Nejlépe funguje očkování zároveň s proděláním covidu. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Už dlouhé měsíce se vede debata o tom, zda uznávat za důkaz o bezinfekčnosti i určité množství covidových protilátek. Z českých dat vyplývá, že lidé, kteří nemoc v minulosti prodělali, končí po druhé nákaze pouze výjimečně v nemocnici a takřka vůbec na jednotkách intenzivní péče. Jako téměř stoprocentní ochrana se však jeví kombinace očkování i prodělání nemoci.
Někteří zahraničních vědci uvádějí, že je očkování o něco efektivnější cestou než prodělání nemoci. Zajímavé výsledky přinesla například studie americké zdravotnické autority CDC (Centers for Disease Control and Prevention), jež testovala více než 7 000 lidí, kteří byli hospitalizováni s covidem. Vyplývá z ní, že ti, již nebyli očkováni a v nedávné době prodělali nemoc, měli pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít znovu nemoc COVID-19, než ti, kteří byli nedávno plně očkováni a nemoc neprodělali.
Nejlepší je očkování plus prodělání nemoci
Česká čísla jsou zatím trochu jiná. Konkrétní data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o nakažených a hospitalizovaných zveřejňuje pirátský expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Z pondělních 9 487 potvrzených případů byla drtivá většina (6 265) bez očkování a rovněž bez protilátek po prodělané nemoci. Pozitivní test v pondělí mělo ale také takřka tři tisíce očkovaných (2 988), kteří v minulosti neprošli nákazou.
Nová data z Česka mluví jasně: Kdo končí s covidem v nemocnici a kdo se nemusí bát?
Nemocnice se každým dnem stále více plní lidmi s nemocí COVID-19. Data, která ÚZIS poskytuje poslancům a senátorům, navíc dokládají, že se jedná převážně o neočkované lidi nebo o osoby, které neprodělaly nemoc. Z čísel je také patrné, že největší ochranu proti covidové nákaze mají lidé, kteří jsou očkovaní a zároveň si nemocí prošli.
Mezi nakaženými bylo pouze 174 osob bez očkování, ale s prodělanou nemocí v minulosti. Jako nejefektivnější ochrana se jeví kombinace nemoci a očkování. V pondělí mělo pozitivní PCR test jen 60 lidí s takto vytvořenou imunitou.
Tento závěr potvrzují také statistiky z českých nemocnic. Hospitalizovaných je 1 740 neočkovaných osob bez prodělání nemoci, z nichž 305 leží na jednotce intenzivní péče (JIP). Dále 1 339 očkovaných bez prodělání nemoci, z nich vyžaduje intenzivní péči pouze 131 osob.
„Lidé, kteří prodělali covid, se v nemocnici skoro neobjevují. Opravdu jen minimálně,“ prohlásil Dostál v nedělním vysílání CNN Prima NEWS. V nemocnicích dnes leží podle ÚZIS 20 neočkovaných osob (dva na JIP), které nemoc prodělaly, a 15 očkovaných, kteří si v minulosti nákazou prošli (jeden na JIP).
Hospitalizace. Celkem 3114 (35 reinfekcí),na JIP 439, z toho:
— Ondřej Dostál (@dostalondrej) November 9, 2021
👉1740 neočko, neprodělali (305 na JIP)
👉1339 očko, neprodělali (131 na JIP)
👉20 neočko, prodělali (2 na JIP)
👉15 očko prodělal (1 na JIP)
Proč najednou "více" reinfekcí? Tipuji změnu stat.metody, ne skokový nárůst.
Dle statistiky ÚZIS jsou mezi nakaženými v drtivé většině lidé, kteří se nenechali naočkovat a ještě covid neměli. „Říkají to švédské i izraelské studie, které naopak hovoří o vyvinujícím efektu vakcinace,“ doplnil Dostál.
Imunita se postupně snižuje po očkování i prodělání nemoci
Biochemik Jak Trnka však upozorňuje, že je problém ještě složitější. Imunita postupně klesá jak u očkovaných osob, tak u těch, kteří nemoc prodělali. „Co se týče imunity (nejen) proti covidu, je dobré nebrat ji jako binární (imunní vs. neimunní), nýbrž jako škálu. Čím výše na této škále jste, tím mírnější bude případná infekce. Po infekci či očkování dosáhnou mnozí (ale ne všichni) vysokých hodnot, ale pak ochrana klesá,“ napsal na Twitter.
Dánsko žije bez omezení. Jak se potýká s covidem v porovnání s Českem?
Dánové už několik měsíců žijí tak, jako by žádný covid neexistoval. A ukazuje se, že jim to zatím žádné problémy nepřináší. Ve srovnání s Českou republikou si Dánsko stojí výrazně lépe ve všech aspektech vývoje epidemie. Přestože také ve skandinávské zemi nových případů přibývá, počty hospitalizovaných či pacientů vyžadujících intenzivní péči jsou se situací v České republice nesrovnatelné. Důvodem je především masivní proočkovanost dánského obyvatelstva.
Obecně lze podle Trnky říct, že imunita starších lidí je slabší. „Bohužel zatím neumíme přesně změřit, kde na této škále konkrétní člověk je, proto používáme čas od onemocnění/očkování jako hrubý ukazatel. Imunitní systém starších lidí je obecně slabší a jsou níže na imunitní škále. Přeočkování nás posune opět výše, a může tedy zabránit nepříjemné/závažné infekci u starších lidí a mírné či asymptomatické infekci, a tedy i riziku dalšího přenosu u mladších. Za jak dlouhou dobu je nutné/vhodné se (pře)očkovat, je zatím jen odhad motivovaný záchranou životů,“ sdělil biochemik.
„Čím delší doba uplyne od původního očkování či onemocnění, tím níže na imunitní škále člověk je a tím víc prostoru a času v něm virus dostane. Argument, že je potřeba tyto lhůty prodloužit, je tedy argumentem pro vyšší riziko individuální i společenské,“ doplnil Trnka.
