Nákupy v Polsku
Benzin za 37, máslo za 39 nebo cigarety za 77 korun. Na takové ceny si zvykla řada Čechů, kteří jezdí nakupovat zboží každodenní potřeby do Polska. Jenže výhodným nákupům může být brzy konec. Polská vláda totiž zvažuje, že zruší takzvané inflační štíty, jimiž chránila domácí obyvatelstvo před rychlým zdražováním.
Když začínala inflace růst nad svou obvyklou úroveň, při které je každá centrální banka v klidu, Polsko přijalo první opatření, jimiž chtělo zrychlení cenového růstu brzdit. Vláda Mateusze Morawieckého už loni například snížila daň z přidané hodnoty a spotřební daň u elektřiny, plynu či pohonných hmot, a letos na seznam zboží se sníženými daněmi přidala ještě některé potraviny.
Takto vytvořených „inflačních štítů“ však ve velkém začali využívat Češi. A v kombinaci s poměrně výhodným kursem koruny vůči zlotému se Polsko rázem vyjevilo jako země, kam se vyplatí zajet na běžný nákup i z větších vzdáleností. Nahrává tomu i fakt, že česko-polská hranice měří bezmála 800 kilometrů, což lacinější polské obchody zpřístupňuje skutečně velké části českých spotřebitelů.
V Polsku nakoupíte výrazně levněji
Běžný nákup, který na české straně hranice vyjde přibližně na 1100 korun, lze v Polsku pořídit o více než tři stovky laciněji. Jenže Polsko pomalu ale jistě naráží na problém podobný tomu, který řeší i Česká republika. Totiž vyprázdněnost státní kasy.
„Uvedené úlevy vyjdou polskou vládu jen letos v přepočtu na více než 200 miliard korun. Proto nyní varšavský kabinet bude zvažovat, zda inflační štíty vůbec prodlouží za horizont konce letošního roku, kdy jejich platnost zatím končí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Poradce polského premiéra Morawieckého Pawel Borys totiž zmínil, že vláda skutečně může přistoupit k ukončení programů pomoci s drahotou už letos. Nutí ji k tomu stále problematičtější stav polských veřejných financí. „Úrok na desetiletém dluhopisu polské vlády se v říjnu dostal přes úroveň devíti procent, tedy nejvýše od roku 2001. I nyní se stále drží poblíž této úrovně. Pro srovnání, Česko si nyní půjčuje na deset let pouze za 5,85 procenta, tedy o zhruba tří procentní body levněji,“ dodal Kovanda.
Podobný problém jako Británie
Podle něho tak polská vláda může od finančních trhů dostat podobnou lekci jako před několika týdny vláda tehdejší britské premiérky Liz Trussové. Také u britských vládních dluhopisů totiž začal úrok nebezpečně narůstat poté, co její kabinet po svém zářijovém nástupu představil rozsáhlé daňové škrty, které nemají v posledních 50 letech obdoby.
„Inflační štít polské vlády je obdobný. Polsko jako Británie snižuje daně v době, kdy je jeho makroekonomická kondice na pováženou a zemi sužuje rapidní inflace. Bank of America v říjnu vydala analýzu, v níž neskrývá své znepokojení, že deficit polských veřejných financí by v příštím roce mohl kvůli uvolněné fiskální politice přesáhnout hodnotu sedmi procent hrubého domácího produktu,“ upozornil Lukáš Kovanda.
Inflace stoupne na 24 procent
Inflace v Polsku přesahuje 17 procent, země se navíc potýká s dvojím deficitem – jak veřejných rozpočtů, tak běžného účtu platební bilance. Vedle toho je výkon polské ekonomiky úzce svázaný s výkonem ekonomiky německé, která však upadá do recese.
„To vše signalizuje, že Polsko opravdu bude muset v rámci snahy o stabilizaci svých veřejných financí v ekonomicky náročné době přistoupit právě ke zrušení inflačních štítů. Zatím není zřejmé, zda by zrušilo veškerá tato opatření, nebo jen některá z nich. Pokud se však Varšava rozhodne od ledna příštího roku opravdu zrušit všechna opatření, inflace v zemi dosáhne v únoru 2023 až 24 procent,“ dodal Kovanda s odkazem na člena bankovní rady polské centrální banky Ludwika Koteckého. Zrušení daňových úlev se totiž samozřejmě projeví následným zdražením příslušných produktů a citelně tak přispěje k dalšímu nárůstu inflace.
