Lidé na uhlí čekají i několik měsíců. Stát uvažuje o obnovení těžby v uzavřených dolech

Uhlí je třikrát dražší než loni, navíc lidé musí čekat měsíce v pořadnících

Uhlí je třikrát dražší než loni

To, že se řada domácností kvůli drahým energiím vrací k topení v kamnech a kotlích, už je potvrzený fakt. Jenže konkrétně černé uhlí je třikrát dražší než loni a musí se na něj čekat v pořadníku. Stejně tak na brikety nebo hnědé uhlí. Stát proto začal zvažovat, jestli neobnoví těžbu v už zavřených dolech na Karvinsku.

„Třicet metráků a stálo nás to 27 tisíc, hrůza,“ uvedla pro CNN Prima NEWS důchodkyně Soňa Gunarová z Ostravy s tím, že na zásilku briket, kterými topí, čekala tři měsíce. Pokud navíc zasáhnou velké mrazy, zásoba jí na celou zimu stačit nebude. Její soused Gejza Haško žádné uhlí nemá. „Letos chtějí 15 stovek, takže mám jenom dřevo, co jsem sehnal,“ popsal důchodce.

V uhelných skladech v Ostravě přitom černé uhlí je, chlapi se nezastaví. „Tady značíme palety, jedna čárka jedna paleta a běžně děláme osm palet denně. Teď je hodně velká poptávka, tak jich děláme 12,“ popsal situaci zaměstnanec uhelných skladů Jan Maria Pavel Maršálek.

Schizofrenní Evropa? Pravou rukou plácá po zádech Ukrajinu, levou plní kapsy Putinovi

Evropské státy už řadu měsíců kritizují Rusko za válku na Ukrajině. Finančně i vojenským materiálem sice podporují Kyjev, na druhou stranu však nadále posílají velké peněžní částky také do Moskvy. Musí totiž platit za ruské suroviny. Helsinské Centrum pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA) nedávno přišlo s konkrétními čísly a informacemi, kolik Rusové od zahájení invaze vydělali na prodeji svých surovin evropským státům. Ty podle organizace de facto bez přestání financují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jeho tažení na Ukrajině.

Ale uhlí putuje z velké dálky, což se samozřejmě promítá do ceny a zákazníci se nestačí divit. „Většinou je překladiště v Polsku, takže je to Kazachstán, jižní Afrika, Austrálie, Kolumbie. Akorát nadávají, většinou na vládu, na nás taky, jestli jsme se zbláznili a podobně,“ doplnil šéf uhelných skladů Karel Holuša.

Do klasických kotlů je nejvhodnější typ uhlí ořech nebo kostka, jeho cena se pohybuje od 1 700 do 1 900 korun za metrák. Loni bylo tohle uhlí 3krát levnější. Přitom v dole Darkov na Karvinsku, kde byla těžba ukončena, stále v podzemí zůstaly tisíce tun uhlí. Stát proto zvažuje, že doly znovu otevře. Čeká na výsledky studie, jestli se to vůbec vyplatí.

„Na dole ČSA a Darkov byla ukončena těžba loni v únoru a od té doby tam probíhá likvidační režim, což je vlastně takový režim, který připraví důl na konečnou fázi, a to je zasypání dolu a likvidace jak podzemních, tak nadzemních částí dolu,“ vysvětlila mluvčí státního podniku DIAMO Jana Dronská.

„To byla zásadní chyba, rozhodnutí zavřít ty doly v roce 2018 v době, kdy byl přes OKD připraven velký plán na těžbu při tehdejších cenách uhlí. To vycházelo, že do roku 2030–33 by se mohlo těžit. To by byly šílené zisky,“ doplnil místostarosta Stonavy Ondřej Feber (ANO). Podle něj stát situaci podcenil a teď by znovuotevření dolů stálo miliardy. A tak mu zůstává už jen poslední činný černouhelný důl ČSM.

Tagy:
Ostrava uhlí těžba OKD Lázně Darkov České aerolinie okres Karviná Ondřej Feber