Kdo válku na Ukrajině nezažil na vlastní kůži, nemůže plně pochopit její hrůznou podobu. Ukrajinská konzulka v Brně Anna Proshko v předvečer ročního výročí ruské invaze připomíná, jakým zkouškám jsou její spoluobčané denně vystavováni. Zároveň vyzdvihuje i pozitivní změny v ukrajinské společnosti. „Pro většinu Ukrajinců bylo životní prioritou koupit byt anebo postavit dům. Válka nám ukázala, že jsou důležitější priority,“ přemítá konzulka v úvaze, o kterou se podělila s redakcí CNN Prima NEWS.
Je to nekonečný stres. „Odejdete do práce, ale už nikdy neuvidíte svou rodinu,“ připomíná obyvatelům České republiky ukrajinská konzulka v Brně Anna Proshko. A ve chvíli, kdy formuluje tyto myšlenky, přicházejí z bojiště další a další zprávy o tragédiích v důsledku války.
Třeba v Pavlohradě už jedna rodina nikdy nepromluví s matkou, babičkou a možná i prababičkou. „Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak oznámil, že při ruském raketovém útoku na město Pavlohrad, které se nachází 75 kilometrů východně od regionálního hlavního města Dněpru, byla zabita 79letá žena. Další dva lidé utrpěli zranění,“ zní tisková zpráva ze 16. února, za kterou je asi i spousta pláče.
Zprávy o mrtvých kamarádech a známých
S příbuznými z Ruska nemluvím. Jsem na Čechy hrdá za jejich pomoc, říká ukrajinská návrhářka
Ačkoliv módní návrhářka Natali Ruden žije už dlouhé roky v Česku, situace na Ukrajině jí není cizí. Část příbuzných totiž stále pobývá tam a má o ně velký strach. Konflikt trvající už téměr rok se navíc podepsal i na jejích vztazích s dalšími příbuznými, kteří žijí v Rusku. S těmi už Ruden nemluví.
„Už rok žijí Ukrajinci život, ve kterém se každou minutu mohou přihodit ty nejhorší věci. Můžete třeba odvést své dítě do školky a uhořet na jejím prahu,“ popisuje konzulka, co teď prožívá každý Ukrajinec. Na školku v Brovarech u Kyjeva spadl ukrajinský vrtulník, pilot letěl příliš nízko kvůli obavám z ruských raketových útoků. Nepřátelská střela může spadnout kamkoliv, bezpečná není ani západní Ukrajina, bomby padají na Lvov, Ivano-Frankivsk i další města poblíž polských hranic.
Na Ukrajině je běžné, že se ráno dozvíte o padlém spolužákovi ze základní školy a odpoledne o těžce zraněném synovi nejlepšího kamaráda. „Už rok žijeme v realitě, kterou bychom si těžko mohli představit v nejhorší noční můře. Každý den dostáváme zprávy o úmrtí našich blízkých, příbuzných, přátel nebo známých, kteří byli součástí našeho každodenního klidného života,“ líčí Anna Proshko stresovou nálož, které je neustále vystaven běžný Ukrajinec.
Životy převrácené naruby
V mírové zemi lze každodenní tlak na psychiku řadových Ukrajinců jen těžko úplně pochopit. Konzulka v Brně ale chválí Moravany, Slezany i Čechy, že se o to upřímně snaží: „Získali jsme opravdové, věrné a upřímné přátele, vás, české občany. Od prvních dnů války jste vy a celá Česká republika s námi, s Ukrajinou. Děkujeme vám za vaši podporu, pomoc a pochopení, za vaši víru, že zvítězíme. Společně jsme silní.“
Herci, kadeřníci, manažeři, hudebníci, učitelé, státní úředníci, dělníci, prodavačky i další vrstvy ukrajinské společnosti musely loni 24. února zásadně změnit životní představy: „Všichni měli nějaké plány a sny, do kterých vložili spoustu času a úsilí, ale najednou museli všechno odložit. A pro mnohé Ukrajince už život také tragicky skončil,“ říká konzulka. „Nenašli byste Ukrajince, jehož osud by válka nepřevrátila naruby,“ dodá.
Občané a příbuzní zesnulých pokládají květiny a různé hračky na místě neštěstí 18. ledna 2023 po havárii vrtulníku ve městě Brovary v Kyjevské oblasti. Zdroj: Getty Images
Občané a příbuzní zesnulých pokládají květiny a různé hračky na místě neštěstí 18. ledna 2023 po havárii vrtulníku ve městě Brovary v Kyjevské oblasti. Zdroj: Getty Images
Ruština nevadí, jednota vítězí
Ukrajinci válku nechtěli, podle konzulky ji ovšem přijali důstojně. „Historie zná mnoho příkladů, kdy nejhodnotnější myšlenky a nejlépe míněné iniciativy byly zničeny neshodami a spory. A myslím si, že právě v to ruští útočníci doufali,“ vrací se konzulka na počátek války. I ji vlastně překvapilo, jak obrovskou národní jednotu ruská invaze stvořila.
Nevadí ani jazykové rozdíly, neboť dnes nejhůře zkoušení obyvatelé východní a jihovýchodní Ukrajiny často vyrůstali v ruskojazyčných domácnostech: „Ukrajinci, a to bez ohledu na místo, odkud pochází, na sociální vrstvu, vzdělání, a dokonce i jazyk, kterým Rusové vždy manipulovali, se na obranu své země postavili jako jeden muž.“
Koupit si byt? Priority občanů se mění
Válka změnila i uvažování občanů. „Pro většinu Ukrajinců bylo životní prioritou koupit si byt, postavit dům a dát co nejvíce svým dětem,“ vysvětluje Anna Proshko, jak tomu bylo loni před 24. únorem. Teď lidé přemýšlejí jinak. „Mnozí Ukrajinci přišli během okamžiku o vše, co budovali a do čeho investovali mnoho let. O domy, auta, farmy, firmy, výrobní zařízení a mnoho dalšího. A najednou si uvědomujeme, že jsou důležitější věci. Možnost obejmout svou rodinu, jen tak si popovídat o životě, sejít se jako rodina u jednoho stolu nebo vytočit číslo milovaného člověka a slyšet jeho hlas. Naučili jsme se vážit si života. Každou minutu teď prožíváme úplně jinak.“
Podle konzulky je to i velký příslib pro poválečnou Ukrajinu, Anna Proshko dokonce mluví o „duchovní obrodě“ celého národa. „A až vyhrajeme tuto strašnou a nespravedlivou válku, nejenže obnovíme Ukrajinu, ale vybudujeme novou a lepší zemi. Protože nový a lepší ukrajinský národ už máme,“ věří ukrajinská konzulka v Brně.
