Do prázdných učeben by se 26. dubna měli podle rektorů vrátit především studenti posledních ročníků. Zdroj: Profimedia.cz
Rektoři vysokých škol požadují aspoň částečné obnovení praktické a kontaktní výuky, aby zejména studenti posledních ročníků vysokých škol mohli dokončit studium ve standardní době a kvalitě. Chtějí, aby výuka začala nejpozději od 26. dubna. Novinářům to ve čtvrtek po zasedání v Pardubicích řekl předseda konference rektorů Petr Sklenička.
„Na vysokoškolských pracovištích, na nichž v omezeném režimu probíhá výuka, jsou zaměstnanci i studenti již dlouhodobě testováni a situace je z epidemického hlediska zcela pod kontrolou. Strašně rádi bychom dělali svou práci,“ řekl Sklenička.
Vysoké školy by rády učily kvalitně. Studenti většinou do škol nesmí, situace trvá více než rok. Školy jsou schopné zorganizovat testování i očkování, ale stát jim to musí umožnit, řekl místopředseda konfederace a rektor Vysokého učení technického v Brně Petr Štěpánek.
„Jsou poškozeny dva studijní ročníky, tím vznikají poměrně významné škody do budoucna z hlediska ekonomie a ekonomičnosti České republiky,“ dodal Štěpánek.
Konfederace žádá vládu, aby co nejdřív zajistila brzký návrat studentů na prezenční výuku. Stanovit má také jasná pravidla pro případné testování studentů. „Je nepřijatelné, aby náklady spojené s testováním byly přenášeny na vysoké školy,“ řekl Sklenička.
Vysokoškolští učitelé by také měli být očkováni přednostně
Stát by také měl podle rektorů vysokoškolské pedagogy zařadit do prioritních skupin na očkování. Žádný termín nemají. „Očkování musí být svěřené způsobilému personálu, to znamená zdravotnickému. Jsme schopni vytvořit seznamy, pomoci s logistikou, ale nemůžeme nahradit lékaře,“ řekl místopředseda konference a rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek.
Vysokým školám vypadly kvůli pandemii koronaviru obvyklé příjmy, například z aplikovaného výzkumu, poplatků cizojazyčných studijních programů, vybavení technikou, aby mohly dělat on-line výuku. Nemají příjmy z provozu menz a kolejí. Sklenička škody za loňský rok vyčíslil na 1,25 miliardy korun. „Doufáme, že ke kompenzacích dojde. Může to jinak jít na úkor vzdělávání a výzkumu,“ dodal Sklenička, rektor České zemědělské univerzity v Praze.
