Mohlo by se zdát, že válka v Evropě může skončit jen dvěma způsoby – buď zvítězí Ukrajina, nebo Rusko. Jenže na stole jsou ještě další tři méně pravděpodobné scénáře, které by okolní svět ovlivnily možná více než pouhá porážka jedné ze stran. Ve hře je krátkodobé příměří, přímý zásah NATO nebo nekončící konflikt.
Vypadá to tak prostě. Válku buď vyhraje Rusko, nebo Ukrajina. Anebo se strany dohodnou na podmínkách míru, který bude vyhovovat všem. Jenže vedle tří zjevných scénářů dalšího vývoje války existují ještě další tři varianty průběhu bojů, které by mohly pořádně zamávat s geopolitickou situací.
Válka na Ukrajině vkročila do druhého roku a odborníci po celém světě se zamýšlejí nad tím, jak a kdy může skončit. Prognózy dalšího vývoje zveřejnila také katarská Al-Džazíra nebo americký list Insider. K jakým nejzajímavějším úvahám analytici došli?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: NY Times – Evropa si lebedila v míru, válka ukázala její moc. Bez USA to ale stále nejde
Lákavé příměří
Jedním z možných scénářů může být nastolení příměří. Ukrajinci se mohou s Rusy dohodnout, že přestanou válčit a pokusí se nalézt diplomatické řešení konfliktu. List Insider ale upozornil, že takové příměří by mohlo být jen vypočítavým způsobem, jak zmást a oklamat protivníka.
Seth Jones, ředitel Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), připomněl, že falešné tříleté příměří oddělovalo i první a druhou čečenskou válku mezi Čečnou a Ruskem. Stejně tak nyní by mohla Moskva usilovat o krátkodobé příměří a pod rouškou zklidnění situace se snažit o zformování další vojenské síly.
„V tomto scénáři by Rusko vsadilo na to, že USA a další země Západu ztratí během příměří zájem o podporu Ukrajiny,“ napsal Insider.
Válka bez konce
Druhým nečekaným scénářem vývoje může být, že válka v podstatě nikdy neskončí. Alespoň ne v dohledné době. Ostatně ani válka mezi Severní a Jižní Koreou nebyla nikdy formálně ukončena a na na Ukrajině by se podle expertů mohlo stát něco podobného.
Válka by zkrátka v různé intenzitě pokračovala po dlouhé roky a Evropa by Rusko natrvalo odstřihla od svého politického a ekonomického pásma.
„Boje budou trval dlouho. Putinova pozice je stále silná, a to navzdory tomu, že nedosáhl úspěchů, které vytyčil na začátku invaze,“ sdělila pro Al-Džazíru Gul‘naz Čuppalovna Šarafutdinová, profesorka ruské politiky na King’s College v Londýně.
Podle listu Insider by se taková táhlá válka nesla ve znamení partyzánských akcí, neustálého přetlačování na frontě a ruského bombardování Ukrajiny.
Intervence NATO a jaderná válka
Válka na Ukrajině také poprvé od studené války přivlekla riziho jaderného střetu a tato hrozba je podle odborníků nadále hmatatelná. Pokud by Rusko sáhlo k nukleárním zbraním, dost možná by to vyvolalo odvetu ze strany NATO. Což by znamenalo přímé zapojení Západu do války na Ukrajině.
„Pokud by NATO vstoupilo do války s Ruskem, způsobilo by to obrovský konflikt, do kterého by se mohly zapojit i další země včetně Číny. Což je určitě scénář, kterému se chceme vyhnout,“ sdělil Jones pro Insider.
List ale upozornil, že politici na Západě se neshodnou, do jaké míry Rusko s jadernými zbraněmi blafuje. Není také jasné, jak ochotně by NATO v případě nukleární agrese přešlo do protiofenzivy.
