Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které opět propukly v noci na úterý, si dosud vyžádaly nejméně 49 životů z řad arménských vojáků. Zdroj: Profimedia.cz
Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které opět propukly v noci na úterý, si dosud vyžádaly nejméně 49 životů z řad arménských vojáků. Oznámil to podle agentury Interfax arménský premiér Nikol Pašinjan. Situace se sice poněkud uklidnila, ale Ázerbájdžánci pokračují v útocích, řekl premiér po dřívějších zprávách o klidu zbraní.
Ozbrojené síly Ázerbájdžánu zahájily o půlnoci místního času ofenzivu v šesti nebo sedmi směrech, řekl Pašinjan v projevu v parlamentu. „Nyní ázerbájdžánská strana pokračuje v útocích už jenom v jednom nebo dvou směrech,“ uvedl premiér a dodal, že obvinění z provokací ze strany Baku jsou falešná.
Rusko zoufale shání výbavu pro válku. Stahuje techniku ze Sýrie, zbraně hledá u spojenců
Že úspěch Ukrajiny ve válce ve velké míře ovlivňují zbraně ze Západu, není žádným tajemstvím. Jenže i Rusko už vyprazdňuje sklady moderní techniky, a musí se proto poohlížet po pomoci v zahraničí. Moskva proto například stahuje techniku ze Sýrie, vojáky z Náhorního Karabachu a zbraně kupuje od Íránu nebo Severní Koreje.
„Momentálně arménské ministerstvo obrany hovoří o 49 mrtvých vojácích. Nejde však o finální počet, informace je třeba upřesnit,“ řekl také Pašinjan poslancům.
Pašinjan podle agentury DPA dále uvedl, že o situaci telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předsedou Rady Evropské unie Charlesem Michelem. Jerevan současně požádal o pomoc spojence z vojenského paktu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).
Mezi oběma kavkazskými zeměmi se po období klidu v noci na dnešek opět rozhořely boje a obě strany se navzájem viní ze zodpovědnosti za obnovení konfliktu. Útok podle arménské strany začal krátce po půlnoci místního času. Ázerbájdžán nejprve uvedl, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“ Arménie, která si vyžádala oběti. Následně popřel, že by ázerbájdžánská vojska vpadla na území Arménie.
Ázerbájdžánské média dříve uvedla, že od 7:00 SELČ se strany dohodly na klidu zbraní, který podle nich Arménie okamžitě porušila. Arménská média napsala, že se situace uklidnila.
Útoky se v úterý podle informací na sociálních sítích odehrály také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou Náhorního Karabachu. Střety mezi ázerbájdžánskými a arménskými silami se v minulých měsících odehrávaly pravidelně.
Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo v souvislosti s obnovením bojů „krajní znepokojení“ a obě znepřátelené strany vyzvalo k dodržování dohodnutého klidu zbraní. V oblasti Náhorního Karabachu působí na základě dohody o příměří z listopadu 2020 ruští vojáci, Moskva je rovněž považovaná za hlavního ochránce Arménie.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v úterý uvedl, že se svým ázerbájdžánským protějškem jednal o „arménských provokacích“ na hranici s Ázerbájdžánem. Arménie by se podle něj měla soustředit na mírová jednání. Turecko stojí v konfliktu pevně na straně etnicky a jazykově spřízněného Ázerbájdžánu.
