Odsun Němců

Jak by žili Češi a Němci ve společném státě, kdyby po druhé světové válce nedošlo k vyhnání téměř tří milionů českých Němců? Spisovatel Leoš Kyša nad otázkou přemítá v románu Sudetenland, který se záhy po vydání vyhoupl do čela žebříčku bestsellerů. „Dlouho jsem se zajímal o všechny ty diskuse, jestli by spolu oba národy dokázaly žít i po válce. To byl impuls k dalším úvahám, a nakonec i ke knize,“ říká Kyša v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Po sametové revoluci v roce 1989 by to podle autora nebylo lehké soužití. Obdobně jako Slováci zatoužili po autonomii a záhy i po samostatné republice, také Němci z pohraničí by prý žádali nějakou formu suverenity.

Češi je z vlasti vyhnali v letech 1945 až 1946, od té doby někdejším německým sousedům na hrobech nikdo nezasvítí ani na Dušičky. I když výjimky se najdou. „Už druhým rokem rozsvěcíme svíce na všech dochovaných hrobech. Anebo také v místech, kde po nich zůstaly jen obrysy,“ říká 33letý Martin Chalupa z iniciativy Zachraňme Chomýž. Tento žalostně poničený hřbitov totiž chtěla krnovská radnice úplně zlikvidovat. Na nezákonné jednání města upozornila jako první CNN Prima NEWS a devastaci se podařilo zastavit. Jinde v republice se německá pohřebiště ničí i nadále.

Rozlohou největší stadion na světě v Praze na Strahově zažil sokolské slety i spartakiády, koncerty kapel Rolling Stones i AC/DC, papežskou bohoslužbu, ale i velmi temné okamžiky. V květnu 1945 se napřed proměnil v internační tábor pro válečné zajatce, záhy pak i pro tisíce pražských německých civilistů. Mužů, žen, dětí i starců. „Znovu se zrodil temný středověk. I když se Němci v posledních letech hrozně provinili, musí snad i jiný národ jednat stejně?“ zapsala si na Strahově do svého tajného deníku internovaná Margarete Schellová z Prahy, tehdy jí bylo 34 let.

Hana Zagorová svého dědečka a fotografa Pavla Zagoru v médiích nikdy nevzpomínala. Jak to bylo v jejím srdci, to ví bůh. „S Hanou Zagorovou už jsme se nestačili spojit, i když to bylo v plánu,“ lituje historik Jiří Neminář z Muzea Hlučínska. S kolegy finišuje na přípravách výstavy právě o zpěvaččině dědovi. Ten na fotopapír zaznamenal už první světovou válku, během té druhé pak fotil vojáky wehrmachtu rekrutované v jeho domovině. „Často to byla jejich poslední fotka, pak ve válce padli,“ vysvětluje Neminář.

Pokladní ve vesnické samoobsluze v Úvalně v okrese Bruntál nechce prozradit, komu dá hlas v druhém kole prezidentských voleb. „Nechám si to pro sebe,“ říká 55letá Jarmila Darebníčková. O Andreji Babišovi ani o Petru Pavlovi přitom neřekne křivé slovo, nad volbou asi váhá. První kolo v okrese vyhrál Babiš (51,42 %), za kterým Pavel propastně zaostal (23,10 %). Ten přitom v pohraničí paradoxně sbírá body i za to, že byl komunistický lampasák.

Slavomír Badžo (45) je starostou obce Stráne pod Tatrami, ve které žije necelých 200 Slováků a nejméně 2 100 Romů. Ti druzí také v chatrčích ze dřeva a plechů, bez toalet, vody a elektřiny. Starosta si ovšem postavil luxusní dům. „Vždycky jsem chtěl žít jako gadžové. Ve třídě nás bylo asi 25 Romů a pět bílých, a já se snažil být lepší než ten nejlepší gadžo,“ vzpomíná Badžo v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Čeští tvůrci z Univerzity Karlovy se ve své nové počítačové hře nevyhýbají citlivým kapitolám československé poválečné historie. Titul Svoboda 1945: Liberation se zaměřuje na konec nacistické vlády, napjatou situaci v Sudetách i pomalý nástup komunistů k moci. Na titulu se podíleli i historici z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Přestože odsun Němců z pohraničí začal před téměř 80 lety, jeho následky pociťujeme dodnes. Nejen v podobě rozdílné socioekonomické situace pohraničních oblastí v porovnání s vnitrozemím, ale také v tom, jaké strany v bývalých Sudetech slaví úspěch ve volbách. „Tam, kde zůstalo více německých antifašistů, jsou dnes úspěšnější v parlamentních volbách kandidáti KSČM, dostávají tam vyšší podporu, častěji v těch vesnicích fungují lokální buňky KSČM,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS profesor ekonomie Štěpán Jurajda. Podle něho se výrazně liší preference komunistické strany podle toho, zda vysídlování probíhalo na území Československa, které osvobodila americká, nebo sovětská armáda.