Šéf odborů Středula o stávkové pohotovosti
Odborové svazy veřejného sektoru zvažují vyhlášení stávkové pohotovosti. Vadí jim, že se s vládou stále ještě nepodařilo uzavřít dohodu o zvýšení platů pro letošní a příští rok. Zatímco odbory požadují od září nejméně 10 procent pro všechny, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve řekl, že kabinetu předloží návrh na růst v rozmezí sedm až 10 procent pro část veřejné sféry a státní zaměstnance. Ostatní by pak mohli dostat přidáno od ledna.
„Ve středu 24. července 2024 proběhne jednání odborových svazů veřejných služeb a správy sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) o možnosti vyhlášení stávkové pohotovosti z důvodu nedojednání výše růstu platů pro rok 2024 a 2025,“ uvedla Olga Słowik z ČMKOS.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Žena objevila při nákupu vzácnou desetikorunu za statisíce korun. Máte ji v peněžence i vy?
Své rozhodnutí oznámí odboráři později na tiskové konferenci. „Nechci předjímat, jak kolegové rozhodnou. Ale to, jakým způsobem vláda ukazuje, že nestojí o své vlastní zaměstnance, je za hranou únosnosti,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS předseda ČMKOS Josef Středula.
Podotkl, že odboráři dlouhodobě apelují na vládu a snaží se o dohodu. „Datum bylo naposledy středeční, ale nic takového se nemá odehrát a má se to prodloužit o další měsíc. Snažili jsme se být zodpovědní a vstřícní, ale naše trpělivost přetekla, rozezlenost je veliká. Tato vláda způsobila velký problém a lidé v rozpočtové sféře jsou rozezlení natolik, že noví nechtějí přicházet a ti, kteří tam jsou, zvažují, jestli mají pracovat pro občany,“ zdůraznil Středula.
PŘEHLEDNĚ: Úroky na spořicích účtech klesají. Banky mají podmínky. Které jsou nejlepší?
Po vysoké inflaci začínají banky velmi brzdit s úroky na spořicích účtech. Česká národní banka zatím pozvolna snižuje základní úrokové sazby, takže se lidé nemusejí obávat velmi nevýhodných nabídek. Přesto jen pár bank nabízí úroky přes pět procent. Jaké to jsou a za jakých podmínek je můžete využít?
Platy ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. Jurečka zmínil od září úpravu první tabulky pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství. Navrhovat chce i zvýšení platů pro lidi ve státní službě. Ministr uvedl, že se pak povede debata o přidání ostatním pracovníkům, a to od ledna. Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve řekl, že při přípravě rozpočtu na příští rok se bude jednat i o adekvátním navýšení platů.
Ve veřejné sféře pracuje 846 300 lidí. Z nich plat podle první tabulky pobírá 359 900, zaměstnanců státu je 70 400. Odbory požadují přidání do tarifů od září nejméně o 10 procent pro všechny ve veřejném sektoru. Původně žádaly navýšení o 15 procent. To by podle ministerstva práce stálo do konce roku 22 miliard korun. Na růst o pět procent by bylo potřeba sedm miliard korun.
Zvýšení tarifů v nejnižší tabulce navrhla i část zaměstnavatelů. Unie a konfederace zaměstnavatelských svazů už dřív vládě doporučily zvednout těmto zaměstnancům základ výdělku o pět procent, a to už od letošního dubna. Poukazovali na to, že zhruba polovina tarifů v této tabulce je pod hranicí minimální či zaručené mzdy a že je obtížné za takových podmínek zaměstnance získat a udržet. Po jednání předsednictva tripartity na konci června zástupci zaměstnavatelů uvedli, že by byli od září pro zvýšení o sedm procent.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Z tašky vytáhl půl milionu, zachytily ho kamery. Policie hledá zloděje z restaurace u Prahy
