Vlivem války na Ukrajině se Evropa už navždy změnila. K tomuto závěru dospěla rozsáhlá analýza amerického listu The New York Times, podle které státy Evropské unie dokázaly aktivizovat svůj potenciál a v rozhodné chvíli pomohly Ukrajině udržet se na nohou. Médium ale rovněž tvrdí, že konflikt ukázal, že Evropa stále potřebuje, aby jí Spojené státy kryly záda.
„Evropská unie stavěla po dekády na hlavní myšlence rozšiřování míru po celém kontinentu. A to s vědomím, že hospodářské výměny, obchod a vzájemná závislost jsou nejlepší garancí, která zabrání válce. Tento přístup byl v poválečné Evropě hluboce zakořeněný. A to i ve chvíli, kdy šlo o jednání se stále nepřátelštější Moskvou,“ napsal ve své analýze o renesanci Evropy deník The New York Times.
Podle listu si Evropa dlouho nepřipouštěla, že může opravdu dojít k válce na Ukrajině. Když se ale ozvaly první výstřely, myšlení evropských státníků se prý jako mávnutím proutku okamžitě změnilo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tvrdé boje na Donbase. Ukrajinci za jeden den zlikvidovali stovky Rusů a odrazili 80 útoků
Obrat o 180 stupňů
„Mnoho z nás začínalo brát mír jako samozřejmost. Teď jsou ale masky dole. A před námi jen chladná tvář války,“ prohlásil finský prezident Sauli Niinisto po ruské invazi.
Krátce po začátku konfliktu si Evropa podle listu NY Times uvědomila, co je v sázce. A oprášila způsob diplomacie, který ležel hluboko v minulém století. Politické holubice najednou vystřídali jestřábi.
„Válka na Ukrajině proměnila Evropu více než jakákoli jiná událost od konce studené války. Mírová mentalita, která byla nejvíce hmatatelná v Německu, najednou ustoupila sílícímu vědomí, že k dosažení bezpečnostních a strategických cílů je zapotřebí vojenská síla,“ napsal New York Times.
„Kontinent, který jel na autopilota a kolébal se v amnézii, se najednou vzepjal k neuvěřitelnému úsilí ve snaze zachránit Ukrajinu,“ dodal list.
Ve stejném smyslu se v minulosti vyjádřili i někteří evropští politici. „Evropa si vzala na třicet let volno od obrany,“ prohlásil například Janne Kuusela s finského ministerstva obrany.
Bez USA to nejde?
Válka na Ukrajině ale podle New York Times ukázala ještě něco. Něco, co už se Evropanům bude poslouchat hůře. Že přes všechnu snahu kontinent nemá dostatečnou politickou ani vojenskou sílu na to, aby dokázal prosazovat své klíčové zájmy bez pomoci Spojených států.
Už za studené války začaly USA budovat obraz takzvaného „světového policisty“. Zkrátka supervelmoci, která bude chránit demokratické hodnoty po celém světě, ale zároveň přitom hodlá prosazovat vlastní zájmy. Za poslední dekády se objevily řady odpůrců takové role Spojených států, kritika se soustředila například na válku ve Vietnamu nebo na pozdější invaze do Iráku či Afghánistánu.
V posledních letech se ostatně zdálo, že možná i USA začínají samy od tohoto přístupu ustupovat, což se zrcadlilo například v éře Donalda Trumpa a následného stažení vojsk z Afghánistánu.
Válka na Ukrajině ale tento koncept opět vzkřísila v plné síle. Je velmi pravděpodobné, že Kyjev by nedokázal odolávat Rusku bez nekončícího přívalu americké pomoci. USA mezitím začaly usilovněji prosazovat své zájmy také směrem k Číně.
„I když Evropa překonala veškerá očekávání, je tato realita určitým vystřízlivěním. Ukazuje to, že kontinent musí udělat ještě mnoho práce, než se stane uznávaným vojenským hráčem,“ uzavřel analýzu americký list.
