Rusko zoufale shání výbavu pro válku. Stahuje techniku ze Sýrie, zbraně hledá u spojenců
Výběr redakce
Že úspěch Ukrajiny ve válce ve velké míře ovlivňují zbraně ze Západu, není žádným tajemstvím. Jenže i Rusko už vyprazdňuje sklady moderní techniky, a musí se proto poohlížet po pomoci v zahraničí. Moskva proto například stahuje techniku ze Sýrie, vojáky z Náhorního Karabachu a zbraně kupuje od Íránu nebo Severní Koreje.
Ukrajinská armáda je v současnosti v protiofenzívě, a to hned na dvou frontách. Pozemní postup vojskům Kyjeva umožnila předchozí destrukce ruských pozemních cílů, které měly často na starost raketové systémy ze Západu.
Rusko podobně mocné spojence nemá. Dlouhou dobu si vystačilo samo – a nutno podotknout, že zásoby techniky a munice má stále obrovské. Jenže často nejde o armádní vozidla, která by zrovna sjela z továrního pásu. Moskva totiž musela kvůli úbytku moderní techniky nasadit do války například i padesát let staré tanky.
Inkognito ze Sýrie
Z chování Ruska v posledních týdnech vyplývá, že Kreml zoufale shání vojenské prostředky, aby mohl dále vést válku. A poohlíží se v zahraničí. Podstatnou roli může sehrát například Sýrie, kde má Rusko stále vojáky a techniku, která se zapojila do tamní občanské války.
Čtěte také
Americká vláda podle listu Japan Times upozornila, že Rusko v srpnu zorganizovalo údajně velmi pikantní operaci – na palubě obchodní lodi dopravilo ze Sýrie vojenskou techniku do přístavu na Krymu. Přes turecké průlivy, zdá se, plavidlo (či plavidla) proplulo bez problému. Přístup Ankary k válce na Ukrajině zůstává schizofrenní, na jedné straně Kyjev masivně dotuje drony, na straně druhé udržuje úzké spojenectví s Ruskem.
Írán a KLDR
Další zemí, na kterou se Rusko obrací se svými nadějemi, je Írán. Moskva měla od blízkovýchodní velmoci, která je v současnosti podezírána z vývoje jaderné bomby, odkoupit drony. Podle americké CIA to ilustruje tenčící se ruské zásoby techniky.
Překvapivým zdrojem pomoci se pro Kreml také nejspíš stane Severní Korea. Nejdříve se mluvilo o tom, že by do války mohli samotní Severokorejci zasáhnout. Teď je ale spíše na stole myšlenka, že by KLDR poskytla Moskvě zbraňové systémy. Severní Korea patří na půdě OSN mezi věrné spojence Ruska, země dokonce uznala nezávislost proruských separatistických republik na Donbasu.
Moskva ale zoufale poptává nejen techniku, chybí jí i vojáci. Vladimir Putin zřejmě z nějakého důvodu nechce vyhlásit brannou povinnost. V Rusku proto paralelně běží hned několik náborových programů. Ani tak ale není branců dostatek.
Kreml proto údajně povolává své jednotky ze světa. Již dříve měly posilnit ruské linie na Ukrajině jednotky stažené z Jižní Osetie, později se k nim měly přidat i jednotky, které Putin povolal z Náhorního Karabachu. Kde to mimochodem mezi Armény a Ázerbájdžánci znovu skřípe, a svět se proto obává dalšího konfliktu.
Čtěte také
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
