kloubů, jsou častější nádorová onemocnění, jsou častější žlučníkové kameny, reflux a pálení žáhy a třeba také křečové žíly dolních končetin. U větší obezity je i snížená buněčná imunita, mohou se přidat kožní nemoci – například plísně a opruzeniny. S obezitou bývá někdy spojena i spánková apnoe a v krajním případě může dojít i Pickwikovu syndromu.

Co přesně tento syndrom znamená?
Pickwikův syndrom postihuje extrémně obézní lidi. Jde o hypoventilační syndrom, kdy se hromadí v těle oxid uhličitý v důsledku dechové nedostatečnosti. Následně dochází k nadměrné spavosti během dne, k poruchám paměti, promodrání kůže a sliznic, selhání srdce a plic.

Proč ženy po čtyřicítce mají obvykle větší problém udržet si váhu? Lze to nějak vysvětlit?
Vede k tomu několik faktorů – změna životního stylu – děti odrostou a nevyžadují takovou péči jako běhání do školy, školky, na kroužky atd. Většinou jsou lépe zabezpečené a mají více peněz na jídlo a pití, mohou do práce jezdit autem a ne MHD. Zároveň dochází k hormonálním změnám, jejichž vlivem se začne tuk ukládat do oblasti břicha a postava se mění. Avšak rychlost hubnutí je u daného jedince při stejných podmínkách stále stejná a s věkem se nijak významně nemění.