reklama

Odborníci o velkochovech: Zvířata jsme zavřeli do klecí, ale jejich potřeby jim zůstaly

Velkochovy jsou často zmiňovány ve spojitosti s chybějící pohodou zvířat, kterých je velké množství na malém prostoru, a to zejména kvůli ekonomické stránce. Zvláštní kategorií jsou pak ty, kde žijí zvířata v klecích. Produkty z nich jsou totiž levnější než ze zvířat ve volných či ekologických chovech. Jaké dopady má však život ve velkochovu na zvířata samotná? Mohou cítit bolest či stres? A jsou tyto podmínky ideálním podhoubím pro vznik a šíření chorob?

reklama

Helena Chaloupková se na České zemědělské univerzitě specializuje na welfare – tedy pohodu zvířat. Ta je v souvislosti s velkochovy velkým tématem. Díky zveřejněným záběrům pořízených aktivisty z celého světa mohou lidé vidět, jak se žije zvířatům šlechtěným na užitek v takových chovech, které minimalizují náklady a maximalizují výnosy. Lidé totiž levné maso, mléko i vejce chtějí. „Pak je jasné, že zvířata nemohou mít prostory, kde se mohou proběhnout, mít podestýlku nebo jiný materiál, se kterými mohou pracovat. Čím intenzivnější je velkochov, tím více je prostor omezený,“ popisuje Helena Chaloupková. Upozorňuje však na veterinární zákon, který nastavuje určité standardy a chovatel je musí dodržet. Záleží však na něm, jak se k tomu postaví.

Pokud zvířata držíme v zajetí, je nereálné, aby cítila stoprocentní kvalitu života. Ale jsou různé možnosti, jak jim přilepšit – někde víc, někde míň, včetně velkochovů. Je to ale na chovatelích, jestli chtějí, nebo ne.

Zpráva, kterou zveřejnila mezinárodní organizace Compassion in World Farming mimo jiné uvádí, že „stresující stísněné podmínky průmyslových velkochovů hrají také důležitou roli ve vzniku, šíření a množení patogenů, z nichž některé jsou zoonotické. Řada studií spojuje vznik infekčních chorob s průmyslovou výrobou. Společné vědecké stanovisko Evropské lékové agentury (EMA) a Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) uvádí, že ‚stres spojený s intenzivním velkovýrobním způsobem chovu může vést ke zvýšenému riziku výskytu nemocí u hospodářských zvířat‘.”

Je to stejné u lidí i u zvířat

Souvislost mezi stresem a nemocemi potvrzuje i Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR. „Je to i velmi dobře prozkoumáno fyziologicky, jak stres (zvýšené hladiny kortikosteroidů) interferuje s imunitním systémem, a platí to stejně tak dobře na lidi. Vezměte si, jak se my lidé cítíme při chronickém stresu: máme žaludeční nevolnosti, zvýšený tlak a nároky na oběhový systém a podobně. Stres má kromě negativního vlivu na imunitní aparát velmi neblahý vliv i na celkový metabolismus, kardiovaskulární choroby atp. A protože jako obratlovci tyto mechanismy do značné míry sdílíme, tak se to samozřejmě vztahuje i na naše nebohé bližní ve velkochovech. Tam se k tomu často přidává i sociální stres plynoucí z naprosto nevhodných způsobů ustájení zvířat,“ vzpomíná Janko na klecové chovy.

Právě chov zvířat v klecích vyvolává u ochránců zvířat i části veřejnosti nevoli a je častým cílem kampaní, které se zaměřují na zákaz tzv. klecáků. I když jsou produkty z nich nejlevnější, zvířata nemohou naplňovat své přirozené potřeby, což se týká nejen v poslední době hojně diskutovaných slepic, ale i prasnic. „Dosavadní šlechtění skutečně neodebralo z repertoáru chování ty prvky, které byly po celou dobu předchozí evoluce původního divokého druhu (v tomto případě prasete divokého) zásadní pro úspěšné přežití a rozmnožení – a mezi tato chování patří například stavění hnízda před porodem. Tedy prasnice jsou pod vlivem hormonálních změn předcházejících porodu velmi motivovány hnízdo stavět, i když k němu nemají ve většině komerčních chovů dostatek materiálu. Podobně je to například s potřebou rytí a žvýkání,“ vysvětluje Marek Špinka z České zemědělské univerzity.

To potvrzuje i Helena Chaloupková. „Prasnice hrabe, kouše do kovových trubek, snaží se postavit si hnízdo. Existuje množství vědeckých prací, kde se měřily stresové hormony, srdeční frekvence i vliv, který to má na selata. Chování, které je zvíře nuceno dělat i tam, kde nemá možnost, jasně ukazuje na jeho biologickou potřebu (např. stavba hnízda u prasnice), která ovšem není naplněna, a to má následky,“ vysvětluje docentka z ČZU s tím, že domestikovaná zvířata nepostrádají své původní vzorce chování. „Ty nezmizí, i když domestikace trvala tisíce let. A to, že jsme je v posledních desítkách let zavřeli do klecí, neznamená, že o své přirozené chování přišly. Některá zvířata mají potřeby zpomalené, tzn. ta potřeba je nízká, přesto se může ukázat a projevit. Nesouhlasím s tím, že když budu mít 20 let nosnice v kleci, tak zapomenou, že chtějí chodit. Zvířata v těchto podmínkách mohou být apatická, je to následkem chronického stresu,“ dodává Chaloupková.

Ve velkochovech je větší riziko infekcí a vzniku ohnisek nemocí, proto je potřeba dodržovat vyšší hygienická opatření než u menších volných chovů. Kvůli poptávce po levných živočišných produktech však není pravděpodobné, že by velkochovy jako takové měly skončit. „Z pohledu zvířat samotných je ideální venkovní chov prasat, například v oboře, v kombinaci s poskytnutím dostatku potravy, přístřeší, ochrany proti predátorům a parazitům a celkové zdravotní péče. Takový chov je ale prakticky nedosažitelný, to bychom si mohli dovolit jíst vepřové jen jednou za rok před masopustem,“ říká Špinka, podle kterého je naopak dosažitelné do dvaceti let přejít v Evropě z velkochovů klecových na podestýlkové a samotný chov pak značně modernizovat.

Odborníci se shodují na tom, že změna by měla vyjít i od spotřebitelů. Pokud chtějí, aby zvířata žila v lepších podmínkách, musí si připlatit. Podle Heleny Chaloupkové to lidé v některých zemích pochopili a dávají přednost pohodě zvířat před nízkou cenou. „Ve Švédsku, Norsku nebo ve Finsku funguje množství rodinných farem, ale tam jsou také zákazníci informovanější. Welfare je tématem mnoho let, média informují, co se děje, a lidé si chtějí kupovat maso z chovů zajišťujících lepší podmínky pro život zvířat. My jsme trochu pozadu, ale postupně se to mění, protože už jsou zákazníci, kteří si chtějí koupit vejce z podestýlkového nebo volného chovu. Ale co se týče nabídky masa z alternativních chovů, tak jsme stále ještě pozadu.“

Tagy:

Hlavní zprávy

Jsi můj štít a meč. Ovčáček se pustil do Senátu i koalic, Zemana spojuje s Churchillem

Aktualizováno

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček se na Twitteru ohradil proti kritice, která se na Hrad snesla kvůli návštěvě šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) u Miloše Zemana. Podle něj je v „médiích a mezi politiky takový řev“ kvůli tomu, že se začala hroutit „pracně budovaná lež o nemohoucím panu prezidentovi“. Ovčáček zpochybnil i slova šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o tom, že případná aktivace článku 66 Ústavy by byla k ochraně prezidenta jakožto instituce i osoby.

Jednání lidí v Zemanově okolí působí jako boj o čas, myslí si senátor Oberfalzer

Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS řekl, že jednání lidí v okolí prezidenta Miloše Zemana působí jako boj o čas. „Čtvrteční vystoupení jeho manželky mi přišlo lidské a uvěřitelné. Hlavní sdělení bylo, aby byl Zeman v klidu a mohl se uzdravit. Lze si ho ale vysvětlit i tak, že kancelář prezidenta chtěla podtrhnout blokaci informací,“ konstatoval.

Sledujte nedělní Partii: Kdy vznikne nová vláda? Dorazí Havlíček, Vondra i Fiala z SPD

Kdy budeme mít novou vládu? Nejen to bude téma nedělní Partie. Hosty budou Karel Havlíček z Hnutí ANO, Alexandr Vondra z ODS, Radim Fiala z SPD a Martin Jiránek z Pirátské strany, jeden z kandidátů na obsazení funkce ministra průmyslu a obchodu. Jakou roli sehraje zdraví prezidenta republiky? Ve druhé části diskuse se zeptáme současného a bývalého předsedy Senátu Miloše Vystrčila a Milana Štěcha. Sledujte od 11 hodin na CNN Prima NEWS.

Den před koncem lákala Bohemia Energy zákazníky. O peníze nepřijdete, vzkazuje lidem

Skupina Bohemia Energy se ohradila proti zprávám o svém krachu. Všem svým závazkům prý dostojí a lidé o své peníze nepřijdou, vzkazuje společnost veřejnosti. „Ke krachu ani insolvenci v žádném případě nedochází,“ uvedla tisková mluvčí energetické skupiny Hana Novotná. Na přechodu odběratelů k dodavateli poslední instance to podle Energetického regulačního úřadu nic nemění.

Útočník pobodal v kostele britského poslance. Politik v nemocnici zraněním podlehl

Aktualizováno

Britský konzervativní poslanec David Amess zemřel poté, co jej v pátek pobodal útočník. Policie předpokládaného pachatele činu zadržela, pětadvacetiletý muž je podezřelý z vraždy. Útok se stal krátce po poledni místního času (14:05 SELČ) v kostele v Leigh-on-Sea 60 kilometrů na východ od Londýna při setkání s voliči v Amessově volebním obvodu. Vyšetřování vraždy britského poslance Amesse prozatím vede protiteroristická jednotka, zatím však nedošla k závěru, že se jednalo o teroristický čin.

reklama

Domácí zpravodajství

Preventivní testy na covid od prosince nebude hradit stát. Mění se i podmínky karantény

Aktualizováno

Preventivní testy na COVID-19 by se mohly přestat hradit z veřejného zdravotního pojištění od 1. prosince, bude to navrhovat ministerstvo zdravotnictví, řekla v pátek novinářům hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Testy zůstanou zdarma pro děti do 12 let. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) budou i další výjimky, například pro lidi, kteří už mají první dávku očkování. Ministerstvo rovněž navrhne, aby karanténu pro lidi po kontaktu s nakaženým koronavirem bylo možné po sedmi dnech ukončit negativním testem.

reklama