Vláda Petra Fialy (ODS) se odhodlává ke změnám v důchodovém systému. Dlouho odkládaný problém by měl vyřešit například pozdější odchod do důchodu, změna u valorizací penzí nebo u předčasného důchodu. Ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř k tomu navrhuje, aby se zrušil devátý ročník u základní školy, a tím se do pracovního procesu dostalo na 100 tisíc nových plátců. Jeho myšlenka se ale u odborníků oslovených CNN Prima NEWS nesetkává s pochopením.
O možném zkrácení povinné školní docházky poprvé promluvil Jan Hrnčíř v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Podle něj by se nemusel zvyšovat věk odchodu do důchodu. Místo toho by začalo dříve 100 tisíc lidí přispívat do penzijního účtu. „Snížilo by to požadavky na učitele a pomohlo by to i důchodovému účtu. Počet hodin, které stráví naši žáci ve škole, patří mezi nejvyšší. Pokud by došlo ke zkrácení na osm tříd, tak žákům zůstane dostatečný počet hodin,“ řekl pro CNN Prima NEWS Hrnčíř.
S tím ale nesouhlasí člen Národní ekonomické rady vlády a sociolog Daniel Prokop. Podle něj jsou už nyní základní školy přehlcené a škrtnout jeden rok nedává logiku. Případná úprava ročníků na základní škole by musela být doprovozena reformou středních a vysokých škol.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pikora o důchodové reformě: Bez Husákových dětí nastane problém. Představil tři řešení
Prokop upozorňuje, že v souvislosti se školstvím se ukazují jiné problémy. „Máme 20 procent dětí s odklady. V zahraničí je to od jednoho do pěti procent. V České republice tak každý pátý studuje zbytečně déle. Podle dostupných dat nevedou odklady k tomu, že by děti měly menší neúspěšnost,“ řekl pro CNN Prima NEWS Prokop. Podle něj by se navíc ušetřila 1,5 miliardy korun na výdajích za opakování předškolního roku.
Podobně Hrnčířův návrh hodnotí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj je řešení problému tímto scénářem zvláštní. „Stále se jedná o jeden rok. My zde hovoříme o potřebě zvýšit hranici odchodu do důchodu minimálně o dva roky,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kovanda.
Muži teď odcházejí do penze v necelých 64 letech a ženy podle počtu dětí dřív. Vláda důchodový věk v předminulém volebním období zmrazila na 65 letech. Podle Kovandy je odchod do důchodu v 67 letech uskutečnitelný. Zároveň podle něj neplatí argument, že se prodlužuje věk dožití, ale neprodlužuje se věk bez zdravotních komplikací. Kovanda tvrdí, že v době, kdy lidé budou odcházet do důchodu v 67 letech, se budou dožívat vyššího věku ve zdraví.
Vládní koalice zatím uvažuje, že by se odchod do důchodu mohl zvednout i na 68 let. O zvyšování věku odchodu do penze hovoří i návrhy Národní ekonomické rady vlády, které se zmiňují i o dalších parametrech, jež zvažuje i současná koalice.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro CNN Prima NEWS uvedl, že by také dříve do důchodu mohli odcházet manuální pracovníci nebo ti, kteří začali pracovat v 18 nebo 19 letech. Pozdější odchod do důchodu, například v 67 letech, by čekal vysokoškoláky.
Mezi další návrhy NERV patří i úprava valorizací. Ty totiž zahrnují inflaci a zohledňují i růst reálných mezd. „Do systému valorizací zavést symetrii zohlednění růstu a poklesu reálných mezd, redukce rozsahu předčasných důchodů, zvýhodnit veřejnou podporu pojistného charakteru spoření ve třetím pilíři a snížit motivaci odchodů do předčasného důchodu,“ uvádí se v dokumentu poradní skupiny.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dříve zmínil i další změny, které se s úpravou důchodového systému mohou vyskytnout. Jednou z variant je, že by se mohly zvýšit odvody OSVČ na důchodové pojištění. „I v tomto případě platí, že zvažujeme různé varianty. Určitě chci, aby byl systém nastaven spravedlivěji, živnostníci totiž někdy dostávají velmi nízké důchody. O konkrétních částkách navýšení nyní jednáme,“ řekl Jurečka v rozhovoru pro deník Právo.