Klecový, nebo podestýlkový chov? Podle některých v tom není rozdíl. Zdroj: Pixabay
„To se ty podestýlkový a klecový míchaj?“ ptá se autorka videa pořízeného v drůbežárně v Jindřichově Hradci, kde se mají na páse míchat vejce od slepic z klecového a podestýlkového chovu. Jedna ze zaměstnankyň přitaká a druhá to následně potvrdí. Záběry, které získala organizace OBRAZ – obránci zvířat, pochází ze dvou drůbežáren. Z obou mají podle svědectví autorů pocházet vejce od nosnic v klecích i halách s číslem dvě na skořápce. Správně by však na vejcích z klecového chovu měla být trojka.
„To na tom nepoznáš. Prostě tam máš akorát šarži, že podestýlka je značená dvojkou a klecovina trojkou. Na tom vajíčku je dvojka, nebo trojka, jenom podle toho se pozná, že je to podestýlka, anebo klec. Ale při velkých objednávkách se to nedá udělat. Takže normální mašina to značí na dvojky a jede se,“ popisuje zaměstnankyně drůbežárny v Osíku způsob, jak a proč dochází k míchání klecových a podestýlkových vajec.
Záběry zachycující praktiky zaměstnanců dvou drůbežáren pocházejí od aktivistů, kteří se tam nechali zaměstnat. Reportérům ČT, kteří na videa upozornili, se podařilo získat vyjádření obou drůbežáren. Zatímco podle předsedy představenstva firmy v Jindřichově Hradci se nic takového neděje, koncern Agrofert, pod který spadá podnik na Pardubicku, uvedl, že zaměstnankyně zachycená na videu není kompetentní se k dané věci vyjadřovat. Na základě podnětu od Reportérů ČT pak v obou drůbežárnách provedla kontrolu Státní veterinární správa (SVS).
Za uvádění klamavě označených potravin do oběhu je možno udělit pokutu až do maximální výše 50 milionů korun.
„Kontrola v prvním z chovů v Pardubickém kraji neprokázala, že by zde docházelo k vydávání vajec z klecového chovu za vejce z volného chovu. Ve druhém případě jihočeského chovu kontrola ještě nebyla ukončena a stále probíhá. V případě, že by byla potvrzena podezření popisovaná v reportáži, hrozila by chovateli pokuta. Za uvádění klamavě označených potravin do oběhu je možno udělit pokutu až do maximální výše 50 milionů korun,“ uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček.
V souvislosti se záběry z drůbežáren spustila organizace OBRAZ web Vaječný podvod, kde zveřejnila záběry pořízené aktivisty a vyzývá veřejnost, aby napsali poslancům. Ti mají zákaz klecových chovů projednávat v následujících týdnech. Možnost oslovit je prostřednictvím této výzvy využilo už více než 15 tisíc lidí. Se zákazem klecí však nesouhlasí Zemědělský svaz ČR, proti se vyslovil i zemědělský výbor Poslanecké sněmovny. Opačný názor ovšem mají například v Německu nebo Rakousku, kde už jsou klecové chovy zakázané.
Levnější pro lidi, dražší pro slepice?
Před dvěma lety otřásly veřejností záběry z klecových chovů, na nichž byly zachyceny zraněné, zubožené nebo uhynulé slepice. Na podmínky, v nichž nosnice žijí, reagovaly i restaurace, obchodní řetězce nebo rychlá občerstvení. Řada z nich se zavázala, že klecová vejce ze svého sortimentu úplně vyřadí nejpozději do roku 2025. Lidé také začali ve větším množství vykupovat nosnice z klecí a dopřávají jim to, co ve velkochovu zažít nemohly. Fotografie zubožených slepic, které poprvé v životě mohou hřadovat nebo se proběhnout po trávě, plní sociální sítě, a vaječný průmysl se tak dostává pod stále větší drobnohled.
Podle výpovědí zaměstnanců drůbežáren ohledně míchání podestýlkových a klecových vajec mezi nimi není rozdíl. To se však týká pouze vizuální stránky. Faktem je, že vejce se liší jak v ceně, tak v chovu, z něhož pocházejí. A rozdíl mezi klecovým a podestýlkovým chovem je podle Heleny Chaloupkové z České zemědělské univerzity značný. „V klecích jsou zvířata natěsnaná na sebe, jsou extrémně pohybově omezená, nemohou se ani protáhnout. V podestýlkovém chovu se mohou pohybovat, mohou pracovat s podestýlkou, mohou hřadovat. Z mého pohledu jsou podestýlkové chovy pro slepici o stupeň lepší,“ říká Chaloupková.
Vejce od nosnic z klecových chovů jsou sice levnější, avšak z hlediska welfare může tento typ chovu slepicím způsobovat řadu problémů. Podle vědce Karla Janka z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR nosnicím není v klecích umožněno realizovat své základní potřeby. „Kur domácí je sociální tvor, v jehož hejnech panuje silná hierarchie. Takže dochází k tomu, že někteří jedinci jsou jinými v podstatě šikanováni. V normálních podmínkách mají možnost se konfliktu vyhnout třeba tím, že odejdou a dají jasně najevo svou podřízenost,“ popisuje Janko s tím, že v kleci je to nemožné. Důsledkem je velký sociální stres.
