Oblíbenou destinaci Čechů zavalily hromady odpadků. „Perla Jadranu“ čelí ekologické krizi
Jaderské moře vyplavilo během bouře na břeh Dubrovníku tuny odpadu. Podle chorvatských úředníků smetí pochází z Albánie. Město přezdívané „Perla Jadranu“, kam jezdí miliony turistů, čelí ekologické krizi, nejde totiž o první podobný případ, informuje web The New York Times.
Silné proudy Jaderského moře během nedávné bouře podle chorvatských úředníků vyplavily na dubrovnický břeh obrovské množství odpadu, který má pocházet převážně z Albánie. Podle představitelů města je smetí na pláži Banje i v historickém centru, píše web New York Times. „Na základě nalezených materiálů se zdá, že drtivá většina odpadu pochází z Albánie,“ uvedla ve středu Marija Pajić Bačić, městská radní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Německo hledá úložiště jaderného odpadu. Uvažuje o hranici s Českem.
Starosta Dubrovníku Mato Franković uvedl, že do úklidových prací se zapojily všechny městské služby, včetně zaměstnanců přístavu. Čisticí týmy začaly pracovat už ve středu brzy ráno, řekl Denis Raos, vedoucí týmu v historickém centru města, místní veřejnoprávní televizi HRT.
Recyklační firmy a úklidové čety mají s podobnými akcemi bohaté zkušenosti, protože Jaderské moře vyplavuje tuny odpadu již léta. Je totiž uzavřené, s výjimkou úzkého vstupu na „patě italské boty“, takže díky jeho předvídatelným proudům je snadné určit, kam odpad bude mířit. „Dubrovník má v zimních měsících problém s odpadem již desítky let,“ řekl ve středu místní průvodce Ivan Vuković. Dodal, že se nejedná jen o odpadky, viděl údajně i mrtvá zvířata, která byla vyplavena na jižní pobřeží nedalekého ostrova Mljet.
Plastový odpad je v Dubrovníku, městě se 42 000 obyvateli, které v roce 2020 podepsalo závazek ke snížení množství plastového odpadu, obzvláště citlivým tématem. Ačkoli je město samo o sobě malé, ročně přijme 4,5 milionu turistů, kteří vyprodukují obrovské množství odpadu. Každý rok se tak do moří a oceánů dostávají miliony tun plastů. Celkově se odhaduje, že je recyklováno méně než deset procent globálního plastového odpadu, zbytek je svážen na skládky nebo spalován. Podle vědců se plasty staly hlavní hrozbou pro život v mořích.
Starosta Frankovic uvedl, že chorvatské ministerstvo zahraničních věcí již dlouho vede jednání s Albánií, protože „je jasné, odkud odpad pochází“. Řekl, že ministerstvo nabídlo Albánii finanční pomoc, aby jí pomohlo s nakládáním s odpady. „Vidíme pouze odpadky, které se dostanou na povrch, ale znepokojivé množství se potopí a zůstane na mořském dně,“ podotkl. Guvernér okresu Dubrovnik-Neretva Blaž Pezo řekl webu HRT, že problém vyřeší pouze přeshraniční spolupráce. Jedním z řešení, které navrhl, bylo satelitní monitorování.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nebezpečné mikroplasty jsou všude kolem nás. Do těla se nám dostávají i kvůli časté chybě
vaclav.cerny@iprima.cz
