Neumýt si ruce, zemřel by. Objevil ebolu, dnes „africký Prymula“ bojuje s koronavirem
Pokud považujeme boj s pandemií za válku, Jean-Jacques Muyembe je velitelem armády na dvou frontách: v boji s koronavirem a s ebolou. Konžský epidemiolog v roce 1976 jako první odebral vzorek eboly, potlesk za tento objev však ještě v koloniálním duchu sklidili jeho belgičtí kolegové. Ebolu krotí tam, kde propuká, už přes čtyřicet let. Teď se o to samé snaží s koronavirem a jeho krajané jej považují za národního hrdinu.
Skromný a usměvavý 78letý epidemiolog se narodil v zemi, kde se v roce 1976 objevila krvácivá horečka ebola – v Demokratické republice Kongo. Přestože doktorát získal v Belgii, jejíž bylo Kongo-Kinshasa mezi lety 1908-60 kolonií, zůstal věrný své vlasti. V roce 1973 se vrátil do rodné země a celý život bojuje s epidemiemi v rovníkové Africe.
V Africe však nemohl vykonávat svou původní práci mikrobiologa, chybělo mu vybavení. Začal proto pracovat jako terénní epidemiolog a v roce 1976 byl poslán z Kinshasy na západ bývalé belgické kolonie, dnešního demokratického Konga. Čtyřiatřicetiletý lékař tam měl studovat dosud neznámou zákeřnou nemoc, která zasáhla vesničku Yambuku.
„Pracovali jsme tam s holýma rukama, bez ochranných obleků,“ vzpomíná Muyembe na začátky výzkumu krvácivé horečky. Odebíral jsem vzorky ze dvou mrtvých těl kovovou špachtlí. Kdybych si neumyl ruce, byl bych mrtvý.“ Krvácivá horečka ebola se totiž přenáší právě tělními tekutinami.
Nejvíce jej znepokojil vzorek krve jedné belgické sestřičky (v tehdejším Zairu žila řada Belgičanů). Přesvědčil ji, aby s ním z vesnice odletěla do Kinshasy a než zemřela, odebral jí vzorek. Ten zaslal do laboratoře v Antverpách, kvůli nedostatku vybavení v Kongu. Byl tak špatně zajištěn, že jedna ampulka s krví infikovanou smrtícím virem se cestou rozbila.
Věhlas mu vzalo koloniální ovzduší
Ze vzorku, který Muyembe získal, pak Belgičan Peter Piot poprvé izoloval virus eboly. Muyembemu nebyl jeho podíl na separaci viru řádně přiznán až do loňského roku. Do té doby zobrazoval Google na dotaz na objevitele eboly několik jmen bílých mužů ze západu, především Petera Piota. Velká část historie této krvácivé horečky se píše bez Muyembeho jména. „Ano…,“ odmlčel se lékař na chvíli, když na toto téma hovořil pro americké National Public Radio. Bylo zřetelné, že je to pro něj citlivé téma. „Není to správné,“ dodal po pauze.
Právě Piot, dnes ředitel prestižní Londýnské školy hygieny a tropické medicíny, je považován za hlavního objevitele eboly. Říká, že tehdy byli afričtí vědci zkrátka vyloučeni z komunity. Bílí výzkumníci s tehdejší koloniální mentalitou shrnuli poznatky do studií, jež se vydávaly v odborných periodikách, a vědecký svět jim přiznal veškeré zásluhy.
Doba se však změnila. Epidemiolog Muyembe již získal několik mezinárodních cen včetně jedné od Světové zdravotnické organizace za vynález první účinné léčby proti ebole. Rozhodl také, že veškeré vzorky nemocných ebolou zůstanou na území Konga. Kdokoli chce nemoc studovat, tak musí navštívit Muyembeho institut.
Čtěte také
Více než čtyřicet let je boj s nebezpečným virem náplní jeho života. „Byl jsem u každé epidemie. Celý život a celou kariéru jsem zasvětil boji s ebolou,“ říká virolog. Když se nemoc znovu objevila v roce 1995 v bezmála 400tisícovém městě Kikwit, postavil se jí právě Muyembe.
„V Kongu je velmi oblíbený, právě proto, že zastavil epidemii eboly ve městě Kikwit,“ říká pro CNN Prima NEWS pyšně Konžan Jean, který žije v hlavním městě Demokratické republiky Kongo Kinshase a živí se cestovním ruchem. „Nedávno zasahoval proti ebole také ve městě Beni na severovýchodě země,“ připomíná. Světová zdravotnická organizace zde prohlásila epidemii za zažehnanou nedávno, teprve 6. dubna. Hned 10. dubna ovšem bohužel oznámila nový případ nákazy.
Vyléčil 7 z 8 nakažených, vědci mu nevěřili
Muyembe přišel během epidemie v roce 1995 s metodou, která pomohla zachránit většinu nakažených chorobou, jejíž smrtnost se pohybuje mezi 50 – 90 procenty. „Mým vybavením byla krev přeživších, kterou jsem aplikoval osmi infikovaným. Sedm z nich se vyléčilo,“ vzpomíná Muyembe. „Je to největší úspěch mého života.“
Vědecký svět byl však k výsledku jeho práce velice skeptický a vytýkal mu, že nemá kontrolní skupinu, aby mohl výsledky své metody dokázat. Až v loňském roce byl tento způsob terapie uznán první efektivní metodou léčby eboly, která může zachránit až 70 procent nemocných. „Kdyby ale vědecká obec přijala tento nápad dříve, mohli jsme zachránit mnoho lidí, mnoho životů,“ řekl Muyembe s lítostí pro National Public Radio.
V současnosti je již více než 20 let v čele Národního institutu pro biomedicínský výzkum, který spadá pod tamější ministerstvo zdravotnictví. Není překvapením, že když se 10. března potvrdil v Demokratické republice Kongo první případ nákazy koronavirem SARS-CoV-2, prezident Félix Tsihisekedi povolal právě Muyembeho, kterého familiárně nazývá „důstojným synem vlasti“. Jmenoval jej národním koordinátorem boje proti pandemii nemoci COVID-19. Stal se tedy jakýmsi „africkým Prymulou“.
„Doktor Muyembe svou odbornost v oblasti epidemií již nemusí prokazovat, už v minulosti totiž odvedl skvělou práci. Mám z něj moc dobrý dojem, je to správný muž, zasvěcený virolog a skutečný vědec, člověk, který miluje výzkum,“ řekl CNN Prima NEWS o hlavní osobnosti konžského boje proti koronaviru další jeho krajan, mladý právník Christian.
„Muyembe nemá ve zvyku vystupovat během své práce příliš často v médiích,“ vysvětluje Christian. Konžané jej přesto mají za hrdinu. „Na pomoc si jej povolávají i další africké země, v nichž propuká epidemie eboly,“ potvrzuje jeho věhlas Jean.
Nejsme laboratoř světa, zlobí se Afričané
Některé Konžany Muyembe naštval tím, že chtěl svou zemi zapojit do testování nové vakcíny proti onemocnění COVID-19. „Byli jsme vybráni, abychom vedli testování. Vakcínu vyrobí v USA, v Číně nebo v Kanadě,“ řekl na tiskové konferenci. Na ústřední postavu boje proti koronaviru se snesla kritika s tím, že Afričané nejsou pokusní králíci na vakcíny ze západu.
Proti Muyembeho plánu testovat od června vakcínu na africké populaci se postavil i fotbalový útočník z Pobřeží slonoviny Didier Drogba, který hrál v Chelsea či v Olympique Marseille. „Je nemyslitelné, abychom to nadále respektovali. Afrika není laboratoř. Silně nesouhlasím s těmito závažnými, rasistickými a pohrdavými slovy,“ napsal fotbalista na svůj Twitter. „Pomozte nám zachránit životy Afričanů a zastavit šíření viru, který destabilizuje celý svět místo toho, abyste nás brali jako pokusná morčata. Je to absurdní.“
Il est inconcevable que nous continuons à accepter ceci. L Afrique n est pas un laboratoire.
— Didier Drogba (@didierdrogba) April 2, 2020
Je dénonce vivement ces propos graves, racistes et méprisants!
Profesor Muyembe na to konto promluvil k národu a ujistil Konžany, že neposlouží světu jako laboratorní myši, že vakcína se do země dostane až po testování ve Spojených státech. „Když jsem hovořil o vakcíně proti onemocnění COVID-19, nechtěl jsem říci, že začneme s vakcinací v Demokratické republice Kongo dříve, než se otestuje jinde. Testování vakcíny již začalo v jiných zemích, zejména v USA a v Číně,“ řekl lékař ve svém projevu 3. dubna.
„Krom toho bychom neměli zapomínat, že vakcíny proti spalničkám, tetanu a dalším nemocem, které dnes používáme, byly nejprve testovány v Belgii, ve Francii či ve Spojených státech, než se dostaly k nám do Afriky. Epidemie eboly v západní Africe a v Demokratické republice Kongo skončila díky experimentální vakcíně RVSV. Jsem také Konžan, a nikdy bych nedopustil, aby byli Konžané využiti jako pokusná morčata,“ ujistil své spoluobčany.
„Lidé si myslí, že je komplicem Evropanů. Mentalita Afričanů je taková, vidí to jako útok. Nechtějí zažívat neokolonizaci, takže je to pochopitelné. On je ale schopný virolog, asi ví, o čem mluví,“ vysvětlil CNN Prima NEWS Alexis Kimbembe, politik původem z Konga-Brazzaville žijící v Česku.
Konžané se bojí víc koronaviru než eboly
Konžský právník Christian tvrdí, že jeho krajany děsí koronavirus více než ebola. „Konžané mají větší strach z epidemie koronaviru než z eboly. „Ebola rychle zabíjí, ale přenáší se pomaleji. Koronavirus se dá rychle vyléčit, ale přenáší se snadno,“ popisuje. „Konžené se koronaviru bojí víc.“
Podle Muyembeho však část konžské populace nevěří, že koronavirus existuje, a to ztěžuje tamější situaci. „Tato nemoc existuje,“ ujišťoval proto lékař lidi v rozhovoru pro francouzskou televizi France 24: „A my musíme být solidární a chránit sebe, abychom chránili ostatní. Je třeba se vyhnout promiskuitě. Pokud se budou lidé chovat disciplinovaně a dbát nařízení, je šance, že se epidemie bude chovat jinak než v Evropě. Díky ebole jsme lépe nachystaní. Lidé jsou opravdu připravení a naše zkušenosti aplikujeme na COVID-19.“
Čtěte také
Během epidemií eboly nebyla v Kongu přijata žádná speciální opatření, nyní během pandemie koronaviru jsou restrikce podobné jako v Česku. „Prezident republiky vydal rozhodnutí, na základě nějž jsou zavřeny restaurace i zahrádky, lidé se nemohou na veřejnosti shlukovat v počtu vyšším než dvacet. Žádná představení, žádné kulturní vyžití. Kvůli ebole nic takového nebylo,“ popisuje právník Christian.
Největší úspěch je, že výzkum může probíhat v Kongu
Osmapadesátiletý Kimbembe, který sleduje dění v Kongu, však tvrdí, že karanténa ve střední Africe neprobíhá ideálně. „V Kongu je už měsíc karanténa, ale lidé to nerespektují. Nemají takové podmínky jako v Evropě. Ti, kteří nemají lednice, jsou zvyklí denně nakupovat na tržnici. Střední třída tam není moc velká,“ tvrdí.
Muyembeho si prý cení, sleduje ho od té doby, co vypukla ebola. „Riskoval tehdy vlastní život a angažuje se i v okolních zemích,“ říká. „Ale co se týče koronaviru, nevím, jestli má pravdu. Nejprve tvrdil, že to není pro Afričany nebezpečné, později to dementoval. V Africe je totiž malárie a jiné pandemie, lidé jsou zvyklí s nimi žít a myslí si, že koronavirus pro ně nic nebude,“ přibližuje Kimbembe situaci.
„Já si to ale nemyslím, nemocnice už nefungují tak dobře jako v devadesátých letech, vláda se o ně nestará a na malárii v nich umírá mnoho lidí,“ říká. „Pokud to dosáhne rozměrů jako v Itálii, bude to masakr.“
Dnes je Muyembe šťastný, že v Národním institutu pro biomedicínský výzkum má veškeré potřebné vybavení. „Dnes tady mám laboratorní myši, mám subkulturu. Je tady všechno,“ smál se epidemiolog v rozhovoru pro National Public Radio. Jeho největším úspěchem podle něj není, že objevil ebolu a lék na ni, ale to, že pokud jiný mladý africký vědec objeví zajímavý vzorek, který bude chtít studovat, bude tak moci učinit v Kongu.
Clara Zangová přišla do redakce CNN Prima NEWS na začátku dubna 2020.
