Interview PLUS, Štefan Blahovec - 9.6. v 14:40
Nadváha a obezita jsou čím dál častější problém mnoha Čechů, kteří se po covidových lockdownech snaží vrátit zpět do formy. Příliš povzbudivě na ně zřejmě nebude působit plán vlády, jež chce v rámci úsporného balíčku sáhnout na daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, a to i těch sportovních. Jak se takové rozhodnutí může odrazit na našem zdraví? O tom byla v pořadu Interview PLUS řeč se Štefanem Blahovcem ze společnosti Form Factory. Ten upozorňuje na mezery ve fitness vzdělání Čechů, kteří obvykle neznají ani vlastní BQ.
Poslechněte si celý rozhovor formou podcastu
V současné době podle Štefana Blahovce zaměstnanecké benefity na sportovní vyžití využívá 55 % klientů společnosti Form Factory. A podle jeho odhadů vládní škrty způsobí pokles zájmu o služby fitness center až o pětinu. „Pro fitness sektor to bude znamenat čtvrtý těžký rok po sobě. V roce 2020 začal covid, v roce 2022 energetická krize. V roce 2023 jsme se konečně nadechli a v roce 2024 se spustí škrty.“
Zatím ale prý jen těžko lze předpokládat, co změna prakticky přinese. „Když se dělají opatření, lidé volí vyčkávací taktiku, co se bude dít. Musí si spočítat, jestli jim zůstanou peníze na hobby. A pokud se jich finančně dotknou, první, co odstřihnou, bude právě hobby,“ říká Štefan Blahovec.
Posilovna už dávno není jen o zvedání činek. Zdroj: istock.com
Posilovna už dávno není jen o zvedání činek. Zdroj: istock.com
Návrat do formy po covidu
Češi se po pandemii covidu snaží dostat zpět do formy. Společnost Form Factory hlásí dokonce 11% nárůst klientů oproti době před covidem. „Co je však zajímavé si k tomu říct, tak v rámci Evropské unie jsme na chvostu. Ty nejlepší země mají okolo 20 %, takže nárůst je, ale není tak razantní, jako je na Západě,“ upozorňuje Štefan Blahovec a dodává, že největší zájem mají lidé ve věku do 25 let. „Co se týká kategorie nad 45 let, ten poměr zůstal stejný navzdory tomu, že jsme očekávali, že covid bude poučením pro lidi, kteří možná tu chorobu zvládali hůř.“
Mladá generace už pochopila, že dostat se do formy neznamená zdaleka jen cvičení, ale že se jedná o kompletní změnu.
Fitness neznamená jen zvedat činky. To, co platilo v devadesátých letech, že do fitka chodili jen kulturisti, to už dávno není. Dneska je to komplexní životní styl, který zahrnuje cvičení, stravu i módu. Když přijdete dneska do fitka a vidíte, jak jsou ti lidé oblečení, tak je to úplně něco jiného,“ vykládá zástupce Form Factory a dodává, že velkou roli při vyznávání zdravého životního stylu hraje i pokročilá technika.
„Každý už cvičí buď se smart hodinkami, nebo s nějakým smart zařízením a sleduje sám sebe, jaký dělá pokrok. Ta technologie mu dokáže povídat, co by měl cvičit, v jaké intenzitě.“
Jde únava a cvičení dohromady? Pokud jste se nevyspali dobře, nepřepínejte se
Jste unavení z práce, a přesto sami sebe přesvědčujete, že musíte do posilovny? Odbornice vysvětlila, jaký má cvičení vliv na kvalitu našeho spánku.
A co by do fitness center mohlo přivést i starší ročníky? Především jejich vlastní zájem a vzdělání, které jim mohou ukázat, že nabídka je v současnosti velmi pestrá: „Máme vícero tanečních skupinových lekcí, máme body and mind lekce, lekce typu jóga, pilates a podobně. Takže člověk si může do fitness centra přijít oddechnout, může přijít i relaxovat, může si přijít zatancovat, tak jako si může přijít zacvičit. Právě proto říkáme, že fitness je opravdu pro každého a stačí jen chtít,“ vysvětluje Štefan Blahovec.
Body pozitivita a BQ
Velmi populární je v současnosti trend tzv. body pozitivity, tedy přijetí vlastního těla, ať je jakékoli. K němu se ovšem host pořadu Interview PLUS staví striktně. „Pokud někdo náhle ze zdravotních důvodů nemůže pracovat sám na sobě, je to akceptovatelné a nemůže se na to nic říct. Ale pokud to má jen jako berličku, aby nemusel pro sebe nic dělat, tak to příliš neakceptuju,“ přiznává příznivec zdravého životního stylu.
„Je třeba si uvědomit, že život ani fitness není o kráse. Člověk by se neměl zamýšlet nad tím, jak je pěkný takový, jaký je, ale jaký bude zdravý a funkční za deset dvacet let. Protože já se můžu ve třiceti přijmout takový, jaký jsem, můžu mít nadváhu dvacet kilo, můžu si koupit to pěkné spodní prádlo, co na mě všude vyskakuje, a budu sexy a budu se líbit sám sobě. Ale za dvacet let budu mít problém s klouby, se srdcem, budu mít náběh na diabetes a tak dále. Takže je třeba přemýšlet nad tím, co nás čeká v budoucnosti, a opravdu brát ten zdravý životní styl jako investici do budoucna.“
Dalším pojmem, který se v Česku šíří, je BQ, který k nám přichází ze Západu. „Tak jako máme IQ nebo emoční kvocient, tak bychom měli mít i BQ, tedy body kvocient, nebo body intelligence. A to znamená poznání sebe sama. Dneska když se kohokoli zeptáte, jaké má být přes víkend počasí nebo kdo je první v žebříčku hitparády, tak každý bude vědět. Ale když se ho zeptáte, jaké má procento vnitřního tuku anebo kolik by měl vážit na svoji výšku, nikdo neví. My trávíme mnoho času u smartphonů, trávíme mnoho času vyhledáváním si informací o všem kolem sebe, ale absolutně se nestaráme o sebe samé. A nad tím je potřeba se zamyslet a je potřeba to změnit. Protože v první řadě jsme my ti důležití, a ne to, jaké bude zítra počasí. To, jestli jsem kvalitně spal či jsem se kvalitně najedl a jestli jsem si zasportoval,“ doporučuje Štefan Blahovec.
