Oblíbené sluníčko, bakalářka či dobrodružná duše. Kdo je na Wimbledonu zářící Bouzková?

Před Wimbledonem by to chtělo sebrat hodně odvahy, abyste prohlásili, že z tradičně silné české ženské party v soutěži singlu nejdále dojde Marie Bouzková. Tenistka, která se zatím na grandslamech chovala dosti nenápadně. Těžko by se ale hledala hráčka z tenisové túry WTA, která by usměvavé „Marušce“ čtvrtfinále nepřála.

Bouzková disponuje mixem vlastností, které ji předurčují k tomu, aby byla světovou celebritou. Není stydlivá, naopak se i před publikem velmi ráda rozpovídá – angličtina jí nedělá vůbec žádný problém i proto, že je doma spíše na americké Floridě než v Česku. Pohledná, pokud zrovna neservíruje nebo nedobíhá úder soupeřky vždy usměvavá, zachovává si nadhled. Není tou hráčkou, jež by chováním na kurtu drásala protivnice. I jim je sympatická, protože maximálně ctí sportovního ducha. Do toho oslňuje originální hrou, která se těžko přirovnává k jiné tenisové personě.

K většímu věhlasu chyběl pražské rodačce výraznější úspěch. Na okruhu WTA stále čeká na premiérový titul, na grandslamech se před letošní výpravou do Wimbledonu dostala nejdál do druhého kola. Před několika týdny na Roland Garros tuto bilanci mohla vylepšit, jenže musela odstoupit kvůli pozitivnímu testu na covid.

Proto svět zpozorněl až teď. Velká část fanoušků objevuje 23letou Češku díky jejímu představení na nejslavnějším tenisovém turnaji. I pro tuzemské příznivce je velkým překvapením, že si místo ve čtvrtfinále Wimbledonu zajistila zrovna Bouzková a ne loňská finalistka Karolína Plíšková, dvojnásobná šampionka Petra Kvitová nebo Barbora Krejčíková, která byla ještě na konci února světovou dvojkou.

Hrát tenis pro radost

Ale těžko by se hledal někdo, kdo by životní úspěch ve všech ohledech sympatické profesionálce nepřál. I v osmifinále proti Caroline Garcíaové lidé na tribunách dvorce číslo dva náležitě ocenili srdce bojovnice, jež okouzlila zejména jedním magickým úderem. Když po setech 7:5 a 6:2 dokončila práci, neubránila se slzám dojetí.

„Vždycky jsem doufala, že se mi v kariéře něco podobného přihodí. Krása. Lidé byli neskuteční. Pomohli mi, dávali mi spoustu energie. Díky nim je tahle chvíle ještě výjimečnější. Připadalo mi, že hraju doma. Uvědomila jsem si, že jsem právě tam, kde chci zrovna být. Je to nejlepší pocit na světě,“ vykládala později se svým typickým sluníčkovým úsměvem.

V All England Clubu udivuje zejména tím, že prakticky nedělá chyby. Proti Garcíaové jen čtyři nevynucené. Připomíná zeď, která s otravnou vytrvalostí vrací míček tam, odkud přišel. Neznervózňuje ji, že se ocitla v zatím nepoznané pozici. „Na kurtu potřebujete udržovat plnou koncentraci. Nebrat si příliš výjimečnost okamžiku. Tenis hraju pro radost,“ popisovala.

Že hraje zejména pro radost a nekoluje jí v žilách žádná zlá krev, dobře ví i její sokyně. Už v roce 2020 obdržela cenu Karen Krantzckeové za fair play, o které svými hlasy rozhodují právě soupeřky.

Výtečné renomé jí zajišťuje také to, že i přes náročný tenisový program úspěšně zakončila dálkové bakalářské studium se zaměřením na sportovní marketing a management na Indiana University East. Případně fakt, že kromě angličtiny a češtiny zvládá i španělštinu a němčinu. Vedle toho může sbírat plusové body rovněž za lásku k tanci – před časem přiznala, že navštěvovala lekce swingu, waltzu, rumby a tanga. Nebo díky dobrodružné povaze. Zatímco ostatní hráčky míří po sezoně do oblíbených dovolenkových destinací, Bouzkové není cizí, aby se sama vypravila na Aljašku.

Momentálně zažívá jiný typ dobrodružství, velmi příjemný. O pokračování – nebo nepokračování – nečekané wimbledonské jízdy rozhodne úterní duel na centrkurtu s Tunisankou Ons Džabúrovou.

Jeden škraloup však může na londýnském grandslamu Bouzková nalézt. Letos se na něm kvůli neúčasti ruských a běloruských tenistů neudělují žádné body. Kdyby byla situace standardní, Češka by byla katapultována ze současného 66. místa vzhůru. Ještě nad kariérní maximum, kterým bylo 42. místo.

Tagy: